PWSV | Vol. 1 No. 1 2002 | Dokument | Karel Sieber

Dokumenty k problematice československé vědeckotechnické rozvědky v druhé polovině padesátých let

[Sv. 142, aj. 185, bod 15.]

11381 12

Výsledky práce odboru vědeckotechnické rozvědky I. správy ministerstva vnitra.

Ministerstvo vnitra předkládá členům politického byra ÚV KSČ informativní zprávu o výsledcích práce odboru vědeckotechnické rozvědky I. správy MV od dubna do první poloviny května 1957.

Předkládá: s. R. Barák

Dne 3. června 1957

Počet listů: 9

K informací.

Příloha III:

Zpráva

dopsáno rukou: ano 11. 6. [parafa nečitelná, Hendrych???]

11381

Z p r á v a

V dubnu a květnu t. r. byla odborem vědeckotechnické rozvědky I. správy ministerstva vnitra dosaženo opět několika dobrých pracovních výsledků. Vedle tajných zpráv o u nás dosud nevyřešených a v cizině již osvědčených technologických procesech v průmyslu získal odboru i zprávy ze základního výzkumu. Jde o materiály, které řeší různé vědecké a výrobí problémy v našem průmyslu dosud nezavadené. Zprávy byly získány převážně z Rakouska, z Německé spolkové republiky a z Francie.

Naším výzkumným ústavům byly nebo budou předány tyto materiály:

1) Křemíkování oceli (celkem 4 výzkumné práce).
Křemíkování oceli je druh povrchové ochrany proti korosi v kyselinách a proti okysličování při vysokých teplotách. Křemíkování může ve většině případů nahradit chromování a niklování, čímž se ušetří značné množství těchto poměrně vzácných kovů.

Práce obsahuje podrobné shrnutí všech dosud provedených výzkumů tohoto problému a jejich důkladné theoretické zpracování. Výsledky prací ukazují na některé podmínky potřebné k tomu, aby bylo dosaženo žádaných vlastností povrchové vrstvy a hlavně pak na některé nedostatky, omezující praktické použití křemíkování. Tyto poznatky rozšiřují zkušenosti, získané vlastním výzkumem v ČSR. V Československu byly pokusy s křemíkováním před tím zastaveny, protože nebylo dosaženo kladných výsledků a není známo praktické použití křemíkování. Zájem o tyto práce však projevili sovětští odborníci.

2) Práce o difusním wolframování a molybdenování oceli (celkem 2 práce)
Práce popisují způsob nasycování povrchu ocelových součástí molybdenem a wolframem a další nauhličování nebo nitridaci

[3:]

této nasycené vrstvy. Tímto mají v povrchové vrstvě vzniknout velmi tvrdé a žáruvzdorné karbidy nebo nitridy wolframu a molybdenu. Povrchová slitina by takto získala vlastnosti dnes používaných slinutých karbidů t. zv. tvrdokovů. Práce neuvádějí, bylo-li dosaženo kladných výsledků, ani jaká je průmyslová aplikace tohoto procesu. V ČSR se dosud podobné procesy neprováděly. Práce je zajímavá s hlediska experimentální techniky.

3) Zpracování komplexních pyritů.
Práce pojednává o získání mědi a niklu z pyritů železa, obsahujících poměrně malý obsah těchto kovů, chloračním způsobem. Způsob těžby niklu a mědi z těchto chudých pyritů, které se v přírodě vyskytují ve značném množství (v ČSR Chvaletice), jsou v současné době velmi důležité. V ČSR se v brzké době bude budovat zařízení na toto zpracování. Řešení chlorace je velmi zajímavé, důkladné a detailní. Zatím však nejsou žádné praktické zkušenosti s použitím chloru v tak značném měřítku, jako to vyžaduje průmyslové zpracování pyritů a je třeba provést další orientační pokusy. V ČSR se problém zpracování pyritů zatím řeší jinou prověřenou cestou - loužením čpavkem.

4) Theoretické práce o amalgamační metalurgii (2 práce)
Práce obsahují výsledky studia vlastností binárních slitin železa - zinku, železa - niklu, niklu - kobaltu, mědi -zinku a mědi - olova.

V pracech jsou popsány některé method získání těchto slitin při nízkých teplotách z jejich amalgam. Tyto methody jsou u nás již většinou známy. Práce jsou vysloveně theoretické a nemají praktického využití v průmyslu. Budou předány Československé akademii věd pro pracovníky v obodu fysiky kovů.

[4:]

5) Regenerace kyseliny sírové z odpadových vod (2 práce).
Problém regenerace odpadové kyseliny sírové je důležitý pro chemický průmysl, protože byly vypracovány projekty závodu na výrobu titanové běloby. Závod se nemůže stavět, protože nemáme vyřešeno, jakým způsobem efektivně regenerovat kyselinu sírovou z odpadových vod této výroby. Výše uvedená práce se zabývá tímto problémem. Neřeší ho celkově, některé detaily jsou pro nás důležité.

6) Příprava peroxydu vodíku novým způsobem.
Na tomto problému bylo u nás již pracováno, ale bez dobrých výsledků. Ve výzkumné práci je popsáno řešení tohoto problému. Plný rozsah využití této práce bude nám znám v krátkém čase.

7) Různé vysloveně theoretické práce výzkumné z oboru chemie a sice:
a) fluidní příprava trichloridu baria,
b) thermické chlorování anorganických látek,
c) redukční chlorování anorganických látek,

Z oboru celulosy a papíru:
a) extrakce ligninu ze dřeva,
b) hemicelulosa a lignin,
c) výroba kvalitní buničiny ze slámy působením kyseliny dusičné,
d) tepelná zpracování dřeva,
e) elektroforesní papír,
f) výroba celulosy novým způsobem Wa-Purge.
Tyto materiály nejsou dosud zhodnoceny, budou však mít význam pro srovnání s výsledky našeho výzkumu.

[5:]

8) Zařízení pro úsporu pohonných látek u benzinových motorů.
Ve Francii je zkoušen nový způsob zvláštního filtru k automobilovému motoru, který pomocí rozstřikované vody a ionisovaného vzduchu působí úsporu benzinu při stejném výkonu až o 30 %. Popis a vzorek celého zařízení byl předán výzkumnému ústavu ministerstva automobilového průmyslu a ministerstva dopravy k přezkoušení a využití.

9) Automatické hydraulické řízení obráběcích strojů.
Jde o popisy a výkresy nejnovějšího způsobu hydraulického řízení obráběcích strojů, které se ve Francii používá. Jde o novinku, která byla teprve nedávno uvedena do praxe. Materiály budou po úpravě předány k využití ministerstvu těžkého strojírenství.

10) Zpracování nafty krakováním a destilace těchto palivářských produktů.
Výzkumné zprávy z Rakouska, které se zabývají uvedenými problémy, byly předány výzkumnému ústavu v Bratislavě;, na těchto výzkumných problémech se usilovně pracuje i u nás.

11) Výzkumná práce o tepelném a redukčním chlorování a [sic!]anorganických látek a sloučenin.
Tyto práce popisují vytěžení barevných kovů, jako je zinek, měď, titan, arsen, antimon a jiných z pyritových flotačních koncentrátů. Při výrobě kyseliny sírové je základní surovinou pyrit (ruda). Tato ruda před použitím k výrobě kyseliny sírové se upravuje flotováním. Flotací se odstraňují nepotřebné nerosty a surovina se obohacuje pyritem.

[6:]

Pyritové koncentráty, získané flotací, obsahují i jiné důležité kovy, jako zinek, měď a jiné, které je výhodné z pyritu vytěžit - oddělit.

Dosud není dostatečně ekonomický a dokonalý způsob vytěžení vzácných kovů z pyritových koncentrátů. Na problému se u nás výzkumně pracuje. Získané materiály pojednávají o způsobu vytěžení barevných a jiných vzácných kovů z pyritových rud. Obě práce, které byly předány výzkumnému ústavu anorganické chemie v Ústí nad Labem, pomohou našim výzkumným pracovníkům řešit tento důležitý problém, protože se jedná o důkladně vyřešené výzkumné problémy.

12) Chlorování organických sloučenin.
Ve výzkumných pracích jsou řešeny pracovní podmínky fotochemických chloračních reakcí: sulfochlorace cyklohexanu a příprava methylenu diethylamino butanol 2.
Byl předán vypracovaný postup laboratorní preparace obou uvedených sloučenin.
První látka se používá jako přísada při vulkanisaci kaučuku, druhá látka je meziproduktem pro další výrobu umělých synthetických barviv. Podle vyjádření výzkumného ústavu organických synthes v Pardubicích-Rybitví, kam byly materiály předány, praktické použití uvedených látek zatím není možno přesně stanovit, neboť se jedná o zcela nové, v literatuře dosud neuveřejněné preparáty. Tato výzkumná práce má pro výzkumný ústav velký význam, protože není třeba tyto problémy řešit u nás v ČSR.

13) Nemačkavost buničitých látek.
Materiál byl předán výzkumnému ústavu organických synthes v Pardubicích.
Výzkumná práce popisuje přípravu barviv, které lze použít jak k přímému barvení textilních materiálů, tak i pro tisk. Novin-

[7:]

kou této methody je to, že při barvení dochází současně k nemačkavé úpravě látky. Tímto způsobem se zlepšuje nemačkavost látky až o 100 %. Tato otázka seintensivně zkoumá i u nás proto, že náš průmysl chce v budoucnosti upravovat látky vyrobené z buničny tak, aby měly nemačkavost takovou, jako má čistá vlna.

Ačkoli problém v předané výzkumné práci není plně dořešen, může poskytnout hodnotné poznatky pro naše výzkumné pracovníky.

14) Subminiaturní germaniové diody - zavedení výroby v ČSR podle získané dokumentace.
V lednu t. r. předala I. správa MV ministerstvu přesného strojírenství kompletní dokumentaci se všemi potřebnými vzorky a výkresy pro poloautomatickou výrobu subminiaturních germaniových diod. Předané materiály byly závodem Tesla - Rožnov přezkoušeny a dokumentace shledána za kompletní a vyhovující podmínkám okamžitého zavedení do výroby.

Závod v Rožnově vyrábí od 1. května t. r. subminiaturní diody podle dodané dokumentace.
Vedení závodu oznámilo, že jejich nynější výrobky se kvalitou vyrovnají nejlepším zahraničním výrobkům, navíc, že ušetří vzácné germanium a na výrobních nákladech se jen do konce roku 1957 ušetří 700.000 Kčs.

15) Polovodiče - získání nejnovějších tajných materiálů.
Problém polovodičů, jejich výroba a všestranná aplikace je dne na celém světě přední otázkou v elektronice. Germaniové polovodiče (diody a tranzistory) se dnes uplatňují téměř ve všech elektrotechnických zařízeních, nahrazují velké radiolampy a v některých zeřízeních, jako jsou elektronové mozky, radiolokace a pod., jsou zcela nepostradatelné. Výroba dosud používané výchozí suroviny - germania, je dosti nákladná. (V ČSR jsou výrobní náklady na 1 kg germania 57.000 Kčs).

[8:]

Před časem bylo v USA vzácné germanium pro diody a transistory s úspěchem nahraženo křemíkem. Přitom bylo zjištěno, že křemíkové transistory mají ještě lepší fyzikální vlastnosti, nežli germaniové. Vlastní výroba křemíkových transistorů je podobná jako u germaniových, avšak pro všechny výzkumníky, kteří se tímto problémem zabývají, zůstává nevyřešitelná otázka vyčistění křemíku, neboť nepatrný zlomek procenta jiných příměsí velmi zhorušuje fysikální vlastnosti transistoru (nemožnost použití pro vyšší frekvence). Z vyčištěného křemíku je třeba zvláštní aparaturou „vytáhnout“ monokrystal s potřebnou strukturou krystalové mřížky. Tento monokrystal pak tvoří základní materiál pro samotnou výrobu diod a transistorů.

Jednomu výzkumnému ústavu v západním Německu se podařilo vyřešit výrobu čistého křemíku a postavit zjednodušenou aparaturu na tažení monokrystalu. Postup čištění a veškeré plány celé aparatury byly již získány. V NSR bylo rozhodnuto postavit několik těchto aparatur; je pravděpodobné, že se podaří opatřit některé nejdůležitější části aparatury a veškeré zkušenosti z výroby čistého křemíku v západním Německu.

Získané materiály jsou podle předběžných hodnocení neobyčejně cenné. Dokáže-li je nás elektrotechnický průmysl rychle využít, dostaneme se v tak důležité otázce, jako je problém polovodičů, na přední místo ve světě.

Další zpráva:

Činnost vědecko-technické rozvědky ministerstva vnitra za měsíc září 1957 (16. října 1957)

Vaše reakce...

zpět