PWSV | Vol. 1 No. 2 listopad 2002 | Dokument | Karel Sieber

Dokumenty k problematice československé vědeckotechnické rozvědky v druhé polovině padesátých let

V rámci zpřístupňování dokumentů týkajících se vývoje československého bezpečnostního aparátu během studené války předkládáme celkem šest dokumentů z období let 1956 - 1961, které mapují hlavní výsledky činnosti tehdejší československé vědeckotechnické rozvědky.

Vzhledem k tomu, že archiválie Archívu Úřadu pro zahraniční styky a informace obsahující bližší údaje o československé vědeckotechnické špionáži jsou stále nedostupné, představují uvedené dokumenty (uložené ve fondu 02/2, politické byro ÚV KSČ, SÚA, AÚV KSČ) vedle svědectví pamětníků hlavní prameny ke zmíněné problematice.

Zprávy o výsledcích československé bezpečnosti (tedy nejen rozvědky), předkládané od poloviny padesátých průběžně politbyru, významně přispívaly k upevnění pozice ministra vnitra Rudolfa Baráka. Není bez zajímavosti, že z uvedených šesti přehledů o činnosti VTR jich pět pochází právě z období od podzimu 1956 do jara 1958, kdy Barákovo postavení prodělávalo mimořádný vzestup. Poslední, šestý dokument byl politbyru předložen 24. ledna 1961, je však pouze zápisem usnesení o tom, že politické byro bere na vědomí ústně přednesenou zprávu.

Je třeba dodat, že k názoru o významu vědeckotechnické revoluce pro řešení československých hospodářských potíží se československé vedení přiklonilo teprve v na začátku šedesátých let. Orgány jako Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, jejíž statut politbyro projednalo 16. ledna 1962, byly zřízeny až v období, kdy už Rudolf Barák ministra vnitra nebyl.

Kromě jiného z těchto dokumentů vyplývá, že vědeckotechnická rozvědka se pod vedením ministra vnitra Rudolfa Baráka zaměřovala zejména na získávání průmyslových technologií s využitím v tehdejším zaostávajícím československém hospodářství. Agenti, které získala zejména v západní Evropě, jí předali například údaje o výrobě polovodičů, která byla poté s úspěchem vyzkoušena v továrně Tesly Rožnov. V úkolu zastavit zaostávání československé ekonomiky, které mělo hlubší strukturální příčiny, byla ovšem vědeckotechnická rozvědka předem odsouzena k neúspěchu.

Zároveň sloužila i potřebám československého výzkumu, v jednom případě byla dokonce prokazatelně úkolována přímo prezidiem tehdejší Československé akademie věd. V době, kdy byla velká část zahraniční odborné literatury pro české a slovenské vědce nedostupná, fungovala mimo jiné i jako zdroj informací o základním výzkumu na Západě.

Můžeme-li soudit ze zápisů o projednávání těchto zpráv v politbyru, nebyl ohlas výsledků VTR u členů politického byra zanedbatelný. První z uvedených zpráv byla vzata „s uspokojením“ na vědomí a bylo konstatována, že politbyro „považuje nadále získávání podobných poznatků za velmi důležité a významné“. Zároveň ovšem stranické vedení projevovalo zájem o to, aby se československý výzkum nestal terčem podobných aktivit, vedených ovšem ze zahraničí. Ministr vnitra ovšem pečoval dostatečně pozorně i o to, aby vedle bohumilého rozvoje československé vědeckotechnické rozvědky fungovala dostatečně také obrana proti neblahé západní „průmyslové špionáži“.

Výsledky činnosti odboru vědeckotechnické rozvědky I. správy ministerstva vnitra (4. září 1956)

Výsledky činnosti odboru vědecko-technické rozvědky I. správy MV (15. listopadu 1956)

Výsledky práce odboru vědeckotechnické rozvědky I. správy ministerstva vnitra (3. června 1957)

Činnost vědecko-technické rozvědky ministerstva vnitra za měsíc září 1957 (16. října 1957)

Činnost vědeckotechnické rozvědky ve IV. čtvrtletí 1957 (26. března 1958)

Zpráva o výsledcích vědeckotechnické rozvědky (24. ledna 1961)

Zásadně je ponecháno původní znění včetně chyb a překlepů. Čísla stránek odpovídají průběžnému stránkování jednotlivých součástí spisu. Zásahy editora jsou uvedeny v hranatých závorkách.

Vaše reakce...

zpět