O Praguecoldwar.cz

Praguecoldwar.cz (PCW) je nekomerční výzkumný projekt. Jeho cílem je povzbudit debatu o československých souvislostech mezinárodních událostí od konce čtyřicátých do začátku devadesátých let, seznamovat se svědectvím pamětníků, upozornit formou anotací nebo recenzí na vznikající nebo právě vydané práce o studené válce a vytvořit platformu pro prezentaci názorů a diskusí v rámci historické obce. Záměrem autorů PWSV je také sledovat stav bádání v ostatních zemích bývalého sovětského bloku.

Praguecoldwar.cz (PCW) slouží také jako virtuální knihovna. Chceme tak zprostředkovat v elektronické, a tedy širší veřejnosti nejpřístupnější podobě, důležité dokumenty nejen z českých archívů, a systematicky shromažďovat a zveřejňovat dokumenty podle jednotlivých tematických okruhů.

Redakce

Mgr. Jan Adamec, MA, PhD.

Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti:

Odborné články a studie:

ADAMEC, Jan. ‘Our friendship is longer than the river Yangtze and higher than the Tatra Mountains’: Sino-Czechoslovak Trade in the 1950s, s. 175 - 191. in: Schaufelbuehl, J., Wyss, M., & Zanier, V. (2018). "Europe and China in the Cold War: Exchanges Beyond the Bloc Logic and the Sino-Soviet Split". In Europe and China in the Cold War. Leiden, The Netherlands: BRILL. doi: https://doi.org/10.1163/9789004388123_002

Czechoslovakia managed to conclude a long-term trade agreement with China in 1959, but the planned positive effects of the treaty on long-term Czechoslovak industrial production planning were somewhat diminished by the fact that Czechoslovakia had to agree to deliver only 60 per cent of the expected overall exchange of goods. Still, Czechoslovak trade relations with the prc reached their zenith between 1957 and 1959, culminating in two high-profile visits by Czechoslovak politicians and party apparatchiks to the prc. The trajectory and volume of mutual trade were in line with the development of overall Sino-Soviet trade relations. Despite difficulties during the negotiation process, the growing Sino-Soviet split, and the prc’s internal turmoil due to rapid industrialisation and the Great Leap Forward, Czechoslovak politicians, diplomats, and experts showed a strong interest in maintaining and developing bilateral relations. They kept on viewing the prc as one of the future pillars of not only Czechoslovak, but also Soviet bloc trade relations. They still tried to find a middle path between the increasingly strained political and ideological relations of the ussr and the prc, and their own intense desire to explore the vast export opportunities the huge Chinese market seemed to offer. This optimism was in part due to the fact of how relatively little the Czechoslovak leaders knew about the inner workings of Chinese politics and society. Their only choices were to rely on Soviet sources, advisors and diplomats, place their trust in Chinese officials who were obviously presenting only their side of the story, or obtain information through various Czechoslovak channels, diplomats, correspondents, and third-party sources. From reading the internal documents of the Czechoslovak Party leadership of the time concerning negotiations with the prc, it seems that these Czechoslovak politicians were poorly informed about the real situation inside the prc, and knew even less about the details of the complicated interactions between Nikita Khrushchev and Mao Zedong that we know about today.

ADAMEC, Jan. Rákosi versus Nagy. Maďarská destalinizační předehra 1953–1955, Paměť a dějiny, 20016/1.

Jednou z příčin maďarského povstání v roce 1956 byla dlouhotrvající hluboká krize vládnoucí komunistické strany, Maďarské strany pracujících (Magyar Dolgozók Pártja, MDP). Její základní kontury se začaly rýsovat během období tzv. korekcí výsledků stalinské industrializace a kolektivizace, známých jako Nový kurz. Nejvýraznějším rysem této krize byla konfrontace dvou názorových platforem a mocenských uskupení, personifikovaných vůdcem strany Mátyásem Rákosim a předsedou vlády Imre Nagyem.

ADAMEC, Jan. „Odhaluje problémy, způsobuje chaos…“ Tajný Chruščovův projev a počátky sovětsko-čínské roztržky. Dějiny a současnost, 2/2016.

Odhalení Stalinových zločinů po skončení 20. sjezdu ÚV KSSS v únoru 1956 se stalo významným milníkem sovětsko-čínské roztržky. Po vyhlášení Čínské lidové republiky se nový režim přirozeně orientoval na Moskvu a toto nové spojenectví stvrdila i spojenecká dohoda uzavřená 14. února 1950. Vzhledem ke své velikosti, ambicím i sebevědomí svého vůdce se ale komunistická Čína od počátku odmítala zařadit do kategorie „běžných“ satelitů Moskvy. Přes společná ideologická východiska i mocenské zájmy se ve vzájemných vztazích postupně objevovaly rozpory, pramenící z kulturních, historických i vnitropolitických rozdílů a odrážející se v odlišných očekáváních toho, co by měl ten druhý do vzájemného spojenectví přinášet.

ADAMEC, Jan. Maďarsko 1956: od reformy socialismu k národnímu povstání. Securitas imperii, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů Sv. 24/1, (2014), s. 82-122.

Maďarské povstání v roce 1956 patří mezi nejvýznamnější projevy odporu proti komunistickým diktaturám ustaveným po roce 1944 ve střední a východní evropě. Je sice přirovnáváno k Pražskému jaru 1968 či periodickým výbuchům dělnické nespokojenosti (Východní Berlín 1953, Plzeň 1953, Poznaň 1956, Gdaňsk 1970), ale svým průběhem, strukturou i radikalitou v mnoha rysech spíše připomíná poválečnou ozbrojenou rezistenci v Polsku či Pobaltí nebo povstání proti německé okupaci na konci druhé světové války. V maďarské novodobé historii hraje po trianonu klíčovou roli. Jeho odkaz si přivlastňují pravice i levice, jež povstání střídavě označují za antikomunistickou revoltu, pokus o maďarský národní socialismus nebo národněosvobozenecký boj proti sovětské okupaci v historických tradicích uherských revolt proti cizímu útlaku.

ADAMEC, Jan. Od rozmarného léta k létu horkému: československé filmy v soutěži MFF Karlovy Vary 1968 – 1978. In: KOPAL, Petr, ed. Film a dějiny. 4, Normalizace. Vyd. 1. Praha: Casablanca, 2014. s. 309 - 324.

V 70. letech prožila československá kinematografie dramatickou proměnu. Nástup tvrdé kulturní normalizace provázely personální čistky mezi tvůrčími pracovníky, pevné utažení šroubů cenzury a resuscitace zastaralého, konzervativního socialistického realismu jako staronové závazné normy pro hodnocení filmových děl. Vlivem čistek se rozpadl československý filmový „zázrak“ 60. let, jehož přední tvůrci buď emigrovali, nemohli točit vůbec, nebo tvořili pod tvrdým cenzurním tlakem průměrné či služebné náměty. Dominovali umělci i náměty druhé až třetí kategorie. Cílem tohoto článku je pokusit se podívat, jak se toto období odrazilo na nominacích československých filmů do hlavní soutěže na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a v krátkém souhrnu i na festivalové akce v zahraničí. Prvotní úvahy nad tímto tématem zarámovala dvě festivalová vítězství, která od sebe dělilo deset let. V roce 1968 se od 5. až 15. června konal 16. ročník MFF v Karlových Varech. Nejenže se pražské jaro odrazilo v jeho výjimečně svobodné, uvolněné atmosféře, ale teprve podruhé v historii festivalu získal Velkou cenu – Křišťálový glóbus domácí film. Uspěl Jiří Menzel se svou adaptací Rozmarného léta Vladislava Vančury (1967). Deset let po Rozmarném létě československá kinematografie navázala na Menzelův úspěch a její zástupce vyhrál, ex aequo se sovětským filmem, hlavní cenu. Je příznačné, že oním tvůrcem nebyl žádný nově objevený talent let sedmdesátých, nikdo z protěžovaných a prověřených „machrů“ filmové normalizace, žádný přesvědčený představitel socialistického realismu, ale trpěný a proskribovaný, v té době již klasik a také osvědčený vývozní „artikl“ československé kinematografie František Vláčil s filmem Stíny horkého léta (1977).

ADAMEC, Jan. Courts of Honour in the Post-War Soviet Union. Jan Adamec. In: Dvacáté století. = The Twentieth Century Praha: Univerzita Karlova Roč. 6, č. 1 (2014), s. 74-84.

The aim of the paper is to place the phenomenon of courts of honour into a structural web of relationships between individuals, particularly scientists and bureaucrats, and the official politics. Courts of honour can be viewed as a repressive and intrusive mechanism invented by central authorities to discipline not only scientific, but also local administrative bodies. Therefore this mechanism must be studied in the framework of attempts of the Communist Party to retain control over managerial elites which gained a substantial level of independence during WW2.

ADAMEC, Jan. Czechoslovakia and Arms Deliveries to Syria, 1955-1989, s. 69-81, in: Nicolas Badalassi, Houda Ben Hamouda (ed.), Les pays d´Europe orientale et la Méditerranée. Relations et regards croisés 1967-1989, Les Cahiers Irice, IRICE, 2013.

Czechoslovakia played an important role in the Middle East since 1948, positioning itself as one of the biggest weapons´ exporter from the Soviet bloc countries during the Cold War. It closely followed the Soviet policy, obediently switching the sides from the support of the newly established State of Israel in between 1946 and 1948 to the massive arms deliveries to Egypt (1955) and other Arab countries later on. The aim of the paper is to analyse the archival evidence from the formerly Czechoslovak archives focused on the arm deliveries to Syria in the period 1955 - 1989. It will be argued that while in the 1950s and 1960s these arms deliveries were primarily motivated by the ideological and geopolitical motives (support of the anti-imperialist and progressive movements, the containment of the US power), later on in the 1970s and 1980s these arms deals constituted a substantial cash inflow to the Czechoslovak state budget and helped to fuel the already bloated Czechoslovak arms industry. The situation then hchanged in the middle of the 1980s when the Syrian indebtedness toward Czechoslovakia in the area of arms deliveries rose to the level the Czechoslovak political leadership was not willing to tolerate and pressed unsuccesfully for an immediate repayment. This effort was interrupted by the Velvet Revolution in November 1989 and the regime change in Czechoslovakia. The paper draws primarily on the archival evidence from the Central Committee of the Czechoslovak Communist Party stored in the National Archive, particularly the agenda of the Politburo of the Central Committe of the Czechoslovak Communist Party.

ADAMEC, Jan. Czechoslovak-Syrian Relations During the Cold W, in:Przemysław Gasztold-Seń, Massimiliano Trentin, and Jan Adamec, Syria During the Cold War: The East European Connection, St Andrews Papers on Contemporary Syria, 2013.

The aim of this paper is to present some aspects of the Czechoslovak-Syrian relations between 1955 and 1989 based on the analysis of the archival evidence from the Central Committee of the Czechoslovak Communist Party stored in the National Archive, particularly the agenda of the CCP Politburo. It will be argued that we can track four levels within the Czechoslovak-Syrian relations in that period. Firstly, Czechoslovakia followed the USSR-led anti-colonial, anti-imperialistic and anti-US policy in the Middle East where Syria became the cornerstone of the Soviet bloc´s influence in the region paticularly after 1973. Yet, this partnership was far from ideal. Czechoslovak officials were disturbed by Syria´s domestic instability, intraparty frictions within the Baath party or Syria´s inability to cooperate effectively with other regional powers such as Egypt or Iraq, which often resulted in bitter rows inside the Arab movement and disappointing performances in crucial historical moments, particularly in 1967. During the al-Asad era, Czechoslovak diplomacy was also sometimes unpleasantly surprised that the Syrian side rejected to support some for Czechoslovakia crucial standpoints on the world policy arena, proving that the Asad regime sought to exploit its unique position to “squeeze” more material and military aid from the Soviet bloc´s countries. Secondly, the Czechoslovak-Syrian geopolitical concordance, targeted at a common enemy, clashed with the turbulent political situation in Syria and the anticommunist attitudes of some Syrian elites. It is necessary to stress here a double-edged nature of Czechoslovakia’s foreign policy where realpolitik interests sometimes collided with the official ideology and the revolutionary rhetoric represented mainly by the apparatus of the CCP. Czechoslovak officials representing the Czechoslovak Communist Party (CCP) sided with progressive and leftist forces but they were aware that supporting Syrian communists might arouse the suspicion of the Baath party or military officials and could jeopardise other areas of interest. Vice versa, Syrian officials and especially Hafez al-Asad understood that openly repressing communists and leftist groups would dismay his main sponsors and trade partners from the Soviet bloc. Thirdly, Czechoslovakia proved to be successful building up its industrial capacities and in the 1950s and 1960s it sought to penetrate Syria as a new market for export of its machinery products and import of raw materials. It soon succeeded in creating an image of a highly-industrialised country and a solid exporter with negotiatable credit conditions. However, in the 1980s the financial situation of Syria worsened and as Czechoslovakia´s economy also got into trouble in the late 1980s it was more and more difficult to launch new projects and continue their economic cooperation. Fourthly, Syria was highly interested in arms imports. Despite political and ideological friction or inner-political turbulences either in Syria (1950s and 1960s) or in Czechoslovakia (1968 – 1969), mutually advantageous deals continued during the whole Cold War period. Two major issues were constantly negotiated – firstly, the amount of arms demanded by Syria and Czechoslovakia’s ability to produce and deliver them within the required timeframe and in the required numbers, then to repair them and train Syrian soldiers and officers how to use them effectively; and secondly, Syria’s willingness and ability to pay for these arms as well as Czechoslovakia’s readiness to provide special credit conditions to Syria. These two inseparable issues were discussed constantly with a greater or lesser degree of success and with a different level of satisfaction for both sides. Syria found in Czechoslovakia a reliable supplier of arms and a “credit-lenient” business partner, and Czechoslovakia found in Syria a huge and “hungry” market for its arms exports. In the 1950s and 1960s these arms deliveries were primarily motivated by Czechoslovakia’s ideological and geopolitical motives, i.e. supporting anti-imperialist and progressive movements, containing US power, saving Syria from collapsing militarily especially after the heavy defeat in the Six-Day War. In the 1970s and 1980s, these arms deals constituted a substantial income for the Czechoslovak state budget and helped to feed the already bloated Czechoslovak military industry.

ADAMEC, Jan. „O nového člověka, o dokonalejší lidstvo“: hlavní soutěž MFF v Mariánských Lázních 1948 očima denního tisku. In: FEIGELSON, Kristian, ed. a KOPAL, Petr, ed. Film a dějiny. 3, Politická kamera - film a stalinismus. Vyd. 1. Praha: Casablanca, 2012. s. 481 – 505.

Rok 1948 přinesl zásadní přelom v novodobých dějinách Československa. KSČ dokončila formální převzetí moci a zahájila strukturální přeměnu politické, společenské, ekonomické a kulturní sféry podle sovětského vzoru socialistické diktatury proletariátu. Přes překotnou dynamiku politických událostí spojených s komunistickým převzetím moci nemůžeme ale ještě o roku 1948 hovořit jako o období, kdy by se tato přeměna plně projevila a socialistický realismus se plně prosadil jako určující kutlurně-politická doktrína. Jak uvedl Jiří Knapík, „...rok 1948 se jeví jako poměrně složité období zrání a postupného profilování představ komunistického vedení na podobu a funkci kultury... Existovala shoda v tom, že bude nutné začít intenzivněji a účinněji kontrolovat kulturní oblast rozvinutím potenciálu stranického, státního a odborového aparátu – KSČ proto začala citlivěji sondovat možnosti vlastního mocenského a ideologického monopolu. Kultura tehdy byla postupně konfrontována sílícími „ideovými“ nároky nastupujícího režimu.“ Průběh tohoto “utužování kontroly“ však nebyl ani jednoznačný, ani přímý. KSČ a její aparát teprve v průběhu let 1948-1949 hledaly přesné ideologické návody, vytvářely konkrétní instrukce, budovaly mocenské nástroje i plánovaly vhodné personální obsazení k prosazení své kulturní politiky. Na druhou stranu každá oblast kultury, ať již se jednalo o film, divadlo či literaturu, každá kulturní instituce se na redefinici svých hodnot, postupů i vnějškové reprezentace připravovala a snažila se nejvyšší politice vyhovět. KSČ již během kulturních debat v období 1945 - 1948 avizovala svou představu jak proměnit kulturní politiku podle sovětského vzoru, jak normovat kulturní produkty podle kánonu socialistického realismu a jak podřídit kulturu vnitro- i zahraničněpolitickým požadavkům. Tento konglomerát kulturního stalinismu v rovině mocenské a socialistického realismu v rovině estetické a normotvorné pak začíná v průběhu roku 1948 prorůstat do reálné kultury a kulturní politiky. Nešlo ještě o jasně deklarovaný program, ale spíše soubor obecně představ, často si konkurujících v míře radikality, doplněný o mocensko-politické nástroje prosazující, vynucující a kodifikující socialistický realismus. Tématem tohoto příspěvku je třetí ročník Mezinárodního festivalu v Mariánských Lázních (dále jen MFML), který se konal od 17. července do 2. srpna 1948. Budu analyzovat filmové recenze několika vybraných soutěžních filmů v denním tisku a bude mne zajímat, jaká umělecká a ideologická kritéria se v hodnocení filmů prosazovala a do jaké míry již můžeme vidět tendenci k ideologickému hodnocení filmů. Například jak přistupovali recenzenti s nějakými apriorními soudy k sovětské a dalším „spřáteleným“ kinematografiím a jaké volili výrazové prostředky při hodnocení amerických a západních filmů? Výběr třetího ročníku MFML není náhodný. Na rozdíl pozdějších ročníků jsou na něm ještě rovnocenně zastoupena díla obou formujících se nepřátelských bloků studené války. Festival se konal v unikátní přelomové době, kdy ještě chyběla jasná, novému režimu konformní pravidla pro hodnocení filmů a jejich vnímání především jako propagandisticko-edukativního média. Přesto se již objevují první náznaky instrukcí a vhodného ideologického směrování, jak se na konkrétní filmy „dívat“ a psát o nich. Zároveň nám pestrá paleta filmů z celého světa může pomoci ukázat na některé národní či ideologické stereotypy, které filmoví recenzenti při hodnocení filmů používali.

ADAMEC, Jan. Survival strategies of soviet citizens during the stalinist Era. Jan Adamec. In: Dvacáté století. = The Twentieth Century Praha: Univerzita Karlova v Praze č. 2 (2012), s. 85-94.

The concept of survival strategies is based on an assumption (or rather, on the everyday common knowledge) that everybody seeks to improve his or her social status, to gain more from the benefits of the society, and vice versa to escape the undesirable consequences of the corrective measures of state institutions. This “behavioral” concept – a person adapts to the pressures and impulses society sends him/her – can be also applied to a study of the society. It suggests that citizens use the instruments of the society or state (connections, ideology, work, money) to improve their lives and secure basic needs for themselves or their families. The word survival suggests some extreme conditions to which man is exposed – and this can correspond to the conditions of authoritative or totalitarian regimes where the state requires much more loyalty, attention and energy to be devoted to it by its subordinates. In a functioning democracy, you can meet with the state apparatus only when you pay taxes or vote in election; the totalitarian state is more “demanding”. Soviet society during the 1930s was going through an enormous change based on the transformation of the countryside (collectivization and de-kulakization), building industrial capacities (industrialization), and the creation of a new elite (purges and rapid promotion). It was partly a continuation of the process triggered by the Bolshevik Revolution, but it went far beyond this. As Werth puts it, “…it gave rise to a surprising mixture of modernization and political and social regression.” Ambitious industrial plans and utopian visions of melting the “Old” into the “New” were set. An image of a steel plant where old scrap is fluxed and something new, better and more powerful is produced preoccupied the minds of contemporaries. This image was applied also to human relationships and to the way a particular stratum of Soviet society was treated either by the authorities or by their neighbors. Yet these visions when translated into the language of reality produced in some cases disastrous consequences. The village structure was forcibly destroyed in order to transform the countryside into a modern socialist production unit, close to a factory; hundreds of thousands of peasants were deported, killed or arrested; millions of them died of starvation. The rest of them went on the move, leaving their homelands for towns and newly established construction sites. Forced industrialization speeded up migration and spontaneous urbanization. In a relatively short period of time, a strong new working class was established. The peasants’ habits clashed with the urban life style and the ideological project of socialist transformation. A new Stalinist generation was born but the price was very high.

ADAMEC, Jan. "Děláme to dobře!" aneb od Poznaně k Budapešti: vedení KSČ a jeho pohled na Polsko a Rumunsko v roce 1956. Jan Adamec. In: Český a slovenský komunismus (1921-2011) / Jan Kalous, Jiří Kocian (eds.) Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR: Ústav pro studium totalitních režimů, 2012 s. 333-341.

Ve vzájemných vztazích zemí východního bloku vidíme jak deklaratorně uniformní jednotu úzce propojenou se zájmy Sovětského svazu, tak i kolbiště rozdílných národních zájmů, ekonomických vztahů a národních animozit. Ve svém příspěvku bych se chtěl zabývat tím, jak stranické vedení KSČ vnímalo a hodnotilo své spojence Polsko a Rumunsko v druhé polovině roku 1956. Vůdci KSČ se ocitali v několika často konfliktních rolích – jako Češi a Slováci se nevyvarovali národnostních předsudků, jako státníci zodpovědní za vedení státu museli zastupovat zájmy své země, jako komunisté zase hájili internacionální a ideologické principy, jejichž porušování nebo nedostatečnou aplikaci u svých zahraničních protějšků kritizovali. Zkušenost s děním v Polsku či Rumunsku československým komunistům sloužila jako rámec pro porovnání svých vnitropolitických kroků.

ADAMEC, Jan. Rumunsko a maďarské povstání v roce 1956 v hlášeních československé ambasády, in: Solitér: pocta historikovi Václavu Veberovi. Vyd. 1. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2012. 418 s. ISBN 978-80-87211-69-4.

Rumunsko a Československo tvořily během maďarského povstání významný stabilizační prvek uvnitř polskou a maďarskou vnitropolitickou krizí rozbouřeného sovětského bloku. Polsko-maďarskou „osu revoluce“ vyvažovala československo-rumunská „osa stability“. Straničtí vůdci těchto zemí, Antonín Novotný a Gheorghe Gheorghiu-Dej, podporovali intervenční pozici Kremlu, pomáhali N. S. Chruščovovi při pacifikaci povstání a novému režimu Jánose Kádára poskytovali politickou, materiální a logistickou podporu. Cílem tohoto příspěvku je s pomocí československých archivních pramenů analyzovat pozici Rumunska během maďarského povstání 1956 a porovnatji s postojem československým. V práci se nejprve zaměřím na československo-rumunské vztahy a důraz budu klást především na jejich ekonomickou rovinu. Poté se pokusím srovnat některé shodné momenty v rozhodování obou stranických vedení při reakci na maďarskou krizi, jako byl jejich postoj k maďarským menšinám, vztah k Sovětskému svazu a vnitropolitické reflexe destalinizace. Pokusím se také srovnat reakce obou vedení na maďarskou krizi v rovině represivní a ideologické.

ADAMEC, Jan. “Na co se budeme dnes dívat?” – mikrosonda do sovětském filmu 30. let. In: KOPAL, Petr, ed. Film a dějiny. 2, Adolf Hitler a ti druzí - filmové obrazy zla. Vyd. 1. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. s. 117 – 135.

Dvacátého šestého února roku 1947 se v Kremlu ve Stalinově pracovně odehrával dlouhý rozhovor mezi Josifem Stalinem, Vjačeslavem Molotovem a Alexandrem Ždanovem na straně jedné a hercem Nikolajem Čerkasovem a režisérem Sergejem Ejzenštejnem na straně druhé. Hovořilo se o filmu Ivan Hrozný, třídílném eposu o legendárním ruském carovi ze 16. století. Za první díl, který se dostal do kin v roce 1945, byl Ejzenštejn oceněn prestižní Stalinovou cenou. Druhý díl, dokončený v roce 1946, však narazil na bariéru cenzury. Materiál ke třetímu dílu byl až na jeden zlomek zničen. Ejzenštejn se v době rozhovoru vzpamatovával ze srdečního infarktu, který ho po zákazu filmu postihl. Kvůli záchraně filmu poslal Ejzenštejn na podzim roku 1946 Stalinovi osobní dopis a v únoru 1947 mu byla udělena audience, z níž je uvedený záznam a na níž Ejzenštejn dostal za úkol druhý díl přepracovat. Slavný režisér ale nevydržel pracovní nápor a politické tlaky a přesně rok po rozmluvě v Kremlu zemřel. Druhý díl se pak k divákům dostal až v době chruščovovského „tání“ v roce 1958. Tento dokument je pro historika zabývajícího se mechanismy totalitních a autoritativních států podobně důležitý jako samotný Ejzenštejnův film pro filmové kritiky. Chtěl bych ho proto použít jako odrazový můstek k úvaze nad tím, jak se kontrolovalo a ovlivňovalo filmové umění v totalitním státě, konkrétně v sovětském Rusku 30. a 40. let. Totalitní moc se snažila udržet co největší vliv nad vznikajícími filmy: zasahovala jak do výsledného tvaru prostřednictvím primitivní cenzury, ale vstupovala dokonce i do každého stupně výroby filmu – od scénáře až po distribuci. Jaké ale byly konkrétní mechanismy? Tento článek si nečiní nárok vyčerpávajícím způsobem tyto mechanismy popsat a vysvělit. Chtěl bych na určitém výseku zpřístupněných dokumentů ukázat některé z mechanismů výroby a schvalování filmů ve stalinském Rusku. Konkrétně se zaměřím na několik dokumentů z poloviny 30. let – na autentické zápisy vládce sovětského filmového průmyslu a šéfa tzv. GUKF Borise Zacharoviče Šumjackého z let 1934–36. Zaznamenával si do nich reakce Josifa Stalina na nejnovější sovětské filmy, často ještě v postprodukční fázi, které mu Šumjackij promítal na pravidelných filmových projekcích. O Stalinových reakcích si dělal přesné protokoly a ty pak používal jako základní instrukce pro vlastní práci při řízení sovětského filmu. Téměř devadesát dokumentů, které takto vznikly, nám dává cenný a hlavně rozsáhlý materiál pro studium sovětské filmové politiky 30. let. Není ale dost dobře možné v této krátké studii cele obsáhnout všechny aspekty Šumjackého zápisků. Zvolil jsem proto postup, ke kterému mne inspiroval právě prvně citovaný dokument. Stalina jsem „obsadil“ do tří základních rolí spojených s filmem – Stalin jako producent, Stalin jako režisér a Stalin jako divák.

ADAMEC, Jan. Hladomor v roce 1946 - 1947: strukturální problémy sovětského zemědělství, in: BLAŽEK, Petr – KUBÁLEK, Michal (eds.): Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti. Dokořán – Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha 2008, 360 s.

ADAMEC, Jan. The Analysis of the Soviet Intelligence Reports Concerning the Fall Barbarossa from November 1940 to June 1941. Jan Adamec. In: A new generation of Czech East European studies / Prague : National Library of the Czech Republic, Slavonic Library, 2007 s. 219-232.

ADAMEC, Jan. "The Winners, the Losers, the Embittered. The Disputes inside the Hungarian Workers’ Party’s Leadership during Spring and Summer 1956", in: Prague Perspectives (I): The History of East Central Europe and Russia, edited by Petr Roubal and Václav Veber, The National Library of the Czech Republic - Slavonic Library, Prague 2004.

ADAMEC, Jan. Shifting Identities, Changing Loyalties, Cleansing Spaces. The Fate of the Population on the Territory of Western Ukraine and Western Belorussia during 1939-1941. Adamec, Jan. In: Dvacáté století. Ročenka Semináře nejnovějších dějin Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze/Praha : Univerzita Karlova (2004,) s. 9-25.

The territory of eastern Poland or western Ukraine and western Belorussia has been a contested area for centuries. Polish and Russian national and imperial projects competed over the “bodies and souls” of the local population. Rapid alternations of state authorities forced inhabitants to accommodate themselves to new identities and loyalties and taught them to resist more or less repressive policies. After the turbulent period of WW1, a newly established Polish state incorporated these territories and imposed its policy of “polonization” and peasant colonization. Administration and state education were in Polish hands, Ukrainian and Belorussian identities were suppressed, and Jews put under legal discrimination. Twenty years later, Poland was partitioned between Nazi Germany and the Soviet Union whereas the latter occupied the territory, now turned into the western Ukraine and western Belorussia. Polish domination ceased to exist and the Polish ruling establishment was subjected to harsh discrimination. Soviet cultural, ideological, social and economic system was installed only to be swept aside by the German invasion in 1941. Soviet ideology was exchanged for Nazi racial policy under which the Jewish population was exterminated and the local population was converted into a reservoir of cheap labor. And for the last time, the Soviet victory switched the situation again by reinstalling the Soviet system, drawing definite borders between the two republics and creating them to a certain level ethnically homogenous. At the end of WW2, three ethnic and religious entities practically ceased to exist on this territory. The Jews perished under Nazi rule in the extermination camps, the Poles were either deported or resettled to Poland, and local Germans, the Volksdeutsche, left even before the beginning of the war. This essay focuses on the problem of how state authorities of different socio-political and economic regimes attempted to impose their state loyalties and national identities upon the population of the territory of Western Belorussia and Ukraine in the period 1939 – 1941. Three different political and social regimes, (Polish, Soviet and Nazi) operated on the territory varying in the level of state pressure on changing state loyalties and national agendas. The territory was considered a borderland with multinational population at different levels in their development of national consciousness, where three imperial or semi-imperial projects – Polish, German and Soviet clashed with each other.

ADAMEC, Jan. „We Are Not Comrades!“. The First Day of the Hungarian Uprising – 23rd October 1956, in: Russia in Czech Historiography, National Library of Czech Republic, Slavonic Library, Prague, 2002, s. 418 – 445.

Recenze:

ADAMEC, Jan. Velký teror : Robert Conquest; z angl. originálu přeložil Milan Dvořák Recenze: Adamec, Jan, Mezinárodní vztahy. (2014),. Roč. 49, č. 1 s. 91-94. ISBN:978-80-200-2078-9

ADAMEC, Jan. První vietnamská válka na pozadí osudu Ladislava Charváta / Ladislav Kudrna Recenze: Adamec, Jan, Mezinárodní vztahy. (2013),. Roč. 48, č. 4 s. 124-127. ISBN:978-80-200-2198-4

ADAMEC, Jan. Vítejte v "honeckerlandu". Paměť a dějiny, 2007, 1(1), s. 200-204. ISSN 1802-8241.

Výstava o východoněmecké každodennosti v Deutsches Historisches Museum v Berlíně: NDR patří do muzea! – s tímto heslem vyrazili v červnu 1990 zaměstnanci Německého historického muzea do ulic, aby zachránili nenávratně mizející hmotnou kulturu NDR. Se záviděníhodnou pečlivostí shromáždili osvícení muzejníci úctyhodnou kolekci uniforem, lístků, deníků, oblečení, domácích spotřebičů, balení, láhví, zástěr, plakátů a fotografií. Tuto snahu zúročili v rozsáhlé výstavě pod názvem Parteidiktatur und Alltag in der DDR, která proběhla od 30. března do 29. července 2007.

ADAMEC, Jan. The Hungarian Revolution of 1956, Reform, Revolt and Repression 1953-1963. [Ed.]: Litván, György. Recenze: Adamec, Jan Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History. 2000. 86, č. 3, s. 401-406. ISBN:0-582-21505-6

ADAMEC, Jan. 1956 Osen' v Budapešte. naučnyje redaktory B. J. Zelicki, A. M. Kyrov, N. I. Kapičenko Recenze: Adamec, Jan Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History. (2000),. Roč. 86, č. 3 s. 395-401.

Ostatní:

ADAMEC, Jan. Ako reagovali Američania na inváziu do Československa 21. augusta 1968?, historyweb.sk, 21. 8. 2020.

ADAMEC, Jan. Američania sa počas studenej vojny báli komunistov vo vlastnej vlasti, historyweb.sk, 2. 7. 2020.

ADAMEC, Jan. Pred sedemdesiatimi rokmi sa začala krvavá kórejská vojna, historyweb.sk, 25. 6. 2020.

ADAMEC, Jan. Nuceně za velkou řeku, Respekt, 22. 6. 2020, s. 48.

Odsun indiánů za Mississippi inspiroval kolonialisty i Hitlera.

ADAMEC, Jan. Porážka Francúzska Hitlerom spôsobila Stalinovi šok, historyweb.sk, 22. 6. 2020.

ADAMEC, Jan. Srážka s černou labutí, Právo, 11. 6. 2020, s. 17.

V rodném jazyce minulý rok a letos v angličtině vydal známý francouzský ekonom a statistik Thomas Piketty knihu Capital and Ideology (Kapitál a ideologie), druhý a jistě ne poslední důkaz své fascinace kapitálem a nerovností.

ADAMEC, Jan. Churchill premiérom, alebo sedem dní, ktoré otriasli Londýnom, historyweb.sk, 13.05.2020.

ADAMEC, Jan. Nástup válečníka, Respekt, 11. 5. 2020, s. 50.

Byl opravdu Winston Churchill o tolik lepší politik než jeho předchůdce Neville Chamberlain?

ADAMEC, Jan. Trump oživil zákon z čias studenej vojny, historyweb.sk, 04.05.2020.

ADAMEC, Jan. Lenin dnes, Respekt, 20. 4. 2020, s. 50.

Jaký byl „vůdce světové revoluce“ a jak by rozuměl současnosti?

ADAMEC, Jan. Vítězové a poražení černé smrti, Lidové noviny, 28. 3. 2020, s. 12.

ADAMEC, Jan. Hohenzollernové chtějí restituovat, Lidové noviny, 28. 3. 2020, s. 18.

ADAMEC, Jan. Tokijský ohni, se mnou pojď, Lidové noviny, 7. 3. 2020, s. 20.

ADAMEC, Jan. Prečo nechal Stalin zavraždiť tisícky poľských dôstojníkov?, historyweb.sk, 05.03.2020.

ADAMEC, Jan. A dluhy naše odpusť nám…, Lidové noviny, 15. 2. 2020, s. 13.

ADAMEC, Jan. Durynská historická lekce, Lidové noviny, 13. 2. 2020, s. 13.

ADAMEC, Jan. Hon na atomové špiony, Lidové noviny, 8. 2. 2020, s. 18.

ADAMEC, Jan. Bezejmenné a opovrhované, Respekt, 3. 2. 2020, s. 50.

Zatímco Jack Rozparovač je popkulturní ikonou, osudy žen, které zavraždil, v podstatě nikdo neznal. Až donedávna.

ADAMEC, Jan. Jak si Hitler podmanil knihkupectví, Lidové noviny, 11. 1. 2020, s. 17.

ADAMEC, Jan. Rumunský boj s totalitními mlýny, Lidové noviny, 28. 12. 2019, s. 20.

ADAMEC, Jan. Byznys z Nazareta, Hospodářské noviny, 27. 12. 2019, s. 8.

ADAMEC, Jan. Co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu, Hospodářské noviny, 27. 12. 2019, s. 9.

ADAMEC, Jan. Prokletí vojáci: kdo byl generál Vlasov, jeden z osvoboditelů Prahy, Respekt, 15. 12. 2019.

Hrdina od Moskvy a Leningradu i zrádce. Za co bojoval on i jeho muži?

ADAMEC, Jan. Den, kdy skončila (studená) válka, Lidové noviny, 07.12.2019, s. 16.

ADAMEC, Jan. Na cizí účet, Respekt, 2. 12. 2019, s. 59.

Jak jedna obří korporace převzala roli koloniální velmoci a zajistila své zemi dvě stě let ekonomického růstu.

ADAMEC, Jan. Zachránil nemecký tesár Anglicko od porážky?, historyweb.sk, 08.11.2019.

ADAMEC, Jan. Jak Američané ztratili Čínu, Respekt, 30.09.2019, s. 59.

Před 70 lety vyhlásil komunistický vůdce Mao vítězství, jeho protivníci se brzy poté stáhli na Tchaj-wan.

ADAMEC, Jan. Jsou to jen divoši, Respekt, 23. 9. 2019, s. 67.

Před čtyřmi sty lety byli do Severní Ameriky dovezeni na práci první Afričané a byl položen základ prosperujícího otrokářského systému

ADAMEC, Jan. Syn maďarského komunismu, Lidové noviny, 19. 9. 2019, s. 11.

ADAMEC, Jan. 17. septembra 1939 prišla sovietska rana do poľského chrbta, historyweb.sk, 17.09.2019

Kým boli Veľká Británia a Francúzsko zamestnané mobilizáciou a plánovaním nikdy neuskutočnenej ofenzívy na západe, Poľsko sa bránilo proti nemeckej presile. 17. septembra vstúpil do hry Sovietsky zväz. Sovieti deklarovali, že sú „bratia Slovania“, ktorí prišli ako priatelia zbaviť Poliakov jarma kapitalizmu a panstva buržoázie, zaútočili z východu.

ADAMEC, Jan. Martin Mejstřík: Jakobín sametové revoluce, Lidové noviny 16. září 2019

ADAMEC, Jan. Ako prebiehal začiatok vojny?, historyweb.sk, 03.09.2019

1. septembra 1939 Nemecko napadlo Poľsko. No druhá svetová vojna v podstate vypukla až o dva dni neskôr, keď Nemecku vyhlásili vojnu Veľká Británia a Francúzsko. Čo sa v priebehu týchto 72 hodín v trojuholníku Berlín – Londýn – Paríž odohrávalo?

ADAMEC, Jan. Marta Kubišová: Zpěvačka, která se nesklonila, Lidové noviny, 2. září 2019

ADAMEC, Jan. Druhá světová začala v Číně , Lidové noviny, 31. 8. 2019

Druhá světová válka měla dvě klíčová bojiště, evropské a asijsko-pacifické. Její konec si proto tradičně připomínáme 8. května s kapitulací německých vojsk v Evropě a 2. září, kdy se vzdaly japonské císařské síly. Pak je ovšem zvláštní, proč za začátek války považujeme útok Německa na Polsko 1. září 1939, a ne 7. červenec 1937. V ten den incident mezi čínskými a japonskými vojáky na pekingském mostě Lu-kou-čchiao, známého také jako most Marka Pola, rychle eskaloval v nesmírně brutální, tzv. druhou čínsko-japonskou válku (1937-1945). Docenění role Číny v druhé světové válce je podle editora respektované třídílné série The Cambridge History of the Second World War (2015) Evana Mawdsleyho jedním z nových témat, díky nimž by se mohli přepisovat i učebnice dějepisu.

ADAMEC, Jan. Válka je tu! Konečně!, Respekt, 25.8. 2019

Češi v protektorátu po napadení Polska doufali, že do konfliktu vstoupí velmoci a Německo rychle porazí.

ADAMEC, Jan. Dubček sa v maďarskej televízii postavil na Gorbačovovu stranu, historyweb.sk, 21.08.2019

21. august si Česi a Slováci tradične pripomínajú jedno z najtraumatickejších výročí svojej histórie – inváziu vojsk Varšavskej zmluvy roku 1968. V tomto kontexte sú však dôležité aj následné augustové výročia tejto udalosti, reflektujúce vôľu a odhodlanie Čechov a Slovákov pripomenúť si tento kľúčový okamih novodobých dejín a aj sa s ním vyrovnať. V období po roku 1968 stoja za zmienku minimálne štyri výročia – prvé, desiate, dvadsiate a dvadsiateprvé.

ADAMEC, Jan. Michael Kocáb: Rocker v politice, Lidové noviny, 12.8. 2019

Češi v protektorátu po napadení Polska doufali, že do konfliktu vstoupí velmoci a Německo rychle porazí.

ADAMEC, Jan. Od Waterloo k Peterloo, Lidové noviny, 10. 8. 2019

Před dvěma sty lety, 16. srpna 1819, byla v Manchesteru na St Peter’s Field krvavě rozehnána šedesátitisícová demonstrace za volební reformu. Událost dodnes patří mezi klíčové, byť mimo Velkou Británii spíše polozapomenuté milníky boje za sociální a politická práva v 19. století.

ADAMEC, Jan. Jedna říše, jeden Bůh, Respekt, 4. 8. 2019

Příběh Karla V., muže, který se pokusil sjednotit křesťany do univerzální evropské komunity

ADAMEC, Jan. Zelená otázka, Lidové noviny, 27.7. 2019

Socialisté byli klíčovou novou a posléze dominantní politickou silou celé minulé století. Teď jejich příběh možná zopakují Zelení.

ADAMEC, Jan. Jiří Křižan: Scénárista, kterému popravili tátu, Lidové noviny, 8.7. 2019

ADAMEC, Jan. Michal Horáček: Muž, který byl vždy o krok napřed, Lidové noviny, 29.7. 2019

ADAMEC, Jan. Cesta travou tam a zase zpátky, Lidové noviny, 22.6. 2019

Výprava historik a batolete po praxi, dějinách a dilematech kosení

ADAMEC, Jan. Alexandr Vondra: Nepostradatelný Havlův pomocník, Lidové noviny, 10.6. 2019

ADAMEC, Jan. Ako prebiehala nepokojná noc na Námestí Brány nebeského pokoja, historyweb.sk, 03.06.2019.

Po týždňoch protestov na Námestí Brány nebeského pokoja, vyvolaných najskôr nečakanou smrťou bývalého generálneho tajomníka Chu Jao-panga 15. apríla 1989, a následnou agresívnou mediálnou reakciou Komunistickej strany Číny, pri ktorej boli protestujúci študenti označení takmer za kontrarevolucionárov, sa obidve strany dostávajú do bodu, v ktorom, zdá sa, zlyhali pokusy o rokovania a odvrátenie stretu.

ADAMEC, Jan. Tengu, zabíjel jsi děti, Respekt, 27.5. 2019.

Bouřící se čínští studenti našli před třiceti lety pochopení u dvou generálních tajemníků tamní komunistické strany, veteránem v jejím čele však pohnout nedokázali.

ADAMEC, Jan. Bratři architekty studené války, Lidové noviny, 18.5. 2019.

Před šedesáti lety, 24. května 1959 zemřel ve Washingtonu John Foster Dulles, který měsíc před tím ze zdravotních důvodů rezignoval na post amerického ministra zahraničí. Spolu se svým bratrem Allen Dullesem, ředitelem CIA, výrazně ovlivnil americkou strategii v boji s komunismem.

ADAMEC, Jan. Studená vojna sa sťahuje do Nemecka, historyweb.sk, 13.5. 2019.

Každá z mocností mala po druhej svetovej vojne inú predstavu, ako by malo vyzerať Nemecko. Roztržka medzi niekdajšími spojencami nakoniec viedla k vytvoreniu dvoch štátov.

ADAMEC, Jan. Krvavý zrod moderního Turecka, Lidové noviny, 11.5. 2019.

Když navštívíte přístav Samsun na severu Turecka, neměli byste vynechat repliku nákladní lodi Bandırma, na níž byla v roce 2003 za účasti tehdejšího premiéra Recepa Tayipa Erdoğana otevřena historická expozice připomínající 19. květen 1919, od roku 1935 turecký národní svátek. Toho dne se vojenský velitel, vůdce národního tureckého hnutí, pozdější zakladatel Turecké republiky a od roku 1923 i její prezident Mustafa Kemal (1881 – 1938), po čtyřdenní plavbě z Konstantinopole v Samsunu vylodil. Krátce předtím byl jmenován armádním inspektorem ve východní Anatolii. Měl dohlédnout na rozpuštění armády Osmanské říše, která na konci roku 1918 spolu se svými spojenci Německem a Rakousko-Uherskem prohrála první světovou válku. Mustafa Kemal ale hodlal učinit pravý opak. Po vylodění zahájil kampaň za sjednocení do té doby roztříštěných politických a vojenských sil a stanul v čele boje za nezávislost z trosek Osmanské říše se rodícího moderního Turecka.

ADAMEC, Jan. Jediný, o kom všichni mluví, Lidové noviny, 27.4. 2019.

V neděli tomu bude padesát let, co abdikoval francouzský prezident Charles de Gaulle (1890 - 1970). Jeho mýtus stále spojuje i rozděluje Francii.

ADAMEC, Jan. Z historie lásky i nenávisti. Zeman míří na pátou návštěvu Číny. Hostem v Pekingu je častěji než všichni komunističtí prezidenti dohromady, Deník N, 24.4. 2019.

Vztahy mezi „rudou“ Prahou a „rudým“ Pekingem prošly v letech 1949–1989 všemi fázemi partnerského vztahu – od lásky přes nenávist až po usmíření. Z celkem pěti československých prezidentů komunistické éry ale Čínu oficiálně navštívili pouze dva, Antonín Novotný a Gustáv Husák. Pro čínské komunisty jsme také nebyli žádanou destinací. Ani jeden ze dvou nejdůležitějších vůdců své doby, Mao Ce-tung a Teng Siao-pching, do Československa nezavítali.

ADAMEC, Jan. Půda základ národa, Respekt, 21.4. 2019.

Československá pozemková reforma z roku 1919 byla jedním z pilířů první republiky. Zároveň však politikům dala nebezpečný návod, jak si koupit přízeň voličů.

ADAMEC, Jan. Budovanie štátu po slovensky, Lidové noviny, 13.4. 2019.

Před osmdesáti lety se nezávislé Slovensko přihlásilo k norimberským zákonům. Za politikou vedoucí k holokaustu slovenských Židů stál zejména Alexander Mach (1902 - 1980).

ADAMEC, Jan. Po Praze Madrid, na řadě Varšava, Lidové noviny, 30.3. 2019.

Prvního dubnového dne roku 1939 skončil jeden z nejbrutálnějších evropských konfliktů 20. století. Španělská občanská válka se proměnila v mezinárodní bojiště ideologií i „execírplac“ budoucí světové války. Výraznou stopu zanechala i v československé historii.

ADAMEC, Jan. Stalin versus Truman: studená vojna eskaluje, historyweb.sk, 27.3. 2019.

Keď Sovietsky zväz v roku 1949 úspešne dokončil svoj atómový projekt a Spojené štáty stratili jadrový monopol, studená vojna sa posunula do ďalšieho dejstva. Pozornosť sa z Európy čiastočne presunula aj do Ázie.

ADAMEC, Jan. Protektorát: lekce pro Stalina, Lidové noviny, 16.3. 2019.

Před osmdesáti lety, 16. března 1939, dokončil Hitler likvidaci Československa a v Praze vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. Ve stejnou dobu se 1668 kilometrů východněji, i pod vlivem pražských událostí, rozhodovalo, na jakou stranu se v očekávané válce postaví Sovětský svaz.

ADAMEC, Jan. Občan rukojmím státu, Respekt, 16.3. 2019.

Stoletý příběh české měny připomíná, kolikrát se úspory lidí rozplynuly jako pára nad hrncem

ADAMEC, Jan. Kašmírský zamrzlý konflikt, Lidové noviny, 5.3. 2019.

Tradiční rivalové Indie a Pákistán se opět ocitli na prahu války. Vzhledem k tomu, že jde o jaderné velmoci, svět je zneklidněn.

ADAMEC, Jan. Společenstvo srpu a kladiva, Lidové noviny, 2.3. 2019, s. 22.

Přesně před sto lety, 2. března 1919, byla v Moskvě založena Komunistická internacionála, zkráceně Kominterna. Měla vyvolat a řídit světovou revoluci, sloužila však spíše jako mezinárodní servisní organizace sovětské zahraniční politiky a megafon stalinské propagandy.

ADAMEC, Jan. Chceli Američania rozpútať studenú vojnu?, historyweb.dennik.sk, 27.02.2019

Spojené štáty vzišli z druhej svetovej vojny ako najväčšia vojenská a ekonomická mocnosť na svete. Vlastnili dve tretiny zlatých rezerv sveta, tri pätiny vo svete investovaného kapitálu, polovicu svetovej lodnej tonáže a celkových výrobných kapacít. Chceli vytvoriť nový globálny svetový poriadok, čo im však chýbalo, bola jasná predstava, ako svoje pomerne široko a maximalistický definované ciele naplniť.

ADAMEC, Jan. Žízeň za velkou louží, Respekt, 16.02.2019

Jak se americké ženy zasadily o zavedení prohibice a co z toho vzešlo.

ADAMEC, Jan. Chcel Stalin rozpútať studenú vojnu?, historyweb.dennik.sk, 12.02.2019

Ako vyzerala Európa a svet v rokoch 1945 – 1948 z pohľadu Moskvy? Aké boli Stalinove ciele a čoho sa obával? Aký bol jeho podiel na rozpútaní studenej vojny?

ADAMEC, Jan. Íránský šáh mat studené válce, Lidové noviny, 9.2. 2019, s. 22.

Před čtyřiceti lety padla v Íránu prozápadní vláda šáha Rezáa Pahlavího, což ale paradoxně neposílilo sovětský blok. Nový režim ajatolláha Chomejního odsuzoval jak USA, tak i SSSR jako "ďábly", jejichž cílem je zničit všechny muslimy.

ADAMEC, Jan. Společnost slabých národů, Lidové noviny, 26.01.2019, s. 22.

Před sto lety, 25. ledna 1919, byly položeny základy Společnosti národů. Tato předchůdkyně dnešní Organizace spojených národů je dnes vnímána hlavně skrze své neúspěchy. V meziválečném období však zažehnala řadu mezinárodních sporů.

ADAMEC, Jan. Ako chápať studenú vojnu?, historyweb.dennik.sk, 20.01.2019

Studená vojna a jej horúce konflikty vytvorili svet, v ktorom žijeme dnes. Skončila sa však studená vojna naozaj? Prečo sa dnes hovorí o „novej studenej vojne“? Môžeme sa dnes zo súperenia USA a ZSSR poučiť?

ADAMEC, Jan. Republika ve válce, Respekt, 21.01.2019

Československo ještě dlouho po říjnu 1918 bojovalo o své hranice.

ADAMEC, Jan. Maďarská válka o sochy, Lidové noviny, 12.01.2019, str. 22

Odstranění sochy premiéra Imreho Nagye z centra Budapešti vyvolalo další kolo sporů o maďarskou historickou paměť a tradici.

ADAMEC, Jan. Vzestup a pád Castrova předchůdce, Lidové noviny, 29.12.2018, str. 26

Před 60 lety, 1. ledna 1959, skončila jedna éra kubánské novodobé historie. Do Havany vstupovaly jednotky Fidela Castra a muž, jenž zemi přímo či nepřímo uplynulé čtvrtstoletí vládl, Fulgencio Batista, již seděl se svojí rodinou v letadle a směřoval do nedobrovolného exilu v Dominikánské republice.

ADAMEC, Jan. Zítra už nechoďte, Respekt, 8.12. 2018

Nositeli antisemitismu byli za druhé republiky často vzdělaní a „slušní“ Češi, kteří vyhazovali své spoluobčany z práce a vyháněli je ze země

ADAMEC, Jan. Německé osudové devítky, Lidové noviny, 10.11.2018, str. 22

Vznik výmarské republiky v roce 1918. Pogrom Křišťálové noci 1938. Pád berlínské zdi 1989. Tři určující data německých dějin 20. století, která připadají na 9. listopad. Je mezi nimi nějaká souvislost?

ADAMEC, Jan. Cesta k pádu železné opony, Lidové noviny, 24.10.2018.

Američané chtějí odstoupit od dohody, která ukončila studenou válku

ADAMEC, Jan. Krvavá předehra mexické olympiády, Lidové noviny, 13.10.2018.

Včera uplynulo padesát let od zahájení olympijských her v Mexiku. Deset dní předtím postřílela mexická policie několik set studentů, kteří hrozili, že olympiádu naruší svými protesty. Okolnosti masakru nebyly nikdy vyjasněny.

ADAMEC, Jan. Požehnání jménem válka, Respekt, 08.10.2018.

Ozbrojené konflikty mohou díky výrazné roli státu povzbudit ekonomiku a urychlit rozvoj technologií

ADAMEC, Jan. Americký mnichovský syndrom, Lidové noviny, 29.09.2018.

Mnichov je jedna z nejčastějších historických analogií, které po druhé světové válce užívali američtí prezidenti k ospravedlnění zahraniční politiky Spojených států. V posledních letech však ztrácí poněkud na přesvědčivosti, už proto, že mezinárodní konflikty nejsou ani z amerického pohledu černobílé.

ADAMEC, Jan. Mír zrozený ze čtyř válek, Lidové noviny, 15.09.2018.

Před čtyřiceti lety byla v Camp Davidu uzavřena mírová dohoda mezi Egyptem a Izraelem. Přestože ji ani Izraelci, ani Egypťané nepodepisovali s velkým nadšením, čas ukázal její převratný význam. Ukončila nejen potenciálně ničivý konflikt mezi dvěma nejvýznamnějšími státy Blízkého východu, ale také výrazně oslabila vliv Moskvy v regionu.

ADAMEC, Jan. Atentát, který zachránil bolševiky, Lidové noviny, 01.09.2018.

Před sto lety se Fanny Kaplanová pokusila zabít Lenina. Přestože dodnes není jasné, zda střílela právě ona, jedno je nepochybné: nepovedený atentát umožnil bolševikům nastolit hrůzovládu a zlikvidovat všechny skutečné či domnělé odpůrce.

ADAMEC, Jan. Petro Šelest vinil z invázie Brežneva, Historyweb.sk, 20.08.2018.

Spomienky a denníkové záznamy jedného z členov najvyššieho sovietskeho vedenia a prvého tajomníka ÚV Komunistickej strany Ukrajiny Petra Šelesta ponúkajú zaujímavý, hoci subjektívny a osobnými animozitami výrazne ovplyvnený pohľad do zákulisia kremeľskej „kuchyne“.

ADAMEC, Jan, UHLÍŘ, Martin. S kamerou ke hvězdné bráně, Respekt, 13.08.2018.

Proč je 2001: Vesmírná odysea po padesáti letech od premiéry pokládána za jeden z nejlepších filmů všech dob

ADAMEC, Jan. Černý den německé armády, Lidové noviny, 04.08.2018.

Ve středu to bude přesně sto let ode dne, který lze nazvat začátkem konce Velké války. 8. srpna 1918 Spojenci zahájili sérii útoků, během nichž britská Čtvrtá armáda prolomila linii německé Druhé armády u Amiens a za jediný den Němci ztratili 27 000 mužů. Berlínu už od té chvíle nešlo o vítězství, ale záchranu Německa před okupací, kolapsem a občanskou válkou.

ADAMEC, Jan. Uprchlický Mnichov v Évianu, Lidové noviny, 14.07.2018.

Před osmdesáti lety proběhla v Évianu mezinárodní konference, na níž se západní státy v čele s USA nedokázaly dohodnout na žádné praktické pomoci Židům ohroženým nacistickým Německem.

ADAMEC, Jan. Trumpův šok, Respekt, 14.07.2018.

Na obchodní války v minulosti často dopláceli i ti, kdo je zahájili. Musí to ale platit také pro současného amerického prezidenta?

ADAMEC, Jan. Bratrská roztržka na ostří nože, Lidové noviny, 30.06.2018.

Před sedmdesáti lety byla Jugoslávie vyobcována ze sovětského bloku. Roztržka měla spíše geopolitické než ideologické příčiny.

ADAMEC, Jan. Dubčekův maďarský předchůdce, Lidové noviny, 16.06.2018.

Před šedesáti lety, ráno 16. června 1958, byl na dvoře budapešťské ústřední věznice ve čtvrti Kőbánya popraven někdejší premiér maďarské revoluční vlády Imre Nagy (1896–1958). Tragicky tak skončil nejen život rozporuplného politika východního bloku, ale definitivně se uzavřela kapitola protisovětského povstání z roku 1956.

ADAMEC, Jan. Festival, ktorý sa nekonal: Cannes 1968, Historyweb.sk, 15.06.2018.

Medzi 5. a 15. júnom 1968 sa v Karlových Varoch konal 16. ročník prestížneho medzinárodného festivalu. Jednu z cien si odniesol film Jiřího Menzla, ktorý pôvodne vôbec nemal byť na programe. Mal sa totiž premietať na festivale v Cannes.

ADAMEC, Jan. Kdyby Rakouska nebylo, Respekt, 11.06.2018.

Na Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí, se 12. června 1848 sešlo kolem dvou tisíc lidí ke svatodušní mši. Nechyběla mezi nimi řada cizinců, účastníků právě probíhajícího Slovanského sjezdu. Atmosféra v hlavním městě Českého království byla již několik měsíců plná politiky, vlasteneckých provolání, napětí i očekávání, a není tedy divu, že mší události toho dne neskončily.

ADAMEC, Jan. Druhý zastřelený Kennedy, Lidové noviny, 09.06.2018.

Ve středu uplynulo padesát let od atentátu na Roberta Kennedyho. Kdyby nebyl zavražděn, mohl v prezidentských volbách porazit Roberta Nixona? Narušil by republikánské čtvrtstoletí, které Nixonovým zvolením ve Spojených státech nastalo?

ADAMEC, Jan. Karneval místo revoluce, Lidové noviny, 26.05.2018.

V květnu 1968 stavěli studenti v pařížských ulicích barikády. Krize však vedla k upevnění politického systému páté republiky. Generační revolta francouzských studentů, která svými odkazy na ikony komunismu tolik překvapovala návštěvníky z Východu, byla spíše než revolucí společenským karnevalem, v němž si vládci a ovládaní nakrátko prohodili role, aby se vše vzápětí vrátilo ke starým pořádkům.

ADAMEC, Jan. Prezident ve Svaté zemi, Respekt, 12.05.2018.

Návštěvě Palestiny věnoval T. G. Masaryk v dubnu 1927 jen pár dní. Byť se oficiálně jednalo o soukromou cestu, československý prezident byl jednou z prvních hlav států poválečné Evropy, jež do Svaté země přijela. Vnímal ji nejen jako turista, ale také jako věřící člověk, humanista i zvídavý a skeptický sociolog, který je konfrontován s fenoménem sionismu a židovského osídlení. V něm hráli důležitou roli i Češi a Slováci.

ADAMEC, Jan. Moskva chystala inváziu do ČSR už v máji 1968, Historyweb.sk, 09.05.2018.

Začiatkom mája 1968 si ešte Česi a Slováci užívali uvoľnenie Pražskej jari a chystali oslavy konca druhej svetovej vojny. V pozadí sa však odohrával nekompromisný politický boj. Moskva chystala ozbrojenú intervenciu...

ADAMEC, Jan. Z národa ven!, Respekt, 07.04.2018.

Jak českoslovenští komunisté během roku 1948 upevňovali nově nabytou moc

ADAMEC, Jan. Šťastná hodina Západu, Lidové noviny, 31.03.2018.

Před sedmdesáti lety 3. dubna 1948 podepsal americký prezident Harry S. Truman Economic Cooperation Act, jenž umožnil financování programu evropské obnovy, známého spíše pod jménem jednoho z jeho duchovních otců, ministra zahraničí George C. Marshalla.

ADAMEC, Jan. Lidem to neříkejte, Respekt, 03.03.2018.

Akta Pentagon: proč američtí prezidenti včas neukončili vietnamskou válku, ačkoli věděli, že ji nelze vyhrát

ADAMEC, Jan. Evropou obchází strašidlo. Stále, Lidové noviny, 24.02.2018.

Ani 135 let po své smrti nepřestává Karel Marx vyvolávat vášně. Málokterý intelektuál rozděluje tolik jako on. A málokterá jeho práce nabízí tolik interpretací jako před 170 lety vydaný Komunistický manifest.

ADAMEC, Jan. Ukrajinské století, Lidové noviny, 10.02.2018.

Před sto lety, 9. února 1918, podepsali v Brestu Litevském zástupci Centrálních mocností se zástupci Ukrajinské centrální rady mírovou smlouvu. Tím byla formálně uznána nezávislost Ukrajiny, která se po celou dobu existence musela potýkat s polohou mezi Německem a Ruskem.

ADAMEC, Jan. Staré války v novém hávu, Respekt, 29.01.2018.

Jak se poučit z dějin dezinformačních kampaní vedených Moskvou

ADAMEC, Jan. Sto let Čtrnácti bodů, Lidové noviny, 06.01.2018.

Na počátku roku 1918 definovaly Spojené státy svou válečnou politiku. Velký vliv na ni měla činnost bolševiků v Rusku, kteří nejprve zveřejnili tajné smlouvy uzavřené za války a potom začali jednat s centrálními mocnostmi o míru.

ADAMEC, Jan. Nesnesitelná tíha sovětských dějin, Lidové noviny, 23.12.2017.

Česká televize uvedla historický seriál Zapomenutí vůdci, který nepřijatelným způsobem bagatelizuje temné stránky ruských dějin.

ADAMEC, Jan. Hedvábná stezka s příchutí moře, Lidové noviny, 09.12.2017.

Dnešní hledání optimální dopravní trasy mezi Čínou a Evropou není nové. Za úplně jiných geopolitických souvislostí probíhalo hned po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949. A velmi se v něm angažovalo také tehdejší Československo.

ADAMEC, Jan. Tah Koněvem na Budapešť, Lidové noviny, 28.11.2017.

Slavný maršál se v roce 1956 mohl invazi do Maďarska postavit. Neučinil tak, naopak stál v čele operace Vichr

ADAMEC, Jan, UHLÍŘ, Martin. Mlha nad Dallasem, Respekt, 18.11.2017.

Jak vyplývá z nových dokumentů, muž, který střílel na prezidenta Kennedyho, se dva měsíce před atentátem sešel se sovětským agentem odpovědným za plánování politických vražd

ADAMEC, Jan. 17. Rok 1917: zapomeňte... Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, čtvrtek 23. listopadu 2017, s. 18.

Příběh revoluce pozvolna nahradil patriotický příběh vítězství nad Hitlerem, který žije dodnes

ADAMEC, Jan. 16. Nový režim vs. bývalí lidé, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, středa 22. listopadu 2017, s. 18.

Uskutečnění stalinských čistek 30. let si žádalo novou generaci, vychovanou ve zcela sovětském duchu

ADAMEC, Jan. 15. „Druhý život“ Října, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, úterý 21. listopadu 2017, s. 18.

Zbožštění Velké říjnové socialistické revoluce napomohli přední umělci doby i vznik Leninova kultu

ADAMEC, Jan. 14. Pryč ze sovětského Ruska! Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, pondělí 20. listopadu 2017, s. 18.

Před bolševickým převratem a jeho následky uprchly do exilu statisíce ruských osobností

ADAMEC, Jan. 13. Revoluce ve Stalinově režii, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, sobota 18. listopadu 2017, s. 30.

Stalin věděl, že udržet totální moc nelze bez totálního ovládnutí společnosti, navzdory milionům obětí

ADAMEC, Jan. 12. Nezávislost? Jak pro koho, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, čtvrtek 16. listopadu 2017, s. 18.

Rok 1917 otevřel cestu k samostatnosti bývalým součástem Ruské říše, jen některé ale uspěly

ADAMEC, Jan. 11. Vítězství byrokracie a teroru, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, středa 15. listopadu 2017, s. 20.

V důsledku občanské války bolševický režim přitvrdil a zahájil boj proti „kontrarevoluci“

ADAMEC, Jan. 10. Marné útoky bílých eskadron, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, úterý 14. listopadu 2017, s. 18.

Bývalá carská armáda, eseři i kozáci, ti všichni se snažili zastavit bolševický režim. Proč neuspěli?

ADAMEC, Jan. 9. Potřebujeme armádu, rudou, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, pondělí 13. listopadu 2017, s. 18.

Po pokusech o armádu složenou z dobrovolníků bolševici začali budovat loajální profesionální sbor

ADAMEC, Jan. 8. Mír národům? Bolševikům!, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, sobota 11. listopadu 2017, s. 30.

Lenin se rozhodl v Brestu Litevském obětovat velkou část území Ruska, aby zachránil bolševický režim

ADAMEC, Jan. 7. Všechnu půdu rolníkům!, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, pátek 10. listopadu 2017, s. 18.

Bolševici potřebovali potraviny pro města, proto museli rolníky získat a přistoupit na jejich požadavky

ADAMEC, Jan. 6. Všechnu moc sovětům! Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, čtvrtek 9. listopadu 2017, s. 18.

Spontánní orgány lidové moci bolševici brzy proměnili v poslušný nástroj strany

ADAMEC, Jan. 5. Lenin: proti všem a bez slitování, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, středa 8. listopadu 2017, s. 18.

Celý bolševický převrat stál na jednom jediném muži, V. I. Leninovi. O co se opírala jeho autorita?

ADAMEC, Jan. 4. Provokace, která otřásla Ruskem, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, úterý 7. listopadu 2017, s. 18.

Ustavení koaliční socialistické vlády smetl Leninův rychlý plán a bolševici převzali moc v zemi

ADAMEC, Jan. 3. Kdo bude vládnout Rusku? Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, pondělí 6. listopadu 2017, s. 18.

Zálusk na moc nad zemí měli mnozí aktéři neklidné doby, revoluci si ale nakonec přivlastnili bolševici

ADAMEC, Jan. 2. Mikuláš II.: pád domu Romanovců, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, sobota 4. listopadu 2017, s. 30.

Bolševici uzavřeli třísetletou vládu dynastie vraždou cara a sedmnácti jeho příbuzných

ADAMEC, Jan. 1. Revoluce ve válce zrozená, Lidové noviny, Seriál LN. 100 let VŘSR. Aktéři, mocenský boj, rudý teror, pátek 3. listopadu 2017, s. 17.

Ke vzdoru obyvatel válkou zbídačelého Ruska se v únoru 1917 přidala i část armády

ADAMEC, Jan. Z maloměšťáka diktátorem, Pátek Magazín LN, 03.11.2017.

Byl to ideál dělnického vůdce a geniální politický stratég, jak jej po desetiletí vykreslovali komunisté? Nebo typický diktátor a maloměšťácký pedant z bohaté rodiny, jak jej vidíme dnes? Nejdříve nekriticky adorovaný a potom stejně vášnivě démonizovaný. Vladimir iljič lenin stál před 100 lety v čele bolševické revoluce a dodnes rozděluje nejen Rusko.

ADAMEC, Jan. Vírou proti řádu, Respekt, 23.10.2017.

Před pěti sty lety nabídl kněz Luther lidem svobodu, ale i nejistotu a odpovědnost před Bohem

ADAMEC, Jan. Mnichov sovětskýma očima, Lidové noviny, 30.09.2017.

Nedávno vydané deníky sovětského velvyslance v Londýně Ivana Majského dávají nahlédnout do zákulisí světové politiky třicátých a čtyřicátých let minulého století. Najdeme tu i mnoho pasáží, které se týkají Československa.

ADAMEC, Jan. Předehra k bolševickému říjnu, Lidové noviny, 02.09.2017.

Údajný puč vrchního velitele Lavra Kornilova proti ruské prozatímní vládě, který se odehrál na přelomu srpna a září 1917, bývá pro svůj zmatečný i trochu operetní průběh v dějinách ruské revoluce přehlížen. Připravil však úrodnou půdu pro bolševický převrat.

ADAMEC, Jan. Diktátorská partie, Respekt, 19.08.2017.

Od Mnichova k Dunkerku: Před 78 lety byl uzavřen pakt o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem

ADAMEC, Jan. Jak se zbavit Kima? Těžko, Lidové noviny, 19.08.2017.

Poslední reálný pokus svrhnout někoho z dynastie Kimů proběhl na konci srpna před 61 lety. Neúspěšně se o něj pokusily ne vnější mocnosti, ale vnitřní stranická opozice.

ADAMEC, Jan. Válečná zóna Severní Irsko, Respekt, 29.07.2017.

Konflikt mezi ulsterskými republikány a unionisty eskaloval před 45 lety. Je definitivně minulostí?

ADAMEC, Jan. Pozor, sionisté, Respekt, 10.06.2017.

Čím se řídila a z čeho vycházela politika komunistického Československa vůči Izraeli

ADAMEC, Jan. Vzestup a pád Carlose Šakala, Respekt, 10.04.2017.

Kdo byl nejhledanější terorista studené války a o čem svědčí jeho příběh

ADAMEC, Jan. Příliš hodný šlechtic v čele revoluce, Lidové noviny, 18.03.2017.

První předseda prozatímní vlády Georgij Jevgeňjevič Lvov (1861–1925) je dnes zapomenutou postavou ruské revoluce. Ztělesňuje její lepší tvář, která prohrála v boji s radikalismem.

ADAMEC, Jan. Tanec mezi noži, Respekt, 04.03.2017.

Před sto lety vypukla v Rusku únorová revoluce, car odstoupil. Bylo možné udržet rodící se demokracii?

ADAMEC, Jan. Neuhasitelný požár Velké války, Respekt, 12.12.2016.

Před sto lety zazněl první alespoň trochu vážně míněný návrh na mír ve světovém konfliktu, který ničil všechny zúčastněné strany

ADAMEC, Jan. Maďarské povstání jako švédský stůl, Lidové noviny, 29.10.2016.

Není sporu, že před šedesáti lety – v říjnu 1956 – se v Maďarsku odehrála jedna z nejvýznamnějších vzpour proti komunistickým režimům ve střední a východní Evropě. Interpretace povstání se ale od té doby už vícekrát změnila a mění se vlastně dodnes. Vždy v závislosti na době, politické objednávce i ideologii.

ADAMEC, Jan, UHLÍŘ, Martin. Muž, který překročil svůj stín, Respekt, 10.09.2016.

Do Česka přijíždí Michail Gorbačov, politik, který zničil systém, v nějž původně sám věřil

ADAMEC, Jan. Olympiáda, která se nekonala, Lidové noviny, 06.08.2016.

Před osmdesáti lety se měla v Barceloně uskutečnit lidová olympiáda, kterou připravily dělnické a levicové organizace na protest proti oficiálním olympijským hrám v nacistickém Berlíně. Dva dny před jejím začátkem však proběhl ve Španělsku převrat Franciska Franka, který se stal rozbuškou občanské války.

ADAMEC, Jan. Jak Gottwald přebíral moc, Respekt, 25.06.2016.

Šlo po volbách 1946 zastavit komunisty na cestě k totálnímu ovládnutí Československa?

ADAMEC, Jan. Léčba šokem, Respekt, 21.05.2016.

Proč se nepovedla privatizace v postsovětském Rusku a jak se na tom podepsali západní poradci

ADAMEC, Jan. Příliš krátké sovětské jaro roku 1956, Lidové noviny, 02.04.2016.

Před šedesáti lety – 25. února 1956 – pronesl sovětský vůdce Nikita Chruščov svoji slavnou tajnou řeč, v níž odsoudil zločiny a kult osobnosti J. V. Stalina. Dopad projevu na satelity Moskvy i mezinárodní komunistické hnutí je již dobře znám. Jakou reakci ale vyvolal přímo v Sovětském svazu?

ADAMEC, Jan. S islamisty na hodině dějepisu, Respekt, 11.01.2016.

Jednotná muslimská říše, o které mluví Islámský stát, nikdy neexistovala když Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil koncem června 2014 v dobytém Mosulu vznik nového "chalífátu", měl to být počátek sjednocení všech muslimů sunnitského vyznání bez ohledu na státní příslušnost či etnický původ. Takzvaný Islámský stát, v jehož čele Bagdádí stanul, tak v rámci svého PR pro světová média umně operoval s historickou symbolikou. Odkaz na středověký chalífát mu posloužil jako projekční plátno idealizované jednotné islámské říše, která se v dobách své největší slávy rozprostírala od Pyrenejského poloostrova přes severní Afriku až po Blízký východ a Mezopotámii.

ADAMEC, Jan. SobotkaLeaks: Boiling the Czech Prime Minister, V4Revue, 1.02.2016.

ADAMEC, Jan. How we learned to lobby and be lobbied, V4Revue, 1.12.2015.

ADAMEC, Jan. Two petitions, two societies, one dilemma, V4Revue, 16.10.2015.

ADAMEC, Jan. The beloved musical of the Czechs – Jan Hus superstar – gets fresh staging, V4Revue, 5.7.2015.

ADAMEC, Jan. An interview with Petr Koura: The 1945 Prague Uprising squeezed in between reality, ideology and fiction, V4Revue, 8.5.2015.

ADAMEC, Jan. Vstříc šťastným zítřkům, Respekt, 04.05.2015, Číslo 19, str. 52.

Československo znárodnilo většinu podniků už v roce 1945. V direktivně řízenou ekonomiku se tak proměnilo dávno před „vítězným únorem“.

ADAMEC, Jan. Zapomenutý epos o Ku-klux-klanu, Lidové noviny, 07.03.2015, Číslo: 56, str. 25.

Před sto lety měl premiéru Griffithův velkofilm Zrození národa, přelomové dílo světové kinematografie, které je nepokrytou apoteózou rasismu. Zrození národa tleskal i tehdejší americký prezident Woodrow Wilson.

ADAMEC, Jan. On whataboutism and Czech underperformance, V4Revue, 24.2.2015.

ADAMEC, Jan. Vražda, která se hodila Stalinovi, Lidové noviny, 29.11.2014, Číslo 279, str. 4.

Pozadí atentátu na leningradského vůdce bolševiků Sergeje Mironoviče Kirova, který Stalin využil jako záminku k rozpoutání teroru, není ani po osmdesáti letech jasné.

ADAMEC, Jan. Confessions of a Czech… A reply to Edward Lucas, V4Revue, 16.10.2014.

ADAMEC, Jan. The man who stood up to Brezhnev… But was a Communist, V4Revue, 17.9.2014.

ADAMEC, Jan. Pozor, padá jaderná bomba, Respekt, 01.09.2014, Číslo: 36, str. 67.

Nové dokumenty svědčí o tom, jak blízko byl svět k nukleární válce

ADAMEC, Jan. Slepě kráčíme do Velké války, Lidové noviny, 28.06.2014, Číslo: 150, str. 4.

Bývalý západoněmecký kancléř Helmut Schmidt v rozhovoru pro list Bild prohlásil, že krize na Ukrajině mu "mimořádně připomíná" období, jež vedlo k první světové válce. Američany, Evropany i Rusy přirovnal k "náměsíčníkům" nevědomky, přitom neodvratně mířícím k válečnému konfliktu. Odkazoval přitom na knihu Náměsíčníci historika Christophera Clarka. Ta nyní vyšla česky.

ADAMEC, Jan. Czech EP Elections: Nothing has changed. Or has it?, V4Revue, 4.6.2014.

ADAMEC, Jan. Hořká příchuť invaze, Respekt, 02.06.2014, Číslo 23, str. 67.

Ani po 70 letech se vítězové a poražení neshodnou na významu vylodění Spojenců v Normandii

ADAMEC, Jan. Nutná sebeobrana, Respekt, 05.05.2014, Číslo 19, str. 75.

První republika nepostupovala proti fašistům a komunistům vždy v rukavičkách

ADAMEC, Jan. The Czech Republic: “A paradise of slots on Earth it is to see”?, V4Revue, 25.3.2014.

ADAMEC, Jan. Revoluce v českých médiích, Zahraničná politika, 09.01. 2014.

ADAMEC, Jan. Vítejte v ANO-Fert-landu 2013!, Zahraničná politika, 11.11. 2013.

ADAMEC, Jan. Maďarská revoluce 1956: historie revolucí. Tvar, 2013, 24(2), s. 16.

ADAMEC, Jan. V zájmu strany, Respekt, 14.10.2013, Číslo: 42, str. 73.

Rehabilitace obětí politických procesů nedokázaly změnit KSČ, otevřely však oči historikům

ADAMEC, Jan. Zeman rulez!, Zahraničná politika, 19. 09. 2013.

ADAMEC, Jan. Záhada „božského“ Káji, Zahraničná politika, 19. 09. 2013.

ADAMEC, Jan. Pán zlojedů a Společenstvo korupce, Zahraničná politika, 17. 09. 2013.

ADAMEC, Jan. O potřebnosti státu, Zahraničná politika, 15. 09. 2013.

ADAMEC, Jan. Tykadla a chapadla, Zahraničná politika, 14. 09. 2013.

ADAMEC, Jan. What will drive the Czechs Into the streets?, 17. 07. 2013, Visegradrevue.

ADAMEC, Jan. V područí prezidenta, Respekt, 15.07.2013, Číslo: 29, str. 63.

Generál de Gaulle v roce 1958 vyšachoval francouzský parlament a uspořádal zemi podle svých představ

ADAMEC, Jan. Střelba v souostroví Gulag, Respekt, 01.07.2013, Číslo: 27, str. 89.

Po Stalinově smrti se sovětská moc setkala s nečekaným jevem: vzpourami lidí, které zotročila

ADAMEC, Jan. Nedorozumění s totalitou, Lidové noviny, 27.04.2013, Číslo: 99, str. 5.

V souvislosti s "horkou" válkou o Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je zřejmé, že historici, politici a novináři si nerozumí a míjejí se v chápání a užívání některých pojmů. Termínem, který současnou diskusi "kontaminuje" asi nejvíce, je totalita.

ADAMEC, Jan. Kardinál z neklidné země, Respekt, 02.04.2013, Číslo 14, str. 63.

S novým papežem Františkem přichází do Říma i část turbulentní a krvavé historie Argentiny. Jakou roli v ní hrála církev?

ADAMEC, Jan. Zrada "pilota Maděry", Respekt, 28.01.2013, Ročník 23, Číslo 5, str. 63.

ADAMEC, Jan. Název: Konec "Velkého metaře", Respekt, 03.12.2012, str. 63.

Na "zradu" vůdce KSČ Rudolfa Slánského reagovala veřejnost jinak, než si architekti soudního procesu představovali

ADAMEC, Jan. Duchové pod Akropolí, Respekt, 12.11.2012, str. 79.

V Řecku posilují extrémní politické strany a sílí nenávist k Německu. Může se země vrátit do dob „vlády plukovníků“?

ADAMEC, Jan. Zdrženlivost na prahu apokalypsy, Respekt, 15.10.2012, str. 72.

Před padesáti lety rozmístil Sovětský svaz atomové zbraně na Kubě a svět se ocitl krok od jaderné války. Nová analýza záznamů jednání v Bílém domě ukazuje, jak se rodila americká reakce.

ADAMEC, Jan. Století dítěte, Art + antiques, Ročník: 10, Číslo: 10, 05.10.2012, str. 50.

Hračky a design pro děti v MoMA / Newyorské Musem of Modern Art ukazuje na své aktuální výstavě Century of the Child: Growing by Design, 1900–2000 prostřednictvím užitého umění, že 20. století bylo kromě válek, atomu a DNA i stoletím dětí.

ADAMEC, Jan. Sense and sensibility: The case of Czechoslovakia, Visegradrevue, 18. 09. 2012.

ADAMEC, Jan. Rozumný muž, vlastenec, Respekt, 21.05.2012, Ročník: 23, Číslo: 21, str. 71.

Od atentátu na Heydricha brzy uplyne 70 let, role řady lidí však dodnes zůstává nejasná. Kdo byl Ladislav Vaněk, člen Sokola a odbojář, ale také zřejmě zrádce a spolupracovník gestapa i StB?

ADAMEC, Jan. Vražda po italsku, Respekt, 14.05.2012, Ročník: 23, Číslo: 20, str. 71.

Před dvaceti lety italská mafie zabila slavného soudce Falconeho. Strhující příběh připomíná, jak organizovaný zločin funguje a z čeho vyrůstá.

ADAMEC, Jan. Rusko mezi carem a Stalinem, Respekt, 26.03.2012, Ročník: 23, Číslo: 13, str. 71.

Před 95 lety abdikoval car Mikuláš II. a země se ocitla na křižovatce. Stačilo málo a bolševická diktatura se neprosadila.

ADAMEC, Jan. Nenáviděný zachránce, Respekt, 27.02.2012, Ročník: 23, Číslo: 9, str. 79.

Před 65 lety zahájil svou činnost Mezinárodní měnový fond

ADAMEC, Jan. Vraždy jménem státu, Respekt, 06.02.2012, Ročník: 23, Číslo: 6, str. 71.

Politické atentáty jsou mocnou zbraní v arzenálu tajných služeb – ovšem zbraní rizikovou a dvojsečnou

ADAMEC, Jan. Provozní ředitel genocidy, Respekt, 05.12.2011, Ročník: 22, Číslo: 49, str. 79.

Jaký člověk byl Adolf Eichmann, schopný organizátor masových vražd odsouzený před půlstoletím k trestu smrti?

ADAMEC, Jan. Operace, která se nepovedla, Respekt, 14.11.2011, Ročník: 22, Číslo: 46, str. 75.

Před 25 lety vyšlo najevo, že Spojené státy tajně prodávají zbraně Íránu a získanými penězi financují nikaragujské jednotky contras

ADAMEC, Jan. Smrt rudého císaře, Respekt, 19.09.2011, Ročník: 22, Číslo: 38, str. 81.

Před pětatřiceti lety skončila éra „Velkého kormidelníka“ Mao Ce-tunga. Už během jeho vlády se začala rodit dnešní Čína pragmatického kapitalismu

ADAMEC, Jan. Bílá hora Sovětského svazu, Respekt, 15.08.2011, Ročník: 22, Číslo: 33, str. 46.

V srpnu 1991 začaly z Moskvy náhle přicházet šokující zprávy. Tanky v ulicích, výjimečný stav, nezvěstný Gorbačov. Mnoha lidem se rychle vrátily vzpomínky na dobu, kdy se o osudu střední Evropy rozhodovalo v Moskvě. Není to konec sametových revolucí?

ADAMEC, Jan. Poslední vlak na svobodu, Respekt, 08.08.2011, Ročník: 22, Číslo: 32, str. 63.

Od stavby berlínské zdi, symbolu studené války i všech kontrolou posedlých autoritativních režimů, uplyne 13. srpna padesát let.

ADAMEC, Jan. V područí Kominterny, Respekt, 16.05.2011, Ročník: 22, Číslo: 20, str. 71.

Před 90 lety byla založena KSČ, tehdy relativně největší komunistická strana na světě. Ač se chovala jako pátá kolona Moskvy, nepřestávala se těšit značné podpoře voličů.

ADAMEC, Jan. Váš bůh je vrah, Respekt, 21.03.2011, Ročník: 22, Číslo: 12, str. 71.

Před 55 lety sovětský vůdce Chruščov zahájil demontáž Stalinova kultu. Pokus o uvolnění poměrů netrval dlouho, ale po letech se vrátil v podobě generace Gorbačovových reformátorů.

ADAMEC, Jan. Mašínové po maďarsku, Lidové noviny, 23.10.2010, Ročník: 22, Číslo: 247, str. 21.

Příběh mladé medičky Ilony Tóthové, která během povstání v Budapešti v roce 1956 zavraždila domnělého agenta

ADAMEC, Jan. Poslední ikona ruské revoluce, Lidové noviny, 06.11.2010, Ročník: 22, Číslo: 258, str. 24.

Když se řekne Trockij, tak se českému čtenáři či filmovému fandovi vybaví slavná pohlednice, kterou poslal v Kunderově Žertu Ludvík Jahn své dívce, svazačce: "Optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!"

ADAMEC, Jan. Velké téma v malém prostoru. Albrecht z Valdštejna ve Valdštejnské jízdárně, Art + antiques, 07. 02. 2008.

Ačkoli byl Václav Hollar sotva o generaci mladší než Albrecht z Valdštejna, výstavy představující tyto dvě významné české osobnosti první poloviny 17. století si snad ani nemohly být vzdálenější. Z každé jako by na nás dýchla zcela rozdílná doba. Na jedné straně Hollarův tichý, v čase zastavený, strohý svět trpělivých rytin a proti němu Valdštejnův dramatický a krvavý svět válečných tažení, vysoké politiky, bohatství a pompézní sebereprezentace.

ADAMEC, Jan. Mezi dvěma zly, Respekt, 22.09.2008, Ročník: 19, Číslo: 39, str. 60.

Rok 1938 zastihl Československo i Sovětský svaz ve stavu krajního napětí, které ale mělo rozdílný původ. V Československu eskalovala sudetoněmecká krize, v Moskvě vrcholila série veřejných monstrprocesů s bývalými předními bolševickými vůdci, například s Nikolajem Bucharinem.

ADAMEC, Jan. Když Moskva mlčí (díl sedmý), Respekt, 17.08.2009, Ročník: 20, Číslo: 32, str. 24.

Dvacet let byl Husákův režim zvyklý skákat, jak v Moskvě pískali. Když ale začalo jít do tuhého, nic se neozývalo. Jak tehdy sovětský režim vnímal revoluce ve svých satelitech?

ADAMEC, Jan. Druhý život Mikuláše II., Respekt, 14.07.2008, Ročník: 19, Číslo: 29, str. 58.

Také 20. století bylo bohaté na násilné odchody panovníků z tohoto světa; k obětem patřil i ruský car Mikuláš II. z dynastie Romanovců, od jehož násilné smrti uplyne 17. července 90 let.

ADAMEC, Jan. Důležitost marného gesta, A2 kulturní týdeník, 18.06.2008, Ročník: 4, Číslo: 25, str. 1.

Před padesáti lety byl popraven Imre Nagy. Maďarský komunista se stal symbolem reformního hnutí, spory o jeho odkaz však dodnes přetrvávají.

ADAMEC, Jan. Stíny horkého léta, Respekt, 16.06.2008, Ročník: 19, Číslo: 25, str. 58.

Když v březnu 1953 zemřel Stalin, málokdo si uvědomil, jaký dopad to bude mít nejen na Sovětský svaz, ale také na východní sovětizovanou Evropu, která měla v následujících čtyřech letech prožít velmi bouřlivé období.

ADAMEC, Jan. Spojeni Marxem, Respekt, 12.05.2008, Ročník: 19, Číslo: 20, str. 56.

Sovětský svaz rozhodně nebyl zemí nakloněnou Židům. Alespoň pokud jde o vnitřní politiku. Bolševikům vadila židovská víra a s ní spojené starodávné vazby, zvyky a historie komunit.

ADAMEC, Jan. Smrt osamělého Gruzínce, Respekt, 03.03.2008, Ročník: 19, Číslo: 10, str. 62.

Sovětský svaz prožíval před 55 lety, v prvních březnových dnech roku 1953, mimořádnou událost – smrt vůdce, který po více než třicet let určoval osudy této země.

ADAMEC, Jan. Střední Evropa na cestě ke komunismu, Lidové noviny, 25.02.2008, Ročník: 21, Číslo: 47, str. 11.

Když zněl v únoru 1948 Prahou triumfální Gottwaldův projev oznamující finále tříletého boje, u našich nebližších sousedů, se kterými jsme pak následujících čtyřicet let sdíleli uniformitu socialistického tábora, v Polsku a Maďarsku, bylo již víceméně o vítězství komunistických stran rozhodnuto.

ADAMEC, Jan. Únor vlastní vinou, Respekt, 18.02.2008, Ročník: 19, Číslo: 8, str. 56.

ADAMEC, Jan. Velké téma v malém prostoru, Art&antiques, 01.02.2008, Ročník: 7, Číslo: 2, str. 68.

ADAMEC, Jan. Tragický osud sovětského Leara, Lidové noviny, 19.01.2008, Ročník: 21, Číslo: 16, str. 6.

Zlikvidovat prominentního herce nechal Stalin z nepolitických důvodů. Považoval Michoelse za osobní ohrožení

ADAMEC, Jan. Brežněvův duch nad Ruskem, Respekt, 03.12.2007, Ročník: 18, Číslo: 49, str. 58.

Éra Leonida Brežněva formálně skončila téměř přesně před čtvrtstoletím – někdejší první muž východního bloku zemřel 10. listopadu 1982.

ADAMEC, Jan. Jak se kalila historie VŘSR, Lidové noviny, 03.11.2007, Ročník: 20, Číslo: 257, str. 8.

Příští týden uplynule 90 let od události, jejíž význam zpětně konstruovali ideologové, intelektuálové a Ejzenštejnova kamera

ADAMEC, Jan. Šedé eminence karibské krize, Lidové noviny, 20.10.2007, Ročník: 20, Číslo: 245, str. 8.

Před 45 lety se studená válka najednou málem přehřála do jaderného konfliktu. Jak a komu se ho podařilo odvrátit?

ADAMEC, Jan. Dvojí tělo Kádára I., Lidové noviny, 12.05.2007, Ročník: 20, Číslo: 110, str. 8.

Znesvěcení hrobu bývalého maďarského premiéra je ozvěnou atavismů evropské politické prakultury

ADAMEC, Jan. Imre Nagy se zasloužil o Evropskou unii!, Britské listy, 18.12.2006.

Polemika s články Štěpána Kotrba "Ransdorf podpořil usnesení Evropského parlamentu k 50. výročí maďarské revoluce v roce 1956" a Miloslava Ransdorfa "1956 - rok nadějí a zklamání"

ADAMEC, Jan. Dělnická třída proti komunismu, Lidové noviny, 01.07.2006, Ročník: 19, Číslo: 153, str. 5.

V padesátých letech dělníci ještě komunistický režim porazit nemohli, protože nezískali ve společnosti širší podporu

ADAMEC, Jan. Nejsou-li po ruce sudetští Němci, strašíme krvelačnými Habsburky, Lidové noviny, 04.11.2004, Ročník: 17, Číslo: 257, str. 10.

ADAMEC, Jan. Čeští hrdinové táhnou na Budapešť, Respekt, 20.10.2003, Ročník: 14, Číslo: 43, str. 18.

Česká společnost si po celé dvacáté století zakládala na své nevýbojné povaze: nikdy jsme prý proti svým sousedům neútočili, naopak jsme se často stávali jejich kořistí. Je to hezký mýtus, archivy ale říkají něco jiného. Právě tento týden uplyne 47 let od chvíle, kdy komunistické vedení Československa horlivě připravovalo vojenské napadení Maďarska, které se vzbouřilo proti komunistické diktatuře. Československé tanky nevyjely na Budapešť nakonec jen proto, že Sovětský svaz rozhodl jinak.

ADAMEC, Jan. JUKOS 2004 – šachová partie s otevřeným koncem, Zahraničná politika - listy SFPA (Slovak Foreign Policy Association) , 24. 11. 2004.

V říjnu 2004 uplyne rok, co byl za dramatických okolností na jednom sibiřském letišti zatčen nejbohatší Rus a mocný muž politického zákulisí Michail Chodorkovskij a obviněn z rozsáhlé finanční kriminality spojené s účetnictvím jím vlastněné firmy, ropného koncernu Jukos. První komentáře zněly jedním hlasem – jde o osobní pomstu prezidenta Putina za to, že ropný magnát nezakrytě financoval opoziční hnutí a protivládní aktivity. Západní média a ruské liberální kruhy lamentovaly nad „kagebizací“ země a flagrantním zneužitím soudní moci. Státní úřady zase kontrovaly poukazem na zločinné praktiky ruských oligarchů a snahou navrátit státu část národního bohatství uzurpovaného během privatizace během devadesátých let. Vývoj v následujících dvanácti měsících však rozkryl mnohem komplexnější síť vztahů a zájmů, stojících v pozadí případu, jehož hlavním motivem nejsou Chodorkovského politické ambice, ale boj o nové směřování ruské ekonomiky a o novou definici vztahu mezi státem a strategickým průmyslem.

ADAMEC, Jan. Irácký experiment X, Zahraničná politika - listy SFPA (Slovak Foreign Policy Association) , 13. 10. 2004.

Záběry z irácké věznice Abú Ghraib plní již pár týdnů titulní stránky novin a časopisů a čtenářům se představuje i odvrácená stránka mediálně vyleštěných obrazů “čisté” války. Jsme konfrontováni s neobyčejně otevřeným svědectvím o lidské krutosti, o to víc šokujícím, že jeho pachateli jsou příslušníci demokratické země. Jak je možné, že relativně civilizovaní, v civilu nenápadní a obyčejní lidé, se změní v mučitele, kteří jsou schopni ponižovat, fyzicky týrat a zabíjet, či tomu s úsměvem přihlížet? Co je vede k tomu, že jsou schopni a ochotni páchat věci, které by jinak neudělali? Změna prostředí a odstranění civilizační slupky? Uniforma jako symbol moci a autority? Psychický stres a snaha o jeho ventilaci? Rasismus? Nenávistná propaganda a otupující vojenská „nalejvárna“? Touha pomstít se za 9/11 všem Arabům, nyní zosobněných Iráčany? Či patří většina vojáků zachycených při mučení mezi vyšinuté a patologické jedince? Nebo se jedná o oficiální, vyššími místy schválenou politiku namířenou ke zlomení odporu vězňů? Možná od každého něco, vyšetřování jistě přinese nová zjištění.

Other activities:

a research e-magazine on Cold War: Prague Cold War: www.praguecoldwar.cz

a long-term collaboration with Czech Radio 6, a series of portraits of the Central European intellectuals, politicians and scientists from 1900 to 1989)

Spolupráce na pořadu Českého rozhlas Plus Portréty společně s Davidem Hertlem a Janem Sedmidubským

Andropov, Antall, Antonov-Ovsejenko, Bandera, Bibó, Brežněv, Ceausescu, Clemenceau, Cossiga, Černěnko, Djilas, Dzeržinskij, Engliš, Gauck, Gelfand, Genscher, Gheorghiu-Dej, Grečko, Hodža, Honecker, Jaruzelski, Kádár, Kahuda, Kalinin, Karvaš, Kennedy, Kerenskij, Kirchschläger, Kolman, Koněv, Konrad, Kornilov, Kosygin, Kreisky, Kujbyšev, Kuklinski, Lenin (1.), Lenin (2.), Litvinov, Luther, Lvov, Mandela, Márai, Marx, McNamara, Meirová (1.), Meirová (2.), Mielke, Michal I., Mikojan, Miljukov, Molotov, Nagy, Ordžonikidze, Papandreu, Pauker, Pieck, Pixa, Polanyi, Pozsgay, Puskás, Rajk, Ransome, Rattinger, Reuter, Rosenbergovi, Sacharov, Schmidt, Schumacher, Slavík, Steinhardt, Strauss, Šelest, Ševardnadze, Tito, Trockij, Ulbricht, Vávra, Waldheim, Weizsäckerové, Wilson, Zinovjev, Zorin, Živkov, Žukov.

Blog

Other academic experience

2003, August – Summer University, New York University

Teaching experience:

2002, February – May: History of the USSR in the 1950s, a series of lectures, Charles University, Philosophical Faculty

2008 – now: College of Journalism, Prague, a series of lectures on Czech and world history

Academic contribution at conferences:

2002, Wroclaw: a conference of the Czech and Polish young historians (paper presented: Czechoslovakia and Poland 1956)

2006, London: The Global Cold War”: The 2006 LSE-UCSB-GWU International Graduate Student Conference on the Cold War

Paper presented: "Between Internationalist Friendship and National Indifference, Between Socialism and Coal: The Reflection of the Poznan Uprising in Czechoslovakia in 1956"

2006, Warsaw: Crises of the Communist System, 1953–1981 (panel participation)

2007, Prague: The collectivisation of the countryside in Czechoslovakia 1948 – 1960 within the Central European context

Paper presented: „The famine in 1946 – 1947: the structural problems of the Soviet agriculture“

2011, Athens - conference The Balkans in the Cold War International Conference [LSE IDEAS, Centre for International Affairs, Diplomacy and Strategy, London School of Economics and Political Science Konstantinos Karamanlis Institute for Democracy]

Paper presented: The rebirth of “Ideological Little Entente”? Romania, Czechoslovakia and the Hungarian Uprising 1956

2012, Paris - “From Moscow to Madrid, from Cairo to Berlin: The Eastern European countries and the Mediterranean. Relations and crossed perspectives, 1967-1989.”, Paris, 2nd – 3rd February 2012

Paper presented: Czechoslovakia and the Arm Deliveries to Syria 1955 - 1989

2016, University of Lausanne – „The Smaller European Powers and China in the Cold War, 1949-1989“, 18th – 19th November 2016

Paper presented: Between the de-Stalinisation and the Split. The influence of the Sino-Soviet relations on the Czechoslovak foreign, trade and cultural policy towards the PRC in 1956 – 1960