PWSV | Vol. 3 No. 1 2006 | Dokument | Jan Adamec

Informace o pobytu I. Nagye na jugoslávském ZÚ v Budapešti. Ma+Bl.

č. 0560/1956+ +/ toto číslo je dodatečně přeškrtnuto a přepsáno na: 0600/1956

Tajné

V Budapešti dne 19. prosince 1956

Dne 18. prosince navštívil velvyslaneckého tajemníka Králika attaché jugoslávského velvyslanectví v Budapešti Novak Radzjanovič.

O své rozhovoru s ním mě s. Králik informoval takto:

„Radzjanovič přišel na přátelský pohovor. Mimo jiné mluvil i o Nagyově pobytu na jugoslávském ZÚ. Celá věc se prý udála takto. Kolem 2. listopadu se Szántó Zoltán v Parlamentu informoval u jugoslávského velvyslance Soldatice, v přítomnosti Kádára, Tildyho a Losonczyho, o možnostech poskytnutí politického asylu na ZÚ FLRJ v Budapešti. Soldatic konsultoval s Bělehradem a oznámil Szántovi, že každý může požádat o asyl a on sám nevidí důvodů, proč by asyl nemohl býti poskytnut. 4. listopadu v půl páté ráno přišel do budovy ZÚ jako první Donáth a pak za ním další se ženami a dětmi.

Při první příležitosti Soldatic informoval Kádára, že poskytl maďarským státním občanům asyl a zároveň mu odevzdal seznam osob, nacházejících se na ZÚ. Na to započala jednání s Kádárem a Sověty. Jugoslávci chtěli takové řešení, které by neuškodilo ani Kádárovi ani jim. Byli v těžké situaci, protože Tito ve svém projevu přikázal podporovat Kádára, Nagye a spol. však nemohli, vzhledem k vážnosti, kterou všichni mají u maďarského lidu, nemohli+ /+ toto slovo je přeškrtnutno/ vyhodit na ulici.

Sověti navrhovali odevzdání Nagye a spol. Kádárovi. Nagyovci o takovémto řešení nechtěli ani slyšet. Pracovníci jugoslávského ZÚ vynaložili prý mnoho úsilí na to, aby přesvědčili Nagye, aby nebyl proti Kádárově vládě. Jugoslávsi přísně dbali, aby Nagy neměl s nikým spojení zvenčí. Skupina usilovně poslouchala radio a byla orientována. Kádár Jugoslávcům několikráte vyčítal, že Nagy pokračuje z asylu v politické činnosti. Toto však nebyla pravda.

Z Bělehradu přicestoval do Budapešti Vidics. Jednal asi 3 dny s Kádárem. Sověti a Maďaři navrhovali, aby Nagy odešel z MLR do něketré jiné LDS mimo Jugoslávii. Když pak přišla do Budapešti rumunská vládní delegace, Kádár požádal Deje, aby přijal Nagye. Nagy chtěl odejít jen do Jugoslávie. O Rumunsku nechtěl ani slyšet.

Nakonec Nagy přijal toto řešení: Všichni zůstanou v MLR, on sám se vzdá politické činnosti a půjde učit na vysokou školu. Jugoslávci žádali od Kádára garancii, že jakmile Nagy dobrovolně odejde ze ZÚ, nebude brán na zodpovědnost za svou činnost před a v říjnu. Kádár se dohodl s Kardeljem, že garancii dá, jakmile by však Nagy pokračoval ve své politické činnosti bude zatčen. Úmluva s Kardeljem byla potvrzena i písemně s tím, že o technických podrobnostech odchodu Nagye a spol. z jugoslávského ZÚ se Jugoslávci dohodnou s Münnichem.

Soldatic pak s Münnichem dohodl, že Maďaři přistaví před ZÚ autobus s maďarskou policií, která každého odveze až do bytu. Jugoslávci všem připravili asi 10 kg potravinové balíčky. Domluvený++ /++ opraveno na V domluvený…/ den a hodinu přijel před ZÚ autobus, jeden ZIS, čtyři obrněné transportéry a 1 tank. Mimo sovětskou posádku přišlo před ZÚ 8 civilistů, 6 příslušníků policie a 2 maďarští vojáci.

Dva příslušníci policie se hlásili vyslanci a oznámili, že Münnich poslal autobus a osobní ZIS pro Nagye a společníky. Radzjanovič zjistil, že šoféři byli Sověti. Jugoslávský vyslanec a Nagy žádali od policie ubezpečení, že se přítomní sovětští vojáci nebudou vměšovat do akce. Když garancii dostali nastoupili všichni do autobusu.

Na to se prý Sověti vrhli na autobus. Nagyovci chtěli vystoupit. Sověti jim v tom zabránili. Soldatič pak požádal Sověty, aby vyprázdnili autobus a přikázal svému I. tajemníkovi Grigorijevičovi a vojenskému attaché Drobacovi doprovodit Nagye. Když se autobus pohnul, nastoupili do něho dva civilisté a ZIS s třemi automatčíky ukazoval cestu. Autobus doprovázely dva transportéry. Konvoj odjel na sovětskou komandaturu, zde jugoslávští diplomaté byli hrubým způsobem požádáni, aby opustili autobus a šli vyjednávat s velitelem. Mezi tím, co vyjednávali, autobus odjel. Druhého dne bylo vyhlášeno, že Nagyova skupina se nachází v RLR. Jugoslávci tento postup Sovětům velmi vytýkají. Říkají, že jestli chtěli skupinu zneškodnit mohli to prý učinit takto: dopravit je do jejich bytů a pak je zatknout za činnost, kterou znovu vyvíjejí.

Obdobně prý postupovali při odchodu první skupiny nagyovců ze ZÚ. Jugoslávské ZÚ opustili o 7 dní dříve než Nagy tito: Vass, Szántó a Lukács. Odešli dobrovolně s tím, že se o podrobnostech později s Kádárem dohodnou. Soldatic sdělil jejich úmysl Kádárovi. V době jejich+++ /+++ e je přeškrtnuto/ předvídaného odchodu hlídalo ZÚ asi 40 civilistů.

S Kádárem bylo dohodnuto, že tuto skupinu dopraví domů Jugoslávci a Sověti je doprovodí. V nejbližší ulici však nagyovci bylo vysazeni z aut a přesazeni do transportérů. Jugoslávci se telefonicky přesvědčili, že ani jeden z nich není ve svém bytě.

Chování Nagy v asylu. Byl celou věcí znechucen, nechtěl prý mít už s koaliční vládou nic společného. Jugoslávci mají dojem, že si sám nevěděl představit, jak by byl pokračoval dále. Toužil po katedře.

O konsultaci s Rumuny řekl Radzjanovič, že Jugoslávci se prý vyjádřili pouze v tom smyslu, že nemají námitek, aby Nagy odjel do RLR. O odjezdu do RLR však Nagy nechtěl ani slyšet. Mezi nagyovci prý byly velké názorové rozdíly. Existovaly vlastně dvě skupiny. Jedna pozůstávala z Vasse a Szántó, druhou tvořili ostatní v čele s Losonczym a Donáthem.

Informaci zasíláme bez komentáře. Radzjanovič zdůrazňoval přátelský charakter pohovoru. Zřejmě však informoval tendenčně, jmenovitě pokud jde o účast Sovětů na celé akci. Čtyři obrněné transportéry a 1 tank bylo možno totiž vidět před jugoslávským ZÚ po celou dobu akcí Sovětské armády proti kontrarevoluci, protože ZÚ se nachází na strategicky důležitém Náměstí hrdinů. Informace Radzjanoviče poskytuje obraz o oficielním názoru Jugoslávců, pokud jde o pobyt Nagy a jeho skupiny na jejich ZÚ a je v rozporu s oficielním stanoviskem maďarských, rumunských a sovětských příslušných míst.“

Tato informace se zasílá MZV v sedmi exemplářích.

Velvyslanec: Major

Pozn: „s. ministr“ „s. David“

Vaše reakce...

zpět