Pražský web pro studenou válku INDEX

SVĚDECTVÍ

SVĚDECTVÍ

JUDr. Pavel Winkler, československý diplomat

Sieber:
Jeden z pamětníků mi připomněl, že jste byl na ministerstvu zahraničních věcí jeden z mála lidí, které slyšel mluvit vždy jen slovensky. Z dokumentů ministerstva zahraničí z té doby většinou není zřejmé, který z československých diplomatů byl Čech a který Slovák.

Winkler:
Když jsem v roce 1945 nastoupil, psal jsem slovensky. Pak jsem ale zjistil, že v přepisu mi dělají chyby - sekretářky a písařky byly Češky. Takže jsem přešel na češtinu, abych ty chyby eliminoval. Bývalý náměstek ministra zahraničí Šimovič často vzpomíná, že jsme tenkrát byli jen dva, kdo jsme v úředním styku mluvili slovensky. Nicméně i já teď už mluvím česky, ostatně jsem teď český občan. I když lépe mluvím slovensky, což je asi znát... (více)

Karel Sieber

SVĚDECTVÍ

SVĚDECTVÍ

Dr. Tomáš Lahoda, československý diplomat

SIEBER:
Jak jste se vlastně dostal do zahraniční služby?

LAHODA:
Studoval jsem Vysokou školu politických a sociálních věd, fakultu politickou. Vedl ji tehdy Jiří Hájek, pozdější ministr zahraničí. Školu jsem dokončil v roce 1949 a doktorát jsem skládal v padesátém třetím. Absolventi školy byli do jednotlivých institucí přidělováni umístěnkou a já jsem na základě toho v květnu 1949 nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde jsem pak působil až do odchodu do důchodu... (více)

Karel Sieber

SVĚDECTVÍ

SVĚDECTVÍ

Generálplukovník v. v. Ing. Miroslav Šmoldas

Sieber:
Mohl byste prosím rekapitulovat, kudy vlastně vedla Vaše cesta do československé armády?

Šmoldas:
Končil jsem na vojenské akademii v Hranicích v posledním ročníku československých důstojníků první republiky, krátce nato byla mobilizace a brzy poté obsazení Československa. Já jsem byl spojař a původně jsme měli být zaměstnáni na poštách, protože to prý s těmi spoji mělo něco společného. Po válce mi řekli, že jsem měl přijít na určité oddělení do Olomouce. A to oddělení bylo v roce 1942 likvidováno gestapem, takže tím, že jsem utekl, jsem se vlastně zachránil...(více)

Karel Sieber

SVĚDECTVÍ

SVĚDECTVÍ

"Bylo nás pět."

Rozhovor s Ivanou Šustrovou o vydávání exilového časopisu Informační materiály

Blažek:
Kdy jste se stala členkou redakce Informačních materiálů?

Šustrová:
Na jaře 1973, to už bylo vydáno asi šest čísel. Tehdy jsme už v Západním Berlíně dělali také zvláštní monotematická čísla, například kritický dopis Jacka Kuroně a Karola Modzelewského straně. Připravili jsme také v následujícím roce reprint českého překlad knihy Lva Davidoviče Trockého Zrazená revoluce...(více)

Petr Blažek

SVĚDECTVÍ

SVĚDECTVÍ

Dr. Otto Klička: Pražské jaro a československá diplomacie

O československé diplomacii a zahraniční službě v období Pražského jara se neví takřka nic. Nebyla také vyslovena otázka: Jak se chovala během oné převratné události - a před ní a poté? To pramení z nezájmu médií, z tradiční neznalosti naší široké veřejnosti o úloze diplomacie vůbec a z povrchního názoru, že je služkou stávající moci, buď domácí či pod zahraničním diktátem. Osvětlím to dvěma výroky: Napoleonův ministr Talleyrand ocenil, že "diplomat má jazyk, aby lhal". A naše česká zkratka: Před vchodem do Černínského paláce zastavují limuzíny, z nichž vystupují dámy v róbách a muži v černém se stříbrnými kravatami nebo ve smokingu či fraku - přijíždějí na recepci. Kluci, hrající fotbal na rozsáhlém poloprázdném předdvoří podrží merunu, přihlížejí a řeknou: "Už zase jdou žrát" - a hrají dál...(více)

Dr. Otto Klička

Vaše reakce...

zpět