|
|
|
|
Zpráva R.A. Ruděnka, K.P. Goršenina a S.N. Kruglova Prezídiu ÚV KSSS o přezkoumání skupiny „zvláště nebezpečných politických zločinců“ (5.1. 1954) (určeno soudruhům Malenkovovi a Chruščevovi)Ke dni 15.12. 1953 bylo umístěno ve zvláštních táborech 203.573 a vězeních MVD SSSR 1.076 tzv. „zvláště nebezpečných“ politických vězňů (byli charakterizováni jako špióni, diverzanti, teroristi, trockisti, pravičáci, menševici, eseři, anarchisti, nacionalisté, bílí emigranti a členové dalších antisovětských organizací). K celkovému číslu musíme připočítat ještě 33.382 vězňů, kteří jsou vyjmuti z obou níže analyzovaných kategorií, neboť jejich případy nebyly zkoumány či jinak revidovány (autoři jako důvod uvádějí, že byli odsouzeni tzv. Osobym soveščanijem působícím pod MGB SSSR). Ruděnko, Goršenin a Kruglov navrhovali ponechat v dosavadním (tj. zostřeném) zvláštním vězeňském režimu pod správou ministerstva vnitra celkem 94.668 vězňů, které charakterizovali jako zvláště nebezpečné: nacionalisty z OUN, UPA (celkem 35.999 vězňů); kolaboranty s Němci, kteří se zúčastnili bojů proti Rudé armádě a partyzánům, lidi se vztahem k německé rozvědce a kontrarozvědce (i jiným cizím rozvědkám) či vyvíjející jinou zrádcovskou činnost (20.095 vězňů); špiony (28.095 vězňů); diverzanty (1.337 vězňů); teroristy (4.962 vězňů); trockisty, „pravičáky“, menševiky, esery (1.854 vězňů); další aktivní účastníky či členy antisovětských organizací (2.326 vězňů). Ostatní vězně v počtu 109.981 navrhovali autoři zprávy převést na výkon trestu do normálních vězení ministerstva vnitra a do táborů pod správou ministerstva spravedlnosti. Měli to být: osoby odsouzené za pomoc nacionalistům (poskytování noclehu, jídla či jiné pomoci) (72.684 vězňů); osoby odsouzené za pomoc Němcům a fašistům, osoby sloužící v administrativě (starostové) nebo v policejní složkách, u nichž ale nebyly prokázány zločiny proti sovětskému národu (zrada, účast v bojích proti partyzánům) (16.866 vězňů); lidi odsouzení na základě zákona 19-58 paragraf 8 UK RSFSR za schvalování terorismu (2.156 vězňů); účastníci různých církevních a sektářských antisovětských skupin (5.183 vězňů). Po odbytí trestu měli být propuštění vězňové podle dosavadní praxe vysídleni do odlehlých oblastí SSSR. To považovali autoři zprávy za ne zcela rozumné, neboť sazby u těchto „zvláště nebezpečných zločinců“ se pohybovali od vysokých sazeb odnětí svobody až po doživotí, takže nařízení o následném vysídlení ztrácelo význam. Ruděnko, Goršenin a Kruglov také navrhovali, aby se tím pádem zrušilo i rozhodnutí o deportaci do vzdálených oblastí země pro skupinu vězňů, kteří si již odpykali běžný trest a byli již deportováni (jednalo se o 37.049 lidí a dalších 20.942 lidí, kterým skončil trest po roce 1945 a deportováni byli až po válce).
|
|
|
|
originální název: datum uvedené na dokumentu: citační zdroj: originální zdroj:
| | |
Poslední aktualizace: 31.1. 2006 |
|||