PWSV | Vol. 2 No. 3 březen 2003 | Editorial | Petr Blažek

Editorial

Nové číslo Pražského webu pro studenou válku (PWSV) nemá tentokrát jedno hlavní téma. Většinu z předkládaných textů spojuje pouze jistá tématická nevšednost. Prvním příspěvkem jsou stručné dějiny Portugalské komunistické strany a jejího vztahu k Československu, jak by se několika slovy dala charakterizovat studie Lindy Kundrátové, vycházející z její obhájené diplomové práce na FF UK v Praze. Jak vypadala činnost portugalských komunistů, pracujících v ilegalitě takřka půl století? Jak se proměňovaly jejich vztahy s Moskvou? Jakým způsobem podporovala portugalské soudruhy Komunistická strana Československa? To jsou hlavní otázky, na něž se autorka snaží odpovědět.

Čtenář se také dozví, kdo byl československý občan, vystupující v Portugalské komunistické straně pod krycím jménem „René“. Postoj portugalských komunistů k Pražskému jaru a srpnové okupaci Československa v roce 1968 dokládají tři autorkou z portugalštiny přeložené dobové dokumenty.

Druhým příspěvkem je studie zahraničního studenta ekonomie na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Kambodžan Sophet Sok se věnuje pokusu Rudých Khmerů vybudovat utopickou revoluční agrární společnost. Krvavý experiment, jak někteří historici pojmenovávají krutovládu Pol Pota a jeho soudruhů, zažil autor jako dítě na vlastní kůži: „Ačkoliv jsou mé vzpomínky na toto období staré pětadvacet let, dodnes mě pronásledují jako zlý sen.“

Na okraj poznamenejme, že ačkoliv tento text pojednává o historických událostech na druhé straně světa, jedna z pasáží vyvolává reminiscence na české poměry. Sophet Sok totiž uvádí, že „v khmerštině není odborná literatura příliš rozsáhlá, převažují překlady francouzských a amerických historiků. Nedostatek kvalitních studií odborné instituce v Kambodži částečně nahrazují vydáváním edic archivních dokumentů.“

Z „hungaristy“ Jana Adamce se pomalu, ale jistě stává také odborník na dějiny „Velkého bratra“. Dokazuje to také jeho přehledný text o poválečném zemědělství v Sovětském svazu, který byl původně určen pro účastníky jeho specializačních přednášek o poválečných letech v Sovětském svazu, pořádané v letním semestru na ÚSD FF UK. Autor se v textu zabývá otázkami podrobení vesnice v předválečném období, demografickými souvislostmi, hladomorem v druhé polovině čtyřicátých let, různými přístupy stranického aparátu k venkovu či tzv. Chruščevovou iniciativou, pod níž se skrývalo masivní vysídlování osob do vzdálených oblastí Sovětského svazu. Neméně zajímavé jsou kapitolky o podmínkách života na vesnici a fenoménu „pověstí“, jež v poválečném období kolovaly mezi vesničany.

Nevšední je rozhovor Karla Siebera s bývalým československým diplomatem Tomášem Lahodou, který byl od roku 1949 až do roku 1978 zaměstnancem ministerstva zahraničí, poté pracoval v prezidentské kanceláři, byl ředitelem Informačního ústředí OSN v Praze a svou profesní dráhu zakončil v Ústavu mezinárodních vztahů. V druhé polovině padesátých let Tomáš Lahoda působil v Bělehradu. V rozhovoru vzpomínal na tehdejšího československého velvyslance: „Vilém Pithart byl ve své době typickým představitelem tehdejšího systému. Dnes se mnozí vychloubají (nebo snad vyviňují), že někdy s něčím nesouhlasili – to není směrodatné. On byl v linii, tu linii pevně dodržoval, a proto měl možnost být vždycky na špičce hierarchie, a tím spíš v takové choulostivé věci, jakou byla zahraniční politika.“

Pro březnové číslo napsal Milan Hroníček dvě zajímavé recenze. První na studii Michaela Sharea, jež byla publikována jako monografie v rámci CWIHP. Její kouzelný název zcela zapadá do exotického ladění tohoto čísla PWSV: Sovětský svaz, Hongkong a studená válka.

Druhá recenze je věnována dvěma studiím, uveřejněných v posledním čísle renomovaného periodika Journal of Cold War Studies, které vyšlo na podzim 2002. Jako samostatný dokument připravil Petr Blažek přepis náborové brožury Lidových milicí pro zájemce o vstup do Sboru národní bezpečnosti (SNB) či studium na školách ministerstva vnitra. Jak vedení Lidových milicí v roce 1989 zdůraznilo, jedním z podmínek pro výběr vhodného kandidáta byla jeho „oddanost socialistickému společenskému zřízení“. Případná ostrakizace měla pokrevní charakter, neboť řadu požadavků museli splňovat nejen samotní uchazeči, ale také řada jejich příbuzných.

Jaké byly veřejné aktivity PWSV v uplynulém měsíci? Příslušný odbor ministerstva vnitra potvrdil stanovy občanského sdružení Pražský web pro studenou válku. Od institucionalizace činnosti si redakce slibuje zejména lepší pozici pro získání finančních prostředků, nezbytných pro technické a obsahové zkvalitnění internetového časopisu či pro tolik potřebné kvalitní překlady archivních dokumentů a historických studií do světových jazyků.

Dne 11. února 2003 se na FF UK uskutečnil třetí diskusní kulatý stůl PWSV, tentokrát věnovaný kontroverzní osobnosti generála Jana Šejny. Ačkoliv bylo účastníků méně, než u předchozích dvou diskusí, bylo to podle mého soudu nejvíce příjemné setkání. Velkou měrou k tomu přispěli dva přednášející: Karel Sieber, který vystoupil s krátkým biografickým příspěvkem o Janu Šejnovi, a Prokop Tomek, který podrobně informoval o výsledcích pátrání týmu ÚDV PČR, zahájené na žádost americké strany. Početný tým pracovníků oddělení dokumentace se především snažil vypátrat podíl československých institucí na údajných lékařských pokusech na amerických zajatcích v Korey a Vietnamu. Jak Prokop Tomek uvedl, rozsáhlé archivní zkoumání či výslechy předvolaných osob však podezření americké strany, založené na výpovědi generála Šejny po jeho útěku na Západ, nepotvrdily.

Co nového přinese březen? PWSV připravuje čtvrtý kulatý stůl na téma Kontinuita a diskontinuita studené války v měsících po smrti Josefa Visarionoviče Stalina, který se uskuteční 27. března 2003 v Klementinu.

NA FF UK pokračuje cyklus přednášek o opozičním hnutí v Československu 1968-1989, avizovaný v minulém čísle. Na závěr bych chtěl jménem celé redakce poděkovat Lindě Kundrátové, jež jako první žena přispěla svým textem k zaplnění části virtuálního prostoru PWSV. Pokud se z jakéhokoliv důvodu nezhroutí redakce či světová internetová síť, sejdeme se krátce po Aprílu.

Vaše reakce...

zpět