PWSV | Vol. 1 No. 2 listopad 2002 | Editorials | Karel Sieber

Editorial

Je tu listopad a s ním i další číslo Pražského webu pro studenou válku. Stejně jako v minulém vydání prochází i tímto číslem především téma Procesy a rehabilitace - tentokrát v podobě souboru významných sovětských dokumentů, které z ruštiny převedl, okomentoval a poznámkami doplnil Jan Adamec. Nadužívaná slova „věc tolik potřebná“ a „práce tak záslužná“ už dnes znějí jako mimořádně pitomé fráze - jak to ale říci jinak?

V rubrice Co je nového pak naleznete kromě několika poznámek o obsahu posledních dvou čísel časopisu Intelligence and National Security také anotaci maďarského odborného tisku z pera Jana Adamce (a to jsme si celou dobu mysleli, že znalost maďarštiny jen předstírá), který je také editorem tohoto čísla.

V druhé „dávce“ dokumentů předkládám slíbené zprávy o činnosti československé vědeckotechnické rozvědky. Komunistický režim zase jednou předvádí ukázkový doublethink - zatímco vydává spisy o prvenství ruské a sovětské vědy, krade průmyslové technologie na Západě.

O aféře spojené s osobou plukovníka Františka Tišlera pojednává článek o vývoji československého vojenského zpravodajství. S Tišlerovým skandálem z roku 1959 sice není spojeno žádné výročí, nanejvýš aktuální záležitost z něj - naneštěstí - dělají jen události velmi nedávné. Posuďte tedy sami, jestli od časů plukovníka Tišlera a generála Racka prodělala aféra vojenského zpravodajství jako žánr (v poslední době reprízovaný generály Šándorem a Gieslem) nějaký zaznamenáníhodný vývoj.

Ve stejný den (5. listopadu), kdy dostáváte informaci o novém čísle, se koná v budově Filozofické fakulty ve Hybernské ulici (Šporkův palác) v 16.00 v minulém čísle ohlášená panelová diskuse na téma Karibská krize - čtyřicet let poté. V pořádání těchto kulatých stolů budeme pokračovat i nadále - příští kulatý stůl, věnovaný tentokrát otázce procesů a rehabilitací, zejména pak „velkému procesu“ se Slánským, od kterého v tomto měsíci uplyne padesát let, se bude konat na začátku prosince, přesný údaje o místu a době konání najdete na našich stránkách s nejméně čtrnáctidenním předstihem. Zaměřit bychom se chtěli zejména na širší, celoblokové souvislosti této problematiky.

Knihu českého historika Jana Wannera o arabsko-izraelském konfliktu, vydanou pod názvem Krvavý Jom Kippur, recenzuje Milan Hroníček, někdejší adept klasické archeologie, který dnes , jak se zdá, už natrvalo propadl moderním dějinám - jen o blízkovýchodní oblasti stále hovoří jako o „Předním východu“.

Své memoáry už déle než rok diktuje dnes dvaaosmdesátilý bývalý československý diplomat JUDr. Vladimír Pavlíček, někdejší vyslanec v Albánii, Mexiku, Guatemale, Argentině a Bolívii a v letech 1960 - 1964 velvyslanec na Kubě, o něco později v Etiopii a znovu v Argentině. Ukázku z připravovaného textu, zabývající se událostmi karibské krize, však Vladimír Pavlíček oproti danému slibu nestačil autorizovat, takže ji přineseneme až v některém z příštích čísel. Rubrika "Svědectví" tedy pro tentokrát zůstala prázdná.

Sliby jsou sice chyby, ale přesto byste měli v příštím, prosincovém čísle (jeho editorem bude Milan Hroníček) najít kromě jiného další sovětské dokumenty, protokol o výslechu László Rajka Jánosem Kádárem a projev československého ministra vnitra Pelnáře z doby začínající normalizace.

Vaše reakce...

zpět