PWSV | Vol. 2 No. 5 květen 2003 | Dokument | Milan Hroníček

Dokument

Politické byro Ústředního výboru KSČ

Přísně tajné!

číslo pořadu: 10)

4676/8

K bodu:

Některé negativní názory projevující se mezi příslušníky armády a občanstvem v souvislosti se současnou mezinárodní situací.

V Československé lidové armádě i mezi civilním obyvatelstvem se projevují některé negativní názory na mezinárodní situaci, které by mohly oslabit bojovou a politickou připravenost části příslušníků ozbrojených sil. O těchto názorech se předkládá zpráva.

Příloha I. Návrh usnesení

Příloha III. Zpráva

Příloha IV. Články z některých časopisů

Předkládá: s. B. Lomský¹⁾

Dne 11. března 1960

Počet listů: 9.

Tento materiál je nutno vrátit nejpozději do jednoho měsíce technickému oddělení ÚV KSČ

(…)²⁾

Příloha I. Návrh usnesení

Příloha III

4676

Zpráva o některých negativních názorech projevujících se mezi příslušníky armády a občanstvem v souvislosti se současnou mezinárodní situací

Současná etapa vývoje mezinárodní situace je charakterizována snížením napětí ve vztazích mezi státy rozdílného společenského zřízení. Těchto výsledků je dosahováno důsledným bojem SSSR za prosazení leninských principů mírového soužití, všeobecného a úplného odzbrojení, jakož i praktickými kroky, kterými Sovětský svaz a celý tábor socialismu přispívá k vyloučení válek jako prostředku řešení sporných mezinárodních otázek.

Mírová iniciativa Sovětského svazu se setkává mezi pracujícími i příslušníky armády s naprostým souhlasem. Většina příslušníků armády správně chápe, že jednostranné snížení počtu sovětských ozbrojených sil neoslabuje tábor socialismu, že však nesmí vést k poklesu politické bdělosti a ostražitosti. Ojediněle se však vyskytly i obavy, zda toto opatření neohrozí obranyschopnost Sovětského svazu.

Zároveň se však setkáváme i s projevy jednostranného, liberalistického a někdy i pacifistického posuzování procesů probíhajících v oblasti mezinárodních vztahů. Tyto nesprávné názory se nepříznivě odrážejí v politickomorálním stavu některých příslušníků armády, v oslabování politické bdělosti a ostražitosti a nepříznivě působí na vztah některých soudruhů k zajištění vysoké bojové připravenosti a pohotovosti jejich jednotky a útvaru.

Většina negativních názorů jak v armádě, tak mezi občanstvem vyplývá z nedostatečného chápání jednoty mírového budování a obranyschopnosti země. Požadavek neustálého upevňování vysoké bojové pohotovosti a připravenosti armády je oslabován nesprávným chápáním funkce socialistické armády jako jednoho z činitelů zajišťujících možnost mírového soužití.

Přestože převážná část příslušníků armády správně chápe základní otázky světového vývoje a funkci socialistické armády; vyskytly se názory, že v současné mezinárodně politické situaci má velení větší zájem na hospodářské výpomoci, než na plnění plánu bojové a politické přípravy. V důsledku toho se u některých velitelů projevuje pokles náročnosti na výcvik podřízených, snaha zlehčit podmínky výcviku. Výrazem toho byl například nesprávný postoj některých důstojníků k zavedení nových náročnějších osnov střelby, převzatých z praxe Sovětské armády.

Někteří důstojníci v důsledku nepochopení situace přestávají doceňovat společenský význam své práce, což oslabuje jejich úsilí o zvyšování odborné vojenské kvalifikace a zvládnutí vojenské techniky. Projevují se u nich tendence zajistit si studiem na civilních školách výhodné umístění v civilním sektoru jako důsledek obav o další existenční perspektivu v armádě.

Také v některých vojenských učilištích se projevuje pokles zájmu posluchačů o studium a snaha odejít z učiliště. Zároveň se vyskytly obtíže v náboru do učilišť. Například u OVS Banská Bystrica došlo po zveřejnění referátu s. Chruščova na IV. zasedání Nejvyššího sovětu³⁾ k odvolávání žádostí o přijetí do vojenských škol. Na OVS Zvolen tomu tak bylo v 7 případech, na KVS Nitra v 11 případech.

Na úseku kulturních složek a zařízení armády se setkáváme s projevy nechuti k branné tématice, s tendencí vypustit z repertoáru programové prvky spojené s výchovou morálně bojových vlastností našeho vojáka.

Mezi vojáky základní služby se vyskytly hlasy, že by mohly být vytvořeny podmínky pro snížení počtu naší armády nebo ke zkrácení délky vojenské služby, kdyby nás Sovětský svaz vybavil nejnovější raketovou technikou. ⁴⁾

Podobné závěry byly vyvozovány i v souvislosti se snížením počtu ozbrojených sil SSSR. Vyskytly se však i extrémní názory na možnost úplného rozpuštění armády už v současných podmínkách.

Na uvedených skutečnostech mají svůj podíl především nedostatky v ideologické práci politických orgánů, stranických organizací a velitelů. V propagandě vojensko-politických otázek mezinárodních vztahů se řada závažných problémů vysvětluje často jednostranně.

Hlavní pozornost je sice správně věnována boji proti německému imperialismu, přitom se však opomíjí nutnost odhalovat agresívní síly imperialismu vcelku. Tím se vytváří půda pro různé iluze o zahraniční politice ostatních imperialistických velmocí, zvláště USA, Velké Británie aj. Podobně i velké úspěchy sovětské vědy a raketové techniky nejsou často vysvětlovány jako výraz celkové převahy socialistického společenského zřízení nad kapitalistickým. ⁵⁾

Tím se zužuje představa o trvalých zdrojích rostoucí převahy socialismu nad kapitalismem, jejímž základem je uvědomělá činnost lidových mas. V podmínkách armády se tato zúžená představa promítá do nesprávné domněnky o klesající úloze člověka ve válce.

Na druhé straně nelze podceňovat ani některé signály, které svědčí o tom, že ani v občanském životě není v těchto otázkách vždy zcela jasno.

V poslední době se například množí přemrštěné požadavky civilních složek na vojenskou výpomoc, přičemž se mnohdy nedodržuje usnesení politického byra ÚV KSČ z června 1959. ⁶⁾

Mnohé závody, jednotná zemědělská družstva, úřady a jiné civilní složky se obracejí na ministerstvo národní obrany přímo, ačkoliv se v řadě případů ukázalo, že příslušný vyšší civilní orgán může zjednat pomoc sám. Například ministerstvo hutního průmyslu žádalo v prosinci 1959 2000 vojáků ke zvládnutí kalamity v nákladní dopravě v železničním uzlu Ostrava. Při bližším průzkumu rozsahu prací zjistily orgány MNO, že k zvládnutí situace plně stačí 300 vojáků, kteří pak také byli na pomoc vysláni.

Vedle toho se v poslední době množí pokusy o dosažení odkladu termínovaného nástupu záložníků na cvičení, o jeho zkrácení nebo zrušení. Mezi značnou částí záložníků, kteří nastoupili na cvičení, se vyskytují názory o neúčelnosti dalšího výcviku záloh.

Podobná tendence se projevuje u některých závodů a jiných civilních složek i pokud jde o povolávání do základní vojenské služby. Například ministerstvo chemického průmyslu zaslalo v prosinci 1959 žádost ve prospěch Stalinových závodů v Záluží u Mostu. Šlo o požadavek zprostit zaměstnance podniku povinnosti vykonat základní vojenskou službu v letech 1960-1965. Jde vcelku o 451 osob. Resorty a podniky někdy jmenovitě žádají o uvolnění různých specialistů ze základní vojenské služby. Jde obvykle o soudruhy, kteří jsou vzhledem ke své kvalifikaci zařazováni na důležité funkce v armádě. Jejich předčasným uvolněním by byla ohrožena bojová připravenost a pohotovost jednotek.

Nesprávné názory se projevují dokonce i u některých pracovníků okresních výborů strany, národních výborů, veřejných a vědeckých pracovníků. Například při schůzi společenskovědní komise Čs. akademie věd byl při projednávání plánu činnosti společenskovědních pracovišť zamítnut požadavek rozpracovat teorii ekonomického zabezpečení obranyschopnosti země. Tento požadavek označil univ. prof. dr. V. Knapp⁷⁾ za apolitický vzhledem k současné situaci.⁸⁾

Šíření některých nesprávných názorů napomáhají i články v našem tisku, v nichž je někdy opomíjen požadavek naší připravenosti k obraně země před agresory. I když některé z nich jsou politicky správně, svým jednostranným zaměřením poskytují možnost dvojího výkladu. Jiné články nebo kresby jsou však politicky vysloveně chybné. (Viz přílohu.)⁹⁾

Závěry:

Některé nesprávné názory, které se v poslední době vyskytly mezi příslušníky naší armády a občanstvem v souvislosti s vývojem mezinárodní situace, signalizují nutnost věnovat objasňování těchto otázek náležitou pozornost. Jde především o vysvětlování třídního obsahu politiky mírového soužití a soutěžení mezi socialismem a kapitalismem. Zároveň je nutno objasňovat význam jednoty úkolů budování a obrany země.¹⁰⁾

Úsilí socialistického tábora o zachování míru nesmí být chápáno v rozporu s požadavkem neustálého upevňování obranyschopnosti. Úspěchy a síla SSSR a celého socialistického tábora nemohou zastírat skutečnost, že nejagresivnější síly imperialismu soustřeďují i nadále své úsilí k tomu, aby zabránily dosažení pozitivních výsledků v oblasti mezinárodních vztahů. Uskutečnění sovětského návrhu na všeobecné a úplné odzbrojení závisí především na vývoji v poměru třídních sil ve světě, růstu politické, ekonomické i vojenské síly a mohutnosti socialistického tábora.¹¹⁾

Jde tedy dnes o velmi důležitou etapu, v níž je připravenost a pohotovost našich ozbrojených sil významným činitelem.

Jsou naprosto neodůvodněné obavy, že by perspektiva odzbrojení ohrožovala životní perspektivy příslušníků čs. ozbrojených sil.¹²⁾

V současné době je základním úkolem všech příslušníků našich ozbrojených sil dále upevňovat bojovou a politickou připravenost jednotek a útvarů.

Vzhledem k velkému politickému významu jednání, probíhajících v současné době z iniciativy Sovětského svazu na poli odzbrojení, není účelné na stránkách našeho tisku, v rozhlase, televizi apod. zvlášť zdůrazňovat otázky bojové připravenosti našich ozbrojených sil, zdokonalování jejich výzbroje atd. Přitom však nelze oslabovat propagandu a agitaci. Nelze oslabovat politickou bdělost, bojovou pohotovost jednotek a obranyschopnost země.¹³⁾

Vzhledem k této situaci bude nutné zesílit vnitřní cestou ve straně a v ozbrojených silách propagandu a agitaci k otázkám mezinárodní situace, třídnímu obsahu politiky mírového soužití a zvyšování obranyschopnosti země.¹⁴⁾

Příloha IV

I. Měsíčník „Host do domu“ číslo 1/1960, článek Rudolfa Žáka „Na cvičení“
Článek líčí dojmy záložníka po návratu z vojenského cvičení. Vyjadřují jeho reakci na sovětský návrh na všeobecné a úplné odzbrojení. Posuzuje otázky odzbrojení z maloměšťáckého, intelektuálského hlediska. Tyto dvojsmyslné úvahy o vojenské službě karikují princip revoluční obrany socialistické vlasti a zesměšňují úsilí našich vojáků.

II. Rudé Právo, nedělní příloha pro děti „Kohoutek“ ze 14. 2. 1960, báseň „Karneval“ od Jany Moravcové
Autorka píše o školním karnevalu, na který přišel jeden účastník ve vojenském převlečení. Nebyl vpuštěn, protože karneval měl představovat krásný a šťastný svět, v němž podle autorky vojáci nemají místo. Báseň svým, beztřídním zaměřením vyjadřuje podcenění společenského významu naší armády.

III. Časopis „Mladý svět“, číslo 48/1960,¹⁵⁾ anketa „Co byste chtěli říci soudruhu Chruščovovi“¹⁶⁾
V anketě byl otištěn dopis nováčků tohoto znění. „Prosíme Vás, pospěšte si, Nikito Sergejeviči! – Nováčci VÚ 6168/D a jejich děvčata doma.“ – Otištěním dopisu redakce nesprávně orientuje čtenáře, jako by Sovětský svaz neprojevil dostatečnou iniciativu na poli odzbrojení.

IV. Tvorba čís. 3/1960, kresba J. Žentela „Pryč se vším, co brání nedorozumění!“
V kresbě je zachycen sovětský dělník, který odhazuje samopal na hlavy představitelů imperialismu. Kresba může být pochopena tak, jako by Sovětský svaz až do opatření IV. zasedání Nejvyššího sovětu zabraňoval dorozumění mezi státy.

(SÚA, A ÚV KSČ, f. 02/2, sv. 252, a.j. 336, bod 10)

Poznámky:

1) Bohumír Lomský (1914-1982), armádní generál, 1956-1968 ministr národní obrany, 1958-1968 člen ÚV KSČ.

2) Z obsahu složky k bodu 10 vynechán text Návrhu usnesení. Od definitivní verze usnesení (SÚA, A ÚV KSČ, f. 02/2, sv. 252, a.j. 336, zápis) se liší pouze několika dílčími změnami stylistického charakteru.

3) Text Chruščovova projevu z 14.1.1960 je k dispozici mimo jiné v: Doklad na četvertoj sessii Verchovnogo Soveta SSSR, 14.1.1960. N.S. Chruščov, O vnešnej politike Sovetskogo sojuza. 1960 god. Tom 1, janvar‘-maj. Moskva 1961, s. 5-64; v českém jazyce např. v Rudém právu, roč. 40, 15.1.1960, s. 1, 3-5.

4) Souvětí je ve zdrojovém textu zatrženo tužkou.

5) Věta je ve zdrojovém textu zatržena tužkou.

6) Patrně míněno usnesení ve věci: Dobrovolné pracovní brigády a vojenská výpomoc a návrh zásad pro jejich poskytování a organizování (58. schůze PB ÚV KSČ z 30.6. 1959), f. 02/2, sv. 223, ar.j. 303, b. 3.

7) Viktor Knapp (1913-1996), právník, od r. 1951 profesor Právnické fakulty UK, 1956-1970 ředitel Ústavu státu a práva ČSAV, 1952-1962 člen korespondent ČSAV.

8) Předchozí dvě věty jsou ve zdrojovém textu zatrženy tužkou.

9) Odstavec je ve zdrojovém textu zatržen tužkou.

10) Věta je ve zdrojovém textu podtržena tužkou.

11) Věta je ve zdrojovém textu zatržena tužkou.

12) Odstavec je ve zdrojovém textu zatržen tužkou a perem je připsána poznámka „Dol[anský] formulace“.

13) Odstavec je ve zdrojovém textu označen vlnovkou.

14) Odstavec je ve zdrojovém textu zatržen tužkou.

15) Zde se jedná patrně o překlep ve zdrojovém textu. Příslušný výrok byl otištěn v Mladém světě, roč. 1, 1959, č. 48, s. 11.

16) Anketu vyhlásila redakce Mladého světa v č. 44 s vysvětlením: „Při nedávné cestě N.S. Chruščova do USA jste to jistě cítili stejně jako my: že tam jednal za každého z nás. Kvůli každému z nás. Od prvních projevů, od přednesení návrhu na odzbrojení, až po závěrečné rozhovory s D. Eisenhowerem. Chceme nyní dát možnost čtenářům, aby v Měsíci československo-sovětského přátelství na stránkách Mladého světa napsali, co jeho cestě po USA a vůbec jeho úsilí o mír říkají.“ Mladý svět, roč. 1, 1959, č. 44, s. 4.

Vaše reakce...

zpět