EDITORIAL

EDITORIAL

Květnové číslo PWSV (2003)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, duben byl poměrně rušný, měsíc co se vědeckého života týče. Zaznamenali jsme několik mezinárodních konferencí, žel bohu, o jedné z nich, pořádané VHÚ, jsme se dozvěděli až z denního tisku. Další konference věnovaná politickým procesům padesátých let, a speciálně procesu s Rudolfem Slánským, byla poněkud morbidně uspořádána na místě samém, tj. v pankrácké věznici, a ti otrlejší si mohli prohlédnout i popravčí dvůr. Jinak co mohu soudit jen z jednoho dne, který jsem navštívil, šíře témat sahala od Noela Fielda po Bedřicha Reicina, a přes určitou roztříštěnost, které se asi není možné vyhnout, referáty, a zvláště ty zahraniční, přinesly řadu nových pohledů a někdy i diskutabilních závěrů... (více)

STUDIE

STUDIE

Zpráva ministra obrany Bohumíra Lomského: ČSLA, propaganda a ozvěny mezinárodní situace na jaře 1960

Karel Sieber v jednom ze svých lednových příspěvků pro PWSV poznamenal, že "v českém prostředí se v poslední době příliš nad interpretací dokumentů z moderních dějin () nediskutovalo." Na tomto místě není důvod hlouběji zkoumat příčiny daného stavu; i když by bylo možné jistou odpověď hledat v relativně nízkém počtu badatelů, jejichž pozornost je pochopitelně roztříštěna do partikulárních témat. Zkrátka zde chybí dostatečný počet "třecích ploch", na nichž by se výklady, resp. badatelé mohli střetávat, na nichž by mohly krystalizovat jejich pozice... (více)

DOKUMENT

DOKUMENT

"Některé negativní názory projevující se mezi příslušníky armády a občanstvem v souvislosti se současnou mezinárodní situací

K bodu: Některé negativní názory projevující se mezi příslušníky armády a občanstvem v souvislosti se současnou mezinárodní situací. V Československé lidové armádě i mezi civilním obyvatelstvem se projevují některé negativní názory na mezinárodní situaci, které by mohly oslabit bojovou a politickou připravenost části příslušníků ozbrojených sil. O těchto názorech se předkládá zpráva... (více)

KOMENTÁŘ

KOMENTÁŘ

Lomského zpráva: Československá lidová armáda a politika mírového soužití

Už samotný výběr dokumentu znamená jeho interpretaci či spíše volbu jedné z mnoha kontigentních interpretací. Při publikaci dokumentu se nelze (naivně?) tvářit, že text může "hovořit sám za sebe". Následující stať je mým osobním pokusem o interpretaci Lomského zprávy. Vycházím při ní z teze, že dokument představuje strategicky strukturovaný celek zaměřený k určitému cíli (tj. zpráva nastiňuje určitý problém a snaží se prosadit řešení, které její autoři považovali za nejvýhodnější). Badatelé z dokumentů obvykle jen "těží" jednotlivá dílčí fakta, z nichž poté skládají konstrukce svých argumentací...

(více)

KOMENTÁŘ

KOMENTÁŘ

Od války k míru, od míru k válce. Československý satelit v osidlech sovětské politiky

Existuje několik svědectví o tom, jak obtížně se sovětské satelity vyrovnávaly s náhlými a předem neohlášenými změnami v sovětské politice začátku šedesátých let. Vladislav M. Zubok uvádí, že svůj projev z 14. ledna 1960, ve kterém ohlásil mimořádnou redukci sovětské armády, Chruščov nekonzultoval ani s východním Německem, tedy se zemí, v níž byla sovětská vojska přítomna v mimořádném počtu. Stejně tak o rok a půl později, jak ve své vzpomínce uvádí bývalý náměstek ministra zahraničních věcí Otto Klička, nebylo československé vedení předem informováno o připravované stavbě berlínské zdi... (více)

SVĚDECTVÍ

SVĚDECTVÍ

Miloslav Čapek: Protikomunistický odboj

Nám, kteří jsme se po roce 1948 postavili proti nastupujícímu komunismu, přísluší, abychom podali pravdivé svědectví o době, na kterou nemůže být náš národ hrdý. Tak jako se snažil nacismus likvidovat náš národ a kulturu, tak se o to pokusil i komunismus za tři roky po porážce nacismu. Komunistická ideologie byla svým způsobem ještě zákeřnější než nacistická, protože lidé, kteří ji upsali svoji duši, byli naši lidé, a ne cizinci, jak tomu bylo v případě nacismu. Komunismus byl nadnárodní ideologií, která kladla hlavní důraz na společenskou třídu. Proto neuznávala naše národní zájmy a kulturu. Stoupenci komunismu se museli zříci demokratických ideálů, na kterých byl náš stát T. G. Masarykem vybudován, ale také náboženské víry. To vše komunismus považoval za překonané... (více)

Paměť třetího odboje

Bývalí političtí vězni z poúnorové doby dávají při různých příležitostech najevo své zklamání nad nezájmem široké veřejnosti o jejich jedinečné zkušenosti. Jak upozornila francouzská historička Françoise Mayerová, přestože byli jako oběti totalitního systému v naprosté většině případu rehabilitováni, cítí se "opomenuti a poníženi". Jako jeden z důvodů této skutečnosti uvádí údajně nepřiměřené vyzdvihování "disidentského" hnutí, působícího po roce 1968. Polistopadový vývoj sice bývalí "muklové" (tj. muži určení k likvidaci, jak si sami ve věznicích a táborech říkali) na jedné straně vítají, na straně druhé velmi kritizují mělkou dekomunizaci společnosti a neefektivní, spíše pouze proklamativní snahu o potrestání zločinů komunismu... (více)

STUDIE

STUDIE

Zdravotnické služby v Nápravně pracovních táborech

Podmínky pro alespoň základní zdravotní péči byly v počátečním období budování táborů v letech 1949-1952 velmi špatné. Ostatně tomu nebylo jinak ani v mnoha dalších směrech (viz. ubytování). Vězni svůj "nový domov" nalezli v táborech, které, pokud již nestály, postavily, vybavily a dále měly udržovat Jáchymovské doly n.p. Podnik se rovněž zavázal dát k dispozici místnosti pro kuchyně, skladiště, strážnice a řadu dalších věcí nutných pro chod táborů. Mezi ně patřily i budovy ošetřoven první pomoci: "Léčebnou péči o vězně, zejména v případě onemocnění a úrazu při práci, obstará podnik v tomtéž rozsahu jako u civilních zaměstnanců... (více)

DOKUMENT

DOKUMENT

Výpis ze zprávy o poznatcích v době vyšetřovací vazby a vězení od 1. srpna 1950 do 10. května 1960 (MUDr. Velen Šlechta)

V červnu 1951 byl jsem se skupinou jiných odsouzených odvezen na Bory. Byl jsem jediný z celého transportu dán na oddělení C na samotku. Byl jsem dlouho sám, dral jsem peří. Tehdy byl velitelem Borů Šafarčík. Tvrdost a buzerace byla tak velká, že jsem ani netoužil po vycházce, kde vždy docházelo k nějakým incidentům, které drásaly nervy. Jednou jsem byl nuceně v kině, na to nezapomenu do smrti. Za řvaní, poklusem tam, nesmět se ohlídnout, ani vpravo ani vlevo, místnost kina byla doslova obstoupena příslušníky, kteří jen řvali, vytahovali jednotlivce a odváděli je někam, asi zpět na celu, to nevím... (více)

REAKCE ČTENÁŘŮ

REAKCE ČTENÁŘŮ

Všichni "mgimáci" nebyli "moskviči"

Miloslav Chrobok ke vzpomínce Otty Kličky "Pražské jaro a československá diplomacie"

Vážená redakce, brzy po opublikování jsem si s velkým zájmem přečetl příspěvek Dr. Otty Kličky, svého času náměstka na československém ministerstvu zahraničních věcí, československého velvyslance v řadě zemí - to vše je ostatně v citovaném materiálu. Nesmírně si ho vážím - hleděli jsme k němu jako k velké autoritě jako novicové na ministerstvu a později, když jsme "rozum brali", byl pro nás vůči kritikům komunistické zahraniční služby také pohodlným "ukázkovým příkladem": vězeň koncentračního tábora, vzdělanec, odborník mimo jakoukoli pochybnost, a vidíte - i tací jsou komunisté... (více)

CO JE NOVÉHO

CO JE NOVÉHO

CIA v Afghánistánu v předvečer sovětské invaze

Události posledních let upřely novou pozornost k dění v Afghánistánu. Aktuální operace amerických sil byly srovnávány s postupy uplatňovanými před lety sovětskou armádou, což poněkud oživilo také zájem o dějiny "první" afghánské války. Na této konjunkturální vlně se svezly hned dva texty věnované zpravodajským aktivitám studenoválečných mocností v daném konfliktu. Monografii Vasilije Mitrochina (CWIHP Working Paper No. 40) z počátku loňského roku vhodně doplnila nedávno uveřejněná studie bývalého zaměstnance CIA Douglase MacEachina... (více)

Vaše reakce...

zpět