Projekt SLOVNÍK

Projekt SLOVNÍK

A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž |

CACHIN, Marcel [kašen marsel] (nar. 1896, zemřel 1958) vynikající pracovník Francouzské komunistické strany. Narozen v městečku Paimpol; studoval filosofii v Bordeaux; účast v dělnickém hnutí; 1891 vstoupil do Franc, dělnické strany, první marxistické strany v dějinách Francie; 1900 tajemník bordeauxské org. strany a redaktor jejího místního tisk. orgánu; 1905 účast na slučovacím sjezdu, kde vytvořena Jednotná franc. soc. strana; vedoucí prop. odd. strany; 1907 a 1912 účast na sjezdech II. Internacionály (Stuttgart, Basilej); 1912 redaktorem L´Humanité; 1920 vyslán do Moskvy na sjezd Komunistické internacionály s poradním hlasem; po návratu usiluje o vytvoření skutečné revoluční marxistické strany; 1920 v čele revolučních sil, které na sjezdu v Tours dosáhly připojení soc. strany k III. Internacionále — tím vytvořen základ Francouzské komunistické strany; po vytvoření FKS — člen ÚV a politbyra, ředitel L´Humanité; 192443 člen výkon, výboru Komunistické internacionály; za II. světové války jedním z vůdců hnuti odporu; po osvobození člen ÚV a politbyra ÚV FKS a ředitel L´Humanité; do 1958 poslanec NS; 1957 vyznamenán Leninovým řádem. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CANHAM, Erwin [kansm Ewin] (nar. 1904) americký veřejný činitel Pochází ze státu Maine; studoval v Bates College, na bostonské a yaleské universitě v USA a v Oxfordu ve V. B.; vystudoval žurnalistiku; 1925 — 45 reportér a redaktor „Christian Science Monitor"; od 1945 šéfredaktor zmíněného listu; 1948 člen delegace USA na ženevské konferenci OSN o svobodě informaci; později předseda Americké společnosti redaktorů novin; 1953 člen federální kanceláře Mezinárodní federace majitelů a redaktorů novin; 1954 předseda poradní komise pro otázky informací; 1959 president Americké obchodní komory. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CAP ARCONA — název lodi, na níž esesmani nechali 1. května 1945 nalodit asi 4600 vězňů z koncentračního tábora Neuengamme. Dalších 2800 vězňů bylo naloděno na loď Thielbeck a 2000 na loď Athén. 3. května angloamerické letectvo bombardovalo a potopilo lodě Thielbeck a Cap Arcona; z vězňů umístěných na těchto lodích se zachránila jen hrstka. (v: Stručný slovník protifašistického boje českého lidu, ČSPB, Praha, 1983)

CÁRDENAS, Lázaro [kardenas lasaro] (nar. 1895) mexický politik, významný činitel mírového hnuti. Od mladých let aktivní účast v revolučním hnutí za nezávislost mex. lidu; od 1914 služba v armádě; 1928 hodnost divizního generála; 192832 guvernér ve státě Michoacán; spoluzakladatel Strany mexické revoluce, na jejímž základě vytvořena v r. 1946 vládnoucí Ústavně revoluční strana, vyjadřující zájmy nár. buržoazie; 1934 zvolen na 6 let presidentem; 1943 — 45 ministrem obrany; 1955 poctěn Mezinárodní Leninovou cenou „Za upevnění míru mezi národy"; do 1959 místopředseda Světové rady míru. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CASTLEOVÁ, Barbara [káslová bábare] (nar. 1911) přední pracovnice britské Labouristické strany. Narodila se v Chesterfieldu; studovala na oxfordské universitě; novinářka, dopisovatelka „Daily Mirror"; 1929 vstoupila do Labour. strany; 1937 — 45 členka municipální rady SaintPankrace; v letech druhé svět. války prac. ministerstva výživy; 1945 poprvé zvolena do parlamentu; v Attleeho vládě a ve Wilsonově vládě osobní parlamentní tajemnice ministra obchodu; s parlament, delegací navštívila NSR, Finsko, Francii, ČLR; od 1950 členka národního výkon, výboru Labouristické strany; 1957 namést, předs. výkon, výboru; 1958 — 59 předs. Národního výk. výboru strany; nyní členka výkon, výboru. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CASTRO Fidel Ruz [kastro] (nar. 1927) kubánský politik a státník. Pochází z rodiny bohatých plantážníků; vychován v jezuitské koleji Dolores v Santiagu a v koleji Bělán v Havaně; na havanské universitě studoval práva a společ. vědy; tam se účastnil poprvé re v. hnutí; od 1952, kdy se uchopil moci Batista, bojoval proti tomuto diktátorovi; 26. července 1953 se spolu s bratrem Raúlem pokusil vyvolat ozbrojené povstání, pokus potlačen, oba Castrové odsouzeni k 15 letům vězení; 1955 amnestováni; emigrace do Mexika; tam organizoval ozbrojené sily emigrantů; 2. XII. 1956 se vylodil s revolucionáři na pobřeží Kuby; 8. 1. 1959 vstoupil v čele rev. armády do Havany; od února 1959 (s krátkou přestávkou) ministerský předseda revoluční vlády Kuby; od 1961 též předsedou ústřední rady pro plánováni; rozhodnutím z 1. V. 1961 mu byla udělena Mezinárodní Leninova cena „Za upevnění míru mezi národy"; vyhlásil program socialistické výstavby Kuby. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CASTRO, Raúl [kastro] (nar. 1932) kubánský politik. Bratr F. Castra; 195859 velel řev. vojskům v provincii Oriente; od února 1959 zástupce velitele ozbroj, sil Kuby; od března 1959 do října téhož roku vrch. velit. ozbroj, sil; pak ministrem národní obrany. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CEDENBAL Jumžagíjn (MONGOLSKO) narodil se roku 1916 v rodině chudého pastevce. V roce 1931 se stal členem Svazu mongolské revoluční mládeže a v roce 1939 členem Mongolské lidové revoluční strany. Po ukončení studia na ekonomické fakultě v SSSR se stal profesorem a v roce 1939 byl jmenován náměstkem ministra financí. Později zastával funkci ministra financí a předsedy tehdejší Obchodní a průmyslové baňky MLR. V roce 1940 byl zvolen členem ústředního výboru Mongolské lidové revoluční strany a generálním tajemníkem ústředního výboru. Za druhé světové války řídil politicko-výchovnou práci v mongolské lidové revoluční armádě a v hodnosti generálporučíka byl náměstkem vrchního velitele armády. Po skončení války se stal náměstkem předsedy Rady ministrů a předsedou Státní plánovací komise. V květnu 1952 se stal předsedou Rady ministrů MLR. (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)

CEDENBAL, Jumžagijn (nar. 1916) mongolský státník. Pochází z rodiny chudého rolníka; 1931 vstoupil do Mongolského revolučního svazu mládeže; 1939 člen Mongolské lidové revoluční strany; po ukončení studií na ekonom, fak. v SSSR profesor a 1939 jmenován náměstkem ministra financi; později ministr financi a současně předseda správy Obchodně průmyslové banky MLR; X. sjezd Mong. Lid. rev. strany jej zvolil r. 1940 gen. tajemníkem ÚV; tuto funkci zastával 14 let; za druhé svět. války vedl stranickopolit. práci v mongol. lid. rev. armádě; byl nám. vrch. vel. a náčel. polit, správy; voj. hodnost generálporučík; po skončení druhé svět. války náměstek předsedy rady ministrů a předseda stát. plán. komise; od 1952 předseda rady ministrů; na XIV. sjezdu MLRS 3.7. VII. 1961 zvolen prvním tajemníkem ÚV MLRS. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CENDE, Luvsanceren, mongolský politik. 1954—57 náměstek předsedy rady ministrů; 1957—59 předseda státní plánovací komise; 1957 kandidát politbyra ÚV Mongolské lidové revoluční strany, později člen politbyra této strany; 1957—59 první náměstek předsedy rady ministrů; od 1960 předseda Velkého lidového churalu Mongolské lidové republiky. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CICOGNANI, Amleto Giovanni [čikoňani džovani] (nar. 1883) přední činitel Vatikánu Studoval v duchovním učilišti ve Faenze; římskou universitu Apolinaria dokončil s titulem doktora církevního práva; 1914 zahájil diplomatickou činnost ve Vatikánu; 1927 asesor vatikánské Kongregace východních ritů, člen papežské komise pro záležitosti Ruska; 1933 vedoucí apoštolské delegace ve Washingtonu; 25 let — do 1960 sloužil v USA; po návratu do Vatikánu v čele Kongregace východních ritů; od 1961 vatikánský státní tajemník na místě zemřelého Domenika Tardiniho; vede též Komisi pro správu majetku papežské stolice a Komisi pro záležitosti Vatikánského státu. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CODOVILLA, Victorio [kodovila] (nar. 1894) představitel argentinského dělnického hnutí. Pochází z Itálie z rodiny maloobchodníka; 1911 vstoupil do It. sociál, strany; od 1912 žije a pracuje v Argentině; 1918 jeden ze zakladatelů Mezinárodní sociál, strany (od 1920 KS Argentiny); od založení KS člen jejího ÚV a politbyra; od 1941 tajemník ÚV; vedl argentinskou delegaci na XXII. sjezdu KSSS. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

COLE, Sterling [koul stólin] (nar. 1904) americký politik. Studoval na universitě v Colgate (N. Y.); 1925 – 26 profesor stí. školy v Corningu; 1929 po studiu práv v Albany advokát, praxe, zakládá s bratrem adv. firmu Cole and Cole; 1934 — 57 člen sněmovny reprezentantů (republikán); 1947 — 57 člen sloučené komise Kongresu pro atom. energii; 1953 — 54 předseda této komise; 1955 účastník ženevské konference pro mírové využiti atomové energie; 1957 zvolen gen. řed. Mezinárodní agentury pro atom. energii; 1958 navštěvuje Moskvu, po návratu vysoce hodnotí vědecké úspěchy SSSR a výchovu mladých kádrů. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CORRENS, Erich [korens] (nar. 1896) veřejný činitel NDR. Profesor chem. technologie; nositel Národní ceny NDR; nositel Řádu za zásluhy o vlast; člen Německé akademie věd; 1955 místopředseda Společnosti německo-sovětského přátelství; od 1956 předseda Národní rady Národní fronty demokratického Německa. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CORVALÁN, Luis [korvelan luis] vynikající pracovník KS Chile. Od dubna 1958 generální tajemník Komunistické strany Chile; od března 1961 senátor. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

COTTONOVÁ Eugénie (FRANCIE) narodila se roku 1881 v rodině malého obchodníka. Po dokončení střední školy vstoupila do pedagogického ústavu v Sevřeš, kde později působila jako docentka fysikálních véd. Ve své vědecké činnosti spolupracovala s fysiky Aímé Cottonem (za něhož se později provdala), Marií Sklodowskou-Curieovou a Paulem Langevinem. V roce 1923 byla jmenována doktorkou fysikálních véd. Od roku 1936 do roku 1941 působila jako ředitelka pedagogického ústavu v Sévres, později se stala jeho čestnou ředitelkou. Za války a fašistické okupace se s celou svou rodinou zúčastnila hnutí odporu. Brzy po osvobození Francie byla zvolena předsedkyní Svazu francouzských žen, který se vytvořil již za okupace. Z její iniciativy byla v prosinci 1945 vytvořena Mezinárodní federace demokratických žen, jejíž je od té doby předsedkyní. V roce 1950 byla zvolena místopředsedkyní Světové rady míru. Za vynikající podíl v boji za mír byla v roce 1951 vyznamenána Mezinárodní Leninovou cenou „Za upevnění míru mezi národy". (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)

COTTONOVÁ, Eugenie [kotonová ůžani] (nar. 1881) přední francouzská pracovnice mezinárodního demokratického hnutí žen. Pochází z rodiny malého obchodníka z departmentu Charente Maritime; po dokončení střední školy studovala na pedagog, úst. v Sevresi kde později působila jako doc. fyz. věd; spolupracovala s A. Cottonem (za něhož se později provdala), M. Sklodowskou-Curieovou a P. Langevinem; 1923 titul dr. fyz. věd; 1936 — 41 ředitelkou pedagog, úst. v Sevřeš; za druhé světové války aktivní účast v hnutí odporu; 1945 zvolena předsedkyní Svazu franc. žen; od 1945 spoluzakladatelka a předsedkyně Mezinárodní demokratické federace žen; 1950 zvolena místopředsedkyní Světové rady míru; 1951 vyznamenána Mezinárodní Leninovou cenou „Za upevnění míru mezi národy"; 1951 čestná řed. École Normále v Sévres. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

COTY René (FRANCIE) narodil se roku 1882. Studoval filosofii a práva. V roce 1908 byl členem městské rady v Le Havru. V roce 1923 a opětovné v letech 1924, 1928 a 1932 byl zvolen poslancem. V roce 1935 se stal senátorem. Za druhé světové války zanechal politické činnosti. Po osvobození Francie byl Členem Ústavodárného shromáždění a později prvního Národního shromáždění. V roce 1947 byl jmenován ministrem obnovy a plánováni výstavby. V roce 1948 byl zvolen členem Rady republiky; po druhé byl do této funkce zvolen roku 1952. V roce 1949 se stal vicepresidentem a v prosinci 1953 presidentem Francouzské republiky. (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)

COTY, René [koty rané] (nar. 1892) francouzský politik a státník. Studoval filosofii a práva; 1908 člen městské rady v Le Havru; 1923, 1924, 1928 a 1932 zvolen poslancem; 1935 senátorem; za druhé světové války zanechal politické_ činnosti; po osvobození člen Ústavodárného shrom. a později prvního Národ, shrom.; 1947 ministr obnovy a plánování výstavby; 1948 a 1952 zvolen členem Rady republiky; 1949 vicepresident; 1954 — 59 president Francouzské republiky; doživotní člen Ústavní rady; od 1959 člen Akademie sociálních a politických věd. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

COUVE de MURVILLE, Maurice [kuv da můrvil moris] (nar. 1907) francouzský politik a diplomat. Komisař pro finanční záležitosti Francouzského výboru nár. osvobozeni za druhé světové války; 1945 velvyslanec v Itálii; 194550 gen. ředitel odboru ministerstva zahraničních věcí pro politické záležitosti; 195456 velvyslanec v USA; 1956-58 velvyslanec v NSR; od 1. 6. 1958 ministr zahraničních věcí. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CUNHAL, Alvaro [kuňal alvaru] (nar. 1913) významný činitel portugalského dělnického hnuti. Generální tajemník KS Portugalska; 25. 3. 1949 zatčen a uvězněn; v lednu 1960 uprchl z vězení v pevnosti Pémiche; 16. IX. 1961 přibyl do SSSR. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

CYRANKIEWICZ Josef (POLSKO) narodil se roku 1911. Již jako student vstoupil do Svazu nezávislé socialistické mládeže, později do Polské socialistické strany. V září 1939 odešel bojovat proti německým fašistům. Byl zajat, podařilo se mu však prchnout a začal v Krakově ilegálně pracovat proti okupantům. V roce 1941 byl zatčen gestapem a vězněn v koncentračním táboře v Osvětimi a v Mauthausenu. I ve vězení se zapojil do tajné protifašistické organisace. V roce 1945 byl na sjezdu Polské socialistické strany zvolen tajemníkem jejího ústředního výboru. V únoru 1947 se stal předsedou Rady ministrů Polské lidové republiky. Po sloučení Polské dělnické strany a Polské socialistické strany byl zvolen členem politbyra a tajemníkem ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany a byl náměstkem předsedy Rady ministrů. Od února 1954 je opět předsedou Rady ministrů. Je poslancem Sejmu PLR. (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)

CYRANKIEWICZ, Józef [cyrankievič juzef] (nar. 1911) vynikající činitel polského dělnického hnutí, státník. Jako student vstoupil do Svazu nezávislé soc. mládeže, později do Polské socialistické strany; 1935 — 39 tajemníkem oblastního výboru strany v Katowicích; 1939 účast v boji proti německým fašistům: zajat, uprchl a v Krakově se účastnil ileg. boje proti okupantům; 1941 zatčen gestapem, poslán do Osvětimi a Mauthausenu, kde pracoval v tajné protifašistické organizaci; 1945 zvolen generálním tajemníkem Polské soc. strany; po utvoření Polské sjednocené dělnické strany člen politbyra a tajemník ÚV PSDS; 1947 — 52 předseda rady ministrů PLR; 1952 — 54 náměstek rady ministrů; od 1954 opět předseda rady ministrů. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)