Projekt SLOVNÍK

Projekt SLOVNÍK

A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž |

EATON, Cyrus [ítn saiaras] (nar. 1883) americký průmyslník a veřejný činitel. Narodil se v Kanadě; připravoval se na teolog, dráhu; 1900 přijel do USA a vstoupil do služeb financ, magnáta J. Rockefellera staršího; pak návrat do Kanady, kde 1905 studoval na universitě v Torontu; znovu odjel do USA, kde zahájil podnikatelskou činnost;kontroluje finanční impérium s aktivy více než 2 miliardy dolarů; aktiva všech společ., v nichž má vklady, činí přes 4 miliardy dolarů; veřejná činnost v zájmu upevnění míru; je protektorem mnoha škol a osvět, organ., člen americké rady věd. spolupráce, Amer. histor. společnosti a Amer. filosof, společnosti; svůj rodný dům v Pugwashi dal k dispozici kulturním pracovníkům; podnikl cesty do SSSR a socialistických zemí; aktivně vystupuje za dorozuměni mezi USA a SSSR, za odzbrojení; je laureátem Leninovy ceny „Za upevnění míru mezi národy". (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

EATON, Frederic [Itn fredrik] (nar. 1905) americký právník a veřejný činitel. Vystudoval práva na harvardské universitě; 1930 zahájil advokátní praxi v newyorské advokátní kanceláři Wright, Gordon, Zachry, Parlin and Cahill; 1937 společník této kanceláře; v letech druhé svět. války četné funkce ve vládních institucích; po válce hlavním společníkem advokátní kanceláře Shearman and Sterling and Wright, jedné z největších na Wall Streetu; zastává ředitelská místa v mnoha vedoucích amer. společnostech; 1959 v SSSR jako turista; 1959 jmenován Eisenhowerem ved. delegace USA ve Výboru 10 mocnosti pro odzbrojení v hodnosti velvyslance; člen Republikánské strany. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

ECKHARDT, Felix, von (nar. 1903) západoněmecký tiskový pracovník. Novinář; 192729 zahr. polit, a diplomat, zpravodaj Ullstein Verlag Berlin; 192932 tiskový attaché němec, vysl. v Bruselu; od 1933 činný ve filmovém průmyslu, kde iniciativně pracoval jako autor pro nacisty, zejména Goebbelse; po druhé svět. válce vydavatel a šéf; redaktor listu „WeserKurier", Bremen; filmový producent; od 1952 vedoucí tiskového a informač. úřadu spolkové vlády v Bonnu. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

EDA, Saburó (nar. 1907) japonský politik. Studoval na tokijské vysoké obchodní škole; od 1930 se aktivně zúčastnil rolnického hnutí, brzy se i stal členem ústřed. výkon, výboru j japonské rolnické strany; 1938 zatčen pro účast ve hnutí za vytvořeni lidové fronty; po propuštění odjel na Tchajwan; návrat do Japonska až po skončeni druhé svět. války; zvolen do Horní sněmovny parlamentu jako kandidát levicové sociál, strany za prefektům Okajama; člen ústřed. výk. výboru této strany; 1955 spojena levic. i pravic, soc. strana a vytvořena Japonská soc. strana; v březnu 1960 zvolen tajemníkem strany; po zavraždění předsedy strany Asanumy (12. 10. 1960) zastává též funkci předsedy Jap. soc. strany. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

EDEN Anthony (VELKÁ BRITÁNIE) narodil se roku 1897. Je členem konservativní strany, za niž byl od roku 1923 členem parlamentu. V letech 1931 až 1933 zastával místo státního podsekretáře v ministerstvu zahraničních věcí, v letech 1934 a 1935 byl lordem-strážcem pečeti. V letech 1935 až 1938 a v letech 1943 až 1945 a rovněž od roku 1951 působil jako ministr zahraničních věcí. Od roku 1940 byl zároveň ministrem války. V roce 1951 se stal zástupcem premiéra britské vlády a současně zástupcem předsedy konservativní strany. Od roku 1953 byl předsedou vlády Velké Británie. Jako jeden ze strůjců agrese proti Egyptské republice musel 9. ledna 1957 pod tlakem veřejného mínění odstoupit a zdržuje se nyní veřejné činnosti. (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)

EDEN, Anthony [ídn ánttny] (nar. 1897) britský politik. Člen konzervativní strany j od 1923 člen parlamentu; 193133 státní sekretář v min. zahraničí; 1934 — 35 lord strážce pečeti; 193538, 194345 a 1951 ministr zahraničí; 1940 zároveň ministr války; 1951 nám. min. předsedy a současně místopředseda konzervativní strany; 1953 předseda vlády; 1957 musel jako jeden ze strůjců neúspěšné agrese proti Egyptu pod tlakem veřejného mínění odstoupit; od té doby se zdržuje veřejné činnosti; povýšen do stavu lordů, přijal jméno lord Avon. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

ECHARD, Christien [ešar kristien] významný francouzský pracovník mezinárodního demokratického hnutí mládeže. Kovodělník; bývalý tajemník městského výboru komunistické mládeže v oblasti Paříže; 1957 v Kyjevě zvolen generálním sekretářem Světové federace demokratické mládeže. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

EGHBAL Mamičehr Dr (ÍRÁN) narodil se roku 1908. Absolvoval lékařskou fakultu ve Francii. V roce 1933 až 1935 sloužil jako lékař v armádě, od roku 1938 přednášel na lékařské fakultě teheránské university a roku 1954 se stal rektorem této university. V letech 1944 až 1950 prošel řadou funkcí v íránské vládě. V roce 1950 byl jmenován generálním guvernérem Iránského Ázerbajdžánu. V roce 1953 byl zvolen senátorem. Od roku 1956 do dubna 1957 byl ministrem dvora, v dubnu 1957 byl jmenován ministerským předsedou; současně je ministrem vnitra. (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)

EINSATZKOMANDA — viz Jagdkomanda (v: Stručný slovník protifašistického boje českého lidu, ČSPB, Praha, 1983)

EINSTEIN, Albert (nar. 1879, zemř. 1955) vynikající fysik. Studoval na curyšské universitě; přednášel tam matematiku a fysiku; 1911—12 profesor na německé universitě v Praze; později působil v Berlíně jako člen Akademie věd; 1933 emigroval po nástupu nacismu do USA; nositel Nobelovy ceny a četných doktorátů světoznámých učilišť; zakladatel teorie relativity; po celý život patřil k pokrokovým antifašisticky zaměřeným vědcům, vystoupil proti nukleárnímu zbrojeni a za zákaz atomových zbraní. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

EISENHOWER Dwight (SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ) narodil se roku 1890 ve státě Texas. Absolvoval řadu vojenských učilišť v USA. Od roku 1915 do roku 1948 byl příslušníkem amerických ozbrojených sil. V letech 1929 až 1933 pracoval v aparáte ministerstva vojenství, potom ve štábu armády; v letech 1935 až 1939 byl zástupcem generála Mc-Arthura na Filipínách. Za druhé světové války zastával řadu odpovědných funkcí v americké armádě. Byl vrchním velitelem spojeneckých expedičních sil (amerických, britských, francouzských, kanadských, australských, jihoafrických atd.). Po kapitulaci Německa byl velitelem amerických okupačních vojsk v Německu a od listopadu 1945 do února 1948 náčelníkem štábu americké armády. Počátkem roku 1948 odešel do výslužby a od června 1948 byl presidentem Kolumbijské university v New Yorku. V prosinci 1950 se znovu vrátil do armády a do července 1952 byl velitelem ozbrojených sil Severoatlantického bloku v Evropě. V listopadu 1952 byl zvolen presidentem Spojených států, když jako kandidát republikánské strany dosáhl vítězství nad kandidátem demokratické strany Stevensonem. Ve volbách konaných v listopadu 1956 byl zvolen presidentem Spojených států amerických po druhé. Je představitelem imperialistické politiky ,,z posice síly". (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)

EISENHOWER, Dwight David [aizsnhaus dwajt deivid] (nar. 1890) americký státník. Absolvoval řadu vojenských učilišť; 1915 — 48 příslušník amerických ozbrojených sil; 192933 v aparáte min. vojenství, pak ve štábu armády; 1935 — 39 zástupce gen. McArthura na Filipínách; za druhé svět. války vrchní velitel spojeneckých expedičních sil; po kapitulaci Německa velitel okupačních vojsk USA v Německu; 1945 — 48 náč. štábu amer. armády; 1948 do výslužby; 1948 president Kolumbijské university v New Yorku; 195052 velitel ozbrojených sil NATO v Evropě; 1952 zvolen presidentem jako kandidát Republikánské strany; 1956 zvolen po druhé presidentem; ve volbách 1960 zvolen novým presidentem Kennedy, kandidát Demokratické strany; za Eisenhowerova presidentství značně poklesla prestiž USA ve světě, jeho jméno nese smutně proslulá doktrína, namířená proti národně osvobozeneckému hnuti asijských a afrických zemi. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

EISENHOWER, Milton [aizanhaua miltn] (nar. 1899) americký veřejný činitel. Bratr Dwighta Eisenhowera; 1924 absolvoval Kansaskou kolej; 1944 dosáhl hodnosti dr. práv; 1945 čestný dr. věd Coloradské university; 1918 — 21 redaktor listu „Daily Reflector"; 1924 vicekonzul USA ve Skotsku; 1926 pomocník ministra zemědělství; 1928 — 42 ředitel inform. kane. min. zeměd. a přednosta odb. min. zemědělství pro koordinaci programu využití půdy; 1943 president Kansaské koleje; 1950 president Pensylvánské koleje; 1956 president Hopkinsovy university v Baltimore; od 1953 — 60 zvláštní poradce presidenta USA v záležitostech Latinské Ameriky a člen výboru pro vládní organizace. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

EKBÁL, Manúčehr (nar. 1908) iránský politik. Absolvoval lékařskou fakultu ve Francii; 1933 — 35 lékař v armádě; 1938 přednášel na lékařské fakultě v Teheránu; 1954 rektorem teheránské university; 1944 — 50 řada vládních funkci; 1953 zvolen senátorem; 1956 ministr dvora; 1957 min. předseda a ministr vnitra; 1960 odstoupil. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

EMÁMÍ, Díafar Šaríf (nar. 1910) íránský státník. Studoval v Německu a Švédsku, inženýr; 1930 zaměstnanec íránských železnic; 1946 gen. ředitel správy iránské zavlažovací služby; po druhé svět. válce politická kariéra, člen Demokratické strany Ghavam as Sultáne; 1950 náměstek ministra a později ministr komunikací a státního plánování; 1954 zvolen do senátu; 1957 — 60 ministr průmyslu dolů; 1960 ministerský předseda. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

EMIGRACE — která po druhé světové válce působila v zahraničí proti lidově demokratickému Československu, byla představována několika českými a slovenskými skupinami krajně reakčního nebo vysloveně fašistického zaměření. Ve Velké Británii působil „Český národní výbor" vedený býv. gen. Lvem Prchalou a skupina německých nacionalistů vedená Wenzelem Jakschem, býv. předsedou německé soc. dem. strany v předválečném Československu. V Mnichově a západních zónách Německa pracovala fašistická organizace „Nové Československo", která programově navazovala na Vlajku. Nejpočetnější byla slovenská luďácká emigrace, představovaná četnými organizacemi, jakými byly např. „Slovenský akční výbor", Sidorova skupina ve Vatikánu, „Slovenská národní rada", „Slovenský revoluční odboj", „Slovenská liga", atp. Nejvlivnější z nich byl „Slovenský akční výbor" vedený F. Ďurčanským, který navázal spojení s luďáckým podzemím na Slovensku a s ním připravoval spiknutí proti republice, odhalené bezpečnostními orgány v roce 1947. (v: Stručný slovník protifašistického boje českého lidu, ČSPB, Praha, 1983)

ERENBURG, Ilja Grigorjevič (nar. 1891) vynikající sovětský spisovatel a činitel mírového hnutí. Narodil se v dělnické rodině v Kyjevě; studium v Moskvě; 1908 zatčen pro ilegální činnost; 1909 — 17 ve Francii v emigraci; v první světové válce válečný zpravodaj; po Říjnové soc. revoluci návrat do vlasti; účast v občanské válce; 1921 znovu na Západ sbírat materiál pro literární tvorbu; Francie, Belgie, Německo, Československo; usadil se v Paříži; romány z této doby: Rváč, Konec zmatků, Jedním dechem, atd.; 1936 účast v boji špan. lidu proti fašismu; pak opět v Paříži až do voj. porážky (zážitky v románu Pád Paříže); 1940 zpět do SSSR; válečný zpravodaj; 1941 vyznamenán Leninovou cenou; po válce napsal románový cyklus Pád Paříže, Bouře, Devátá vlna kromě jiných publicistických prací; 1950 místopředseda sov. výboru obránců míru; 1951 člen Světové rady míru; člen výboru pro udílení Mezinárod. Lenin, cen; nositel Mezinárodní Leninovy ceny „Za upevnění míru mezi národy" za rok 1952; od 1953 člen předsednictva Svazu spisovatelů SSSR; 1957 místopřed. FKS; býv. poslanec NS za FKS; od 1958 ředitel L´Humanité. (v: Populární politický slovník, Mladá fronta, Praha, 1962)

ERLANDER Tage Fritiof (ŠVÉDSKO) narodil se roku 1901. V roce 1928. kdy absolvoval universitu, se stal novinářem a v téže době nastoupil svou politickou kariéru. V roce 1933 byl zvolen členem druhé komory švédského parlamentu (Riksdagu). od roku 1945 byl členem jeho první komory. V letech 1938 až 1944 zastával místo státního tajemníka v ministerstvu sociálních záležitostí, od roku 1944 do roku 1946 byl ministrem sociálních záležitosti. V říjnu 1946 byl jmenován předsedou švédské vlády a od té doby je jím neustále. V roce 1946 byl rovněž zvolen předsedou švédské sociálně demokratické strany. (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)

EUTHANASIE — program vyhubení slabomyslných a tělesně postižených v Německu, zahájený tajným dekretem A. Hitlera z 1. září 1939, se vlastně stal počátkem hromadného vyhlazování všech nepohodlných lidí a příslušníků jiných národů. Likvidace lidí v rámci programu euthanasie se prováděla např. v Hadamaru, Brandenburgu, Bernburgu, Sonnensteinu, Grafenecku, na zámečku Hartheim u Lince a jinde. (v: Stručný slovník protifašistického boje českého lidu, ČSPB, Praha, 1983)

EVATT Herbert (AUSTRÁLIE) narodil se roku 1894. Vystudoval universitu v Sydney. Byl nejdříve vydavatelem, pak docentem na universitě. Byl členem australské Labour Party, ale významnější činnost z počátku nevyvíjel. V roce 1930 by] zvolen soudcem nejvyššího soudu a působil v této funkci do roku 1940. Potom se pokoušel bez úspěchu založit stranu středu. Na podzim 1941 byl jmenován ministrem zahraničních věcí. Zúčastnil se např. konference v San Franciscu v roce 1945, Londýnské konference v roce 1946. V roce 1948 byl zvolen předsedou třetího zasedání Valného shromáždění Organisace spojených národů. Byl též předsedou Rady bezpečnosti. V prosinci 1949 odešel při změně australské vlády z funkce ministra zahraničních věci. V roce 1951 se stal po úmrtí J. F. Cliffleyho oficiálním vůdcem australské oposice. (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)

EYSKENS Gaston (BELGIE) narodil se roku 1905. Studoval politické, hospodářské a sociální vědy a dosáhl hodnosti doktora.Od roku 1931 působil jako vysokoškolský profesor. V roce 1939 byl zvolen poslancem belgického parlamentu. V letech 1934 a 1935 pracoval na ministerstvu práce a sociální péče, později byl členem Nejvyšší finanční rady a poradcem ministerstva hospodářství. V roce 1945 a poté znovu v roce 1947 byl jmenován ministrem financí, v letech 1947 až 1949 působil jako místopředseda belgické ministerské rady. V srpnu 1949 byl jmenován ministerským předsedou a setrval v této funkci do března 1950. Poté byl krátký čas ministrem hospodářství. V roce 1951 byl zvolen místopředsedou Hospodářské a sociální rady Organisace spojených narodil. V červnu 1958 byl pověřen vytvořením nové belgické vlády. Je vedoucím činitelem belgické křesťansko-sociální strany. (v: Malý mezinárodní politický slovník, Praha, Naše vojsko, 1958)