zahlavi

internetový časopis pro výzkum dějin studené války / a research e-magazine on Cold War

Náměstek předsedy vlády Klement Gottwald o činnosti vlády

Řeč náměstka předsedy vlády Klementa Gottwalda na táboru lidu v Brně 23. června, 1945

Nastoupenou cestou půjdeme důsledně dále!

Chci vám podat krátkou zprávu o tom, co vláda udělala za šest týdnů po příjezdu do Prahy a jaká opatření chystá pro nejbližší dobu. Šest neděl je v životě národa i v životě každého člověka doba velmi krátká, ale nicméně můžeme říci, že oněch uplynulých šest neděl vejde do dějin našeho národa a našeho státu jako období mimořádně významné a důležité, poněvadž jsme právě v této době započali klást základy nové, skutečně demokratické a skutečně lidové Československé republiky a poněvadž jsme díky Rudé armádě započali osvobozenou republiku budovat sami podle svého vlastního, československého obrazu.

Stojí proto za to, abychom se na chvíli ohlédli zpět, změřili to, co bylo dosud vykonáno, a narýsovali úkoly pro nejbližší budoucnost. Ihned se vstupem do hlavního města započala vláda provádět svůj program, který byl všemi stranami dnešní vlády dohodnut ještě v Moskvě a potom formálně schválen v Košicích, Rada základních postulátů tohoto programu byla již splněna anebo je ve stavu plnění a provádění. Je to především opatření, kterým se naše republika buduje znovu zdola na nových, skutečně demokratických základech. Dosud byla zásada, že všechna veřejná moc pochází z lidu, napsána v ústavě a zůstala mrtvou literou.

Teprve nyní začínáme tuto zásadu uvádět v život, začínáme ji uskutečňovat. Dnes, šest týdnů po tom, co vláda vstoupila do Prahy, máme republiku, budovanou na základě Národních výborů jakožto demokratických orgánů celého národa, které zde nejsou pouze pro parádu nebo k tomu, aby někomu něco odkývaly, nýbrž jsou zde proto, aby v obvodu své působnosti skutečně vládly. (Potlesk.)

Představte si, jak tomu bylo v roce 1918, když staří rakouští hejtmani se stali obratem ruky hejtmany československými a vláda byrokracie pracovala vesele dále. Vzpomeňte si na to a pak jisté uznáte, že za uplynulých šest neděl nastal skutečný převrat, že se nám podařilo po vyhnání Němců pomocí Rudé armády postavit také naši státní a veřejnou správu na novou lidovou základnu a učinit skutkem, že jediným zdrojem statuí moci je lid.

Podle vládního programu a podle úmyslu nás všech má toto nové politické uspořádání republiky být uspořádáním trvalým. Nemá se totiž vrátit doba, kdy okresy a obce budou panovat jménem byrokratů, nýbrž má zůstat a upevnit se stav, kdy v obcích, okresích a zemích mají vládnout lidem volení, lidem určení a lidovou důvěrou obdaření zástupci lidu.

To, čeho jsme chtěli dosáhnout již v roce 1918, oč jsme usilovali celých 20 let první republiky, zač jsme všichni společně doma i za hranicemi bojovali v době okupace, to se stalo dnes skutkem. Dnes jsou položeny základy k tomu, aby náš lid sám prostřednictvím svých zástupců si své věci spravoval. Je pochopitelné, že ještě ani zdaleka nejsme spokojeni s tím, jak naše Národní výbory v obojích, okresích a zemích pracují.

Chceme a budeme se všichni společně snažit, aby naše Národní výbory od shora až dolů pracovaly co nejlépe, lépe než stará byrokracie, aby vyřizovaly požadavky a záležitosti lidu tak, jak se na lidové zástupce patří, aby nebyl jen slovem, formou, nýbrž skutečnými lidovými orgány. Proto musíme všichni v obcích, okresích, v zemích i my ve vládě dbát, aby do Národních výborů přicházeli jen ti nejlepší lidé a aby se při volbě a vysílání zástupců lidu do Národních výborů nehledělo především na politickou legitimaci, kterou kdysi" mnozí velmi rychle měnili, nýbrž aby se všude hledělo na to, jak se kdo v nejtěžších dobách německé okupace choval, jak pro národní věc bojoval, jak se o věc lidu a národa zasloužil a jakou dovede poskytnout i pro budoucnost záruku, že se zájmům lidu nezpronevěří.

Musíme dále trvat na tom a velmi kategoricky žádat, aby naše úřednictvo plně pochopilo onu velkou změnu, která se stal a aby pochopilo, že úřednictvo, v obecních, okresních a zemských úřadech stejně jako ve všech ostatních veřejných úřadech není zde proto, aby našemu lidu vládlo, nýbrž aby lidu sloužilo.

Naše úřednictvo musí pochopit, že nastala doba, kdy lid není pro úřad, nýbrž kdy úřady jsou pro lid. Chceme naše úředníky, ty malé i ty nejvyšší, ubezpečit, že dovedou-li pochopit znamení doby a lidu skutečně sloužit, lid nebude neuznalý, nýbrž jim jejich věrnou a poctivou práci po zásluze odmění. Udělal jsme základní převrat. Co se nám nepodařilo v roce 1918, podařilo se nám teď. Děláme první krok na této nové cestě. Je dosud ještě mnoho nedostatků, mnoho chyb, ještě mnohdy klopýtáme. Správná cesta byla však nastoupena. Poměry ve veřejné správě se budou den ode dne lepšit tím, že naše Národní výbory budou lépe, účinněji pracovat a že také všechno naše úřednictvo napne opravdu své síly, abychom zvládli všechny státní, administrativní, politické a sociální úkoly.

Vláda, jsouc věrna svému programu, zasáhla také velmi účinné a citelně do života hospodářského. Byla vedena dekretem o dosazení národních správ do všech majetkových hodnot, které dříve patřily Němcům, Maďarům, zrádcům a kolaborantům, a zejména do majetkových hodnot těch akciových společností průmyslových, peněžních a jiných, které se provinily aktivní spoluprací s nepřítelem. Dnes nemáme v republice pravděpodobně ani jediný velký podnik, jedinou velkou banku, kde by seděli a vládli jejich dřívější páni.

Jestliže si uvědomíme, co se dříve v první republice stalo, když zaměstnanci chtěli podporu nebo dělníci větší mzdy, a srovnáte-li dřívější stav s nynějškem, kdy takřka obratem ruky bývalí všemohoucí páni bankovních koncernů, průmyslových trustů, a kartelů jsou sesazeni se svých trůnů, pak pochopíte, jak mnoho bylo v uplynulých šesti týdnech vykonáno. Je možné, že mnozí z těch, které opatření při dosazování národních správ postihlo, si myslí, že revoluční vlna, jak oni říkají, opadne, že lid se trochu vybouří a vynadává a oni se opět vrátí tam, odkud byli vyhozeni.

Myslím, že jménem vás všech a jménem všeho československého lidu můžeme kategoricky prohlásit, že nazpět nepůjdeme (potlesk) a že tam, odkud jsme za cenu tak velkých obětí různé fy pány jednou vystrnadili, nikdy je už nepustíme, a můžeme jim říci, že náš lid, naše dělnictvo, úřednictvo a všechen náš národ ukáže, že majetkem, který byl vybudován, stvořen jeho prací a jeho potem, si dovede vládnout sám bez pánů, bez vydřiduchů a bez popoháněčů.

I v tomto směru jsme udělali teprve první krok, vážný, rozhodující, ale přece jen první krok. Ani pokud se týká práce v našich závodech vůbec a zvláště v závodech, které Byly postaveny pod národní správu, nemůžeme býti spokojeni.

Jde nyní o to, abychom znovu roztočili kola výroby všude tam, kde jsou pro to předpoklady: pracovní síla, stroje, nutné suroviny. Všude tam musíme převést výrobu válečnou na mírovou a začít vyrábět nikoli kanóny a tanky pro nepřítele, nýbrž to, cd náš lid potřebuje pro sebe. (Potlesk.)

Je třeba si uvědomit, že naše obtíže budou ještě značné a že bude zapotřebí velké vynalézavosti, iniciativy a mnoho tvůrčích schopností našich dělníků, úředníků a inženýrů v závodech i mimo závody, aby naše výroba mohla být rozprouděna novým, nebývalým ještě tempem.

Na tom, jak brzy dovedeme přejít z výroby válečné na mírovou, jak brzy dovedeme znovu vyrábět, závisí všechno ostatní a především to, aby také životní úroveň našeho pracujícího lidu mohla být zvednuta a aby mohla být skutečně taková, jak se na náš pracovitý a schopný lid sluší. (Po tlesk.)

Z velkých závodů a koncernů jsme vyhnali staré pány a dosadili jsme tam národní správu; odborové organisace a závodní rady dostaly velkou pravomoc, ale zároveň jsme všichni převzali velkou odpovědnost před celým národem: povinnost dokázat, že závody pod novým vedením budou pracovat lépe než pracovaly pod vedením. Němců a popoháněčů. Proto si musí býti vědom každý náš dělník v závodě, každý úředník, každý člen závodního výboru, každý člen vedení odborové organisace, každý člen Národního výboru, že tam, kde on stojí, závisí na něm, co se bude dít, že nemůže čekat rady a pomoc shora, že je především jeho povinností, aby si sám věděl rady a teprve potom, až vyčerpá všechny možnosti, aby se obrátil p pomoc jinam. Ale nestačí jen chtít.

Problém spočívá nejen v tom, aby lid měl ve svých rukou moc, aby pomocí svých orgánů měl v rukou správu obcí, závodů nebo úřadů, nýbrž je třeba, aby lid dovedl této vlády využít, aby si skutečně sám dovedl vládnout a své vlastní věci spravovat sám. V tom je to nové, velké a převratné, co nyní prožíváme v oblasti politické i hospodářské.

Vláda provedla dále v uplynulých šesti týdnech opatření, které má nad jiné historický význam: uskutečnila zákon, podle kterého bude zkonfiskována veškerá půda Němců, Maďarů a zrádců a převedena do rukou drobných, poctivých českých lidí. (Hlučný potlesk.)

Tento zákon je nyní doplňován dalšími zákony o osidlování této půdy českými lidmi, o tom, aby jednou provždy z hranic naší republiky byl vytlačen živel nám nepřátelský, t. j. Němci a Maďaři. (Živý souhlas.)

Podtrhuji, že právě tento dekret o konfiskaci půdy má obzvláště velký historický význam, poněvadž se tam tentokráte definitivně a jak se lidově říká od podlahy likviduje, odčiňuje Bílá hora. A nejen to, my sáhneme ještě hlouběji do dějin našeho národa a zákonem o konfiskaci německé a maďarské půdy, a zejména německé půdy, korigujeme- omyly našich českých králů Přemyslovců, kteří nám sem pozvali německé kolonisty, jež chceme tentokrát jednou provždy dostat ven. (Bouřlivý potlesk.)

To je jedna stránka historického aktu. Druhá stránka neméně vážná, spočívá v tom, že tentokráte se nemají na konfiskaci půdy, anebo chceme-li to tak nazývat, na nové pozemkové reformě přiživit příživníci, nemá být vytvořena nová vrstva zbohatlíků, zbytkařů, nýbrž konfiskovaná půda má se dostat do rukou skutečně pouze těm, kteří ji potřebují, kteří na ni mají nárok a kteří se o ni zasloužili. (Potlesk.)

Tentokrát má nárok na příděl konfiskované půdy pouze deputátník, zemědělský dělník, malorolník atd., tedy ti, kteří nedosáhli určité výměry. Zemědělci, kteří mají určitou výměru, nároků na novou půdu nemají a také ji nedostanou. Dostanou ji do rukou pouze malí a střední rolníci, domkáři a deputátníci, a to za takových podmínek, aby za nějaký rok nebo dva nemuseli jít žebrotou, nýbrž skutečně velmi výhodně, ba možno říci téměř zadarmo. Na tom můžete opět posoudit jak se doby změnily. Vzpomenete-li si, jak byla prováděna bývalá pozemková reforma, jak se jí zneužívalo, a co nám po ni nakonec zůstalo, a podíváte-li se, jak dnes rázem byla likvidována veškerá cizácká šlechta s celým svým majetkem, lesy, zámky, akciemi, fabrikami a bankami, vidíte, že v tom směru vyváží uplynulých šest neděl víc, než šest předmnichovských let.

Vláda učinila také první opatření, abychom mohli očistit i svoji českou domácnost od živlů, které svojí činností v uplynulých šesti letech prokázali, že do řad českého národa nepatří. (Souhlas.)

Zákonem se stal dekret o lidových soudech, před které přijdou nejen Němci, nejen cizáčtí zločinci, kteří nás za okupace trýznili, nýbrž také jejich domácí pomahači, pocházející, bohužel, z české matky. (Projevy souhlasu.)

Náš národ je povinen v těchto historických dnech očistit nemilosrdně vlastní řady od zrádců a nepřátel. Je tím povinen nejen památce těch, kteří padli v boji proti okupantům a byli mnohdy obětí těch zrádců a zaprodanců, kteří se pohybují ještě mezi námi. Náš lid je k tomu povinen také ve jménu svých potomků, poněvadž bez pořádku ve vlastním domě nemohli bychom budovat republiku na zdravých základech. Vždyť už tím, co provádíme na poli politickém a hospodářském, že z vysokých úřadů odstraňujeme zaprodané vysoké byrokraty a z hospodářských podniků zaprodané zrádcovské pány, vlastně účtujeme za proradu, kterou tito lide páchali na národě v době německé okupace.

A v tomto účtováni musíme jít do důsledků, musíme v něm být přísní a neúprosní, nechceme-li, aby se v dohledné době opakoval nový Mnichov, nová zrada a nová poroba. (Bouřlivý potlesk.)

Vy zde v Brně jste byli mezi prvními, kteří začali soudit. My v Praze ve vládě jsme řekli: Je dobře, když v Brně pověsili jednoho Hitlerova domovníka, ale dodali jsme: Budiž nám to pobídkou, abychom my v Praze začali soudit a věšet také Hitlerovy ministry. (Živý souhlas.)

Můžete být ubezpečeni, že také na ty Hitlerovy ministry dojde a brzy dojde. Před námi stojí ještě mnoho dalších naléhavých úkolů. Řekl jsem již, že hlavním úkolem nás všech je, uvésti do chodu naši výrobu z, naši dopravu.

Díky skvělému vojevůdcovskému umění maršála Stalina a Rudé armády (dlouhotrvající bouřlivý potlesk) byla naše země z velké části ušetřena těžkých škod, jakých jsme svědky v zemích jiných. Brno patří sice mezi nejvíce poškozená města v naší republice, ale ve srovnání s Charkovem, Kyjevem a Stalingradem — nemluvím, ani o Varšavě — je Brno ještě na tom velmi dobře. Protože jsme mimo některá pásma, jako je právě Brno, utrpěli poměrně málo škod, máme všechny předpoklady, abychom poměrně rychle, snad rychleji než jiné země, překonali počáteční poválečné obtíže a následky šestileté okupace i války, a znovu zahájili v plném rozsahu nový, radostný mírový život.

K tomu — a to si nesmíme nikterak zastírat — je potřebí práce, práce a zase práce. (Potlesk.) K tomu je potřebí práce, lidi a organisace. Schopné lidi máme, možnost, práce máme, též dobré organisátory mezi sebou najdeme, takže máme to hlavní a nejdůležitější abychom mohli z počátečních-obtíží se brzy dostat ven.

Od každého z nás se dnes žádá, aby na místě, na kterém stojí, konal a plnil svou povinnost tak, jak mu to jeho nejlepší vědomí a svědomí káže.

Pracujeme nyní sami na sebe a sami pro sebe. (Potlesk.)

To se hned, ještě teď, dnes, zítra či pozítří neprojeví v kapse každého nebo v míse, na talířích, tak rychle to nepůjde, ale projeví se to velmi brzy tím, že každý, kdo pracovati bude chtít a kdo pracovat bude umět, bude míti lepší mzdu, lepší plat, lepší živobytí, zkrátka lepší možnosti žít, než tomu bylo kdykoli jindy. (Potlesk.)

Když takto pochopíme příkaz naší doby, když si uvědomíme, že nepracujeme již na cizího, na nepřítele, na našeho vlastního vraha, nýbrž sami pro sebe a pro svou rodinu, pro své děti, potom nebude nic dosti těžké, abychom to rychle a zdárně nepřekonali. Na tom, jak rychle dovedeme překonat počáteční obtíže, jak rychle dovedeme roztočit kola výroby, jak rychle poškozený dům znovu dáme do pořádku, na tom do značné míry závisí, jak dalece budou ony velké úspěchy, kterých se náš lid vyhnáním Němců domohl, zajištěny a upevněny do budoucnosti.

Každý z nás musí si uvědomit, že na něm to záleží, především na něm. Všichni, kdož byli dnešními převratovými poměry hozeni stranou, nebudou nám. pomáhat, nýbrž sabotovat, rozvracet, kazit. Musíme najíti způsob, abychom škůdcovskou práci těchto skrytých nepřátel dovedli v zárodku udusit především svojí dobrou a organisovanou prací, dokázat sobě a celému světu, že se naše republika nejen dovedla pomocí. Rudé armády od Němců osvobodit, nýbrž že bude patřit mezi ty státy v Evropě, které budou státi první na svých vlastních nohou.

Budujeme nejen nový politický život, přebudováváme republiku nejen hospodářsky a sociálně, nýbrž stavíme také novou armádu, která spatřuje svůj vzor v Rudé armádě. Naší vojáci, náš sbor, který v řadách Rudé armády prošel dlouhou cestu od Charkova až do Ostravy a do Prahy, tento náš sbor společně s našimi letci v Anglii a společně s našimi partyzány doma, bude základem naši nové, skutečně demokratické a skutečné lidové armády.

Nesmí již býti a nestane se více, aby naší armády mohlo býti jakýmkoliv způsobem zneužito proti zájmům lidu a proti zájmům národa. A nesmí se také státi, aby naše armáda bez boje kapitulovala a vydala republiku. Nebyli to naši vojáci, nebyla to také většina našich důstojníků, kteří v roce 1938 skládali zbraně, aniž chtěli bojovat. Ti, kteří nesou politickou odpovědnost za tehdejší tragické dny, ti jsou a budou nyní hnáni ještě k další odpovědnosti.

Ale my a naše armáda jsme povinni vyvoditi patřičné poučení z těchto tragických událostí a budovat novou armádu v takovém ducha, na takových základech, aby to, co všichni poctiví vojáci a důstojníci pociťovali v roce 1938 jako největší hanbu, se nikdy již neopakovalo.

A hlavním předpokladem toho jest, aby již nikdy se nestalo, že náš lid se nebude moci svobodně na náměstí svých měst shromažďovat a svobodně projevovat svou vůli. Aby již nikdy cizák nevládl, k tomu jest potřebí, abychom šli v nastoupené cestě důsledně dále, abychom upevnili v naší republice moc lidu, zakotvili ji pevně v Národních výborech, v národních správách a v závodních radách, zakotvili jí pevně v pohraničí na české půdě, která bude navždy patřit Čechům, českému lidu.

A konečně jest k tomu zapotřebí, aby naše republika ještě těsněji než to au bylo dosud se přimkla ke svému velkému spojenci na východě, Sovětskému svazu a aby přátelství, které bylo vytvořeno krví, prolitou desetitisíci a statisíci ruských lidí za naše osvobození, trvalo věčně, a aby naše nová armáda viděla svůj vzor v Rudé armádě ne pouze ve formě, nýbrž také aby ji následovala i svým vnitřním duchem, konáním povinností, svou chrabrostí, svou věrností lidu a národu. Za těchto podmínek budeme s to, abychom tentokrát vybudovali republiku skutečně naši, abychom vybudovali republiku, kterou již nám nikdy nikdo nevezme. (Dlouhotrvající bouřlivý potlesk.)

Vaše reakce...

zpět

Knihovnička aktualit č. 1

Náměstek předsedy vlády Klement Gottwald o činnosti vlády

Řeč náměstka předsedy vlády Klementa Gottwalda na táboru lidu v Brně 23. června, 1945

Publikace č. 30
Praha, v červenci 1945
Vydává Svoboda, Praha
Rediguje Gustav Bareš
Za K 1, -

***

Knihovnička aktualit č. 1

Náměstek předsedy vlády Klement Gottwald O činnosti vlády

***

Knihovnička aktualit č. 2

Dohoda o společném postupu stran Národního bloku pracujícího lidu měst i venkova

Rudolf Slánský: Vedoucí silou ve státě musí být pracující lid

***

Knihovnička aktualit č. 3

S. Kovalev: Veliká zásluha sovětského lidu před dějinami lidstva

***

Knihovnička aktualit č. 4

Dohoda mezi Čechy a Slováky o naléhavých vnitropolitických problémech republiky

Viliam Široký, námestník predsedu vlády a člen Sovenskej národnej rady: Na okraj dohody medzi Čechmi a Slovákmi

***

Knihovnička aktualit č. 5

Zdeněk Nejedlý: Maršál Stalin

***

Knihovnička aktualit č. 6

Maršál Tito: Cesta nové Jugoslávie

***

Knihovnička aktualit č. 7

Rozhlasový projev předsedy vlády Zdeňka Fierlingera k dekretu o lidových soudech: Zločiny proti republice a lidu nezůstanou beztrestné

Gustav Bareš: Na soud lidu s válečnými zločinci a zrádci!

Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech

***

Knihovnička aktualit č. 8

Bílá Hora odčiněna: Konfiskace a rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa

Dekret presidenta republiky za dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa

Odčinění Bílé hory je vítězstvím republiky: Řeč ministra zemědělství J. Ďuriše při manifestací na bělohorské pláni 1. července 1945.

***

Knihovnička aktualit č. 9

Poslední dnové Berlína. Zápisky ze štábu maršála Žukova
Napsal válečný dopisovatel „Rudé hvězdy“ podplukovník P. Trojanovskij

***

Knihovnička aktualit č. 10

Gottwald – Slánský k palčivým otázkám dne
Jak mají pracovat Národní výbory.
O svolání Prozatímního Národního shromáždění.
Rozšíření Národní fronty.
Zestátnění klíčových hospodářských posic a znárodněni našeho hospodářství.
Zvýšení přídělů potravin a úprava zásobování.

***

Knihovnička aktualit č. 11

Předseda Ústřední rady odborů Antonín Zápotocký: Vyhrát bitvu o výstavbu republiky. Pět projevů do čsl. rozhlasu

***

Knihovnička aktualit č. 12

Berlínská konference tří mocností

***

Knihovnička aktualit č. 13

Klement Gottwald, náměstek předsedy vlády: Upřímné slovo rolníkům

***

Knihovnička aktualit č. 14

Náměstek předsedy vlády Klement Gottwald o další cestě národní revoluce

***

copyright © Pražský web pro studenou válku 2002-2006

CNW:Counter