zahlavi

internetový časopis pro výzkum dějin studené války / a research e-magazine on Cold War

Bílá Hora odčiněna: Konfiskace a rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa

Odčinění Bílé hory je vítězstvím republiky: řeč ministra zemědělství J. Ďuriše při manifestací na bělohorské pláni 1. července 1945.

Je tomu tři a čtvrt století, co na této bělohorské pláni Habsburkové za pomoci cizácké dobrodružné šlechty porazili českou šlechtu a ovládli české země a český lid na tři sta let. Cizí dobyvatelé i tehdy zvítězili proto, že v české šlechtě našli zrádce, že se česká šlechta rozdvojila na katolickou a protestantskou, a především, že se odloučila od lidu, nešla s ním, ale proti němu.

Na tuto. politiku šlechtických vůdců doplatil celý český národ. Jen těžce se vzpamatoval z následků této porážky národně i politicky v době obrozenecké. Tím. více jsme cítili tuto porážku my Slováci, kteří jsme byli odkázáni na pomoc blízkého bratrského českého národa.

Víme, jak ve významných letech 1848—49 Palacký i Štúr spolu s ostatními vůdci našich národů se nedovedli vymanit z těchto následků. Slabé české měšťanstvo a ještě úplně neexistující měšťanstvo na Slovensku nedovedly postavit Palackého a Štúra do fronty měšťácké revoluce. Tím na jedné straně pomohly ovládnout německé měšťanstvo pruskými císaři, na druhé straně zachránily Habsburky a feudalismus v Cechách i na Slovensku. — A jako dnes vidíme při konfiskaci 70.000 hektarových velkostatků Lichtensteinů, Dittriehsteinů a maďarských grófů na Slovensku, zachovaly nám zbytky feudalismu i přes starou demokratickou republiku.

Ale cítili jsme následky Bílé hory a zachránění rakousko-uherského feudalismu r. 1848 i jinak v staré republice. Slovensko na př. r. 1918 bylo ještě hospodářsky, politicky a národně pasivní, osvobození nebylo výsledkem politické a národní aktivity našeho slovenského národa. Stejné Hlinkovy církevní kruhy se opíraly o maďarské církevně-feudalistické posice.

Podobně mohutné hospodářské i politické posice německých rozbíječů republiky i se svými Berany, Tisy a ostatními zrádci byly dědictvím stoleté germanisace. A také krvavé utrpení našich národů za posledních 6 let bylo posledním, výbuchem krajním závěrem stoletého germánského výboje v našich zemích.

Když dnes na těchto historických pláních uzavíráme součet obětí , je nám třeba sklonit se především před statisíci padlých synů našich národů. Ale kolik stovek miliardových hodnot bylo uloupeno českému národu od Bílé hory po Hitlerův konec? Kolik nás stálo Liechtensteinovo a Dittrichsteinovo uloupení české půdy a odírání českého zemědělského lidu? O kolik nás obrali němečtí Schichtové a ostatní cizáčtí fabrikanti a bankéři? Kolik potu, bídy a miliard zaplatil náš pracující lid na I. a II. světovou válku pro zájmy německého imperialismu?

A teď jednou provždy končí tyto dlouhé a smutné dějiny našich národů. Bílá hora jest odčiněna! Germánský výboj je historicky likvidován. Po boku spojeneckých bratrských národů SSSR a jejich bohatýrské Rudé armády zvítězily nad germánstvem i naše slovanské národy. Začínají nové dějiny slovanských národů.

Po 3 a čtvrt století vrací se konečně do českých rukou česká půda. Likvidují se Liechtensteinevé, Dittrichsteinové, ale likvidují se i zrádcové z r. 1621 a z r. 1938-45, jak Kinští, tak i Beranové, Machníkové a Tisové.

Do českých rukou se vrací 2,300.000 ha německé půdy v českých zemích. Likviduje se 266.000 německých hospodářství pod 50 ha a asi 1,000.000 německého obyvatelstva. Spolu v Čechách a na Slovensku vrací se českému a slovenskému zemědělskému lidu přes 3,000.000 ha zemědělské a lesní půdy v hodnotě přes 100 miliard K. A toto historické vyúčtování se provádí rázně a bez průtahů.

Tři dny po podepsání dekretu presidentem republiky velkostatky Kinského a Beranovy byly zkonfiskovány, pomocí rolnických komisi rozděleny a ministerstvem zemědělství odevzdány do plného vlastnictví malorolníkům a deputátníkům Berana a Kinského. My nebudeme vyčkávat 20 let s touto pozemkovou reformou a po této konfiskaci nebude zde více Lichtensteinů se 70.000 ha, ale nebude zde ani Beranů se zbytkovými statky a se zradou.

A stejně rázně se vyčistí podle dekretu o vnitřním osídlení všechny německé vesnice a města v pohraničí. Je to otázka bezpečnosti republiky a svobody našich národů — a ne dobyvatelství, násilí a pomsta. Němci, kteří s námi spolu chránili republiku a bojovali proti fašismu, jsou našimi plnoprávnými občany. Bráníme se jen před nepřáteli lidstva. Proto se těšíme pochopení demokratických sil Evropy — a rozhodně odmítáme každé nové napomáhání německému rozvratnictví v naší draho zachráněné vlasti.

Jde o velikou změnu. Likviduje se hosp.-politický základ Němců a zrádců. Po vedoucích hospodářsko-politických posic cizáckých rozvratníků-zrádců nastupuje nová, národu věrná vrstva, zemědělci a dělníci. Tato přeměna bude míti dalekosáhlý vliv.

Likvidace Bílé hory je vítězství celé republiky, všech příslušníků našich národů.

Konfiskace a rozdělení půdy Němců, Maďarů a zrádců není záležitostí jen zemědělců. Všichni stejně jsme na to doplatili. Proto je to záležitost všech čtyř politických stran,, které jsou sdruženy y Národní frontě, je to záležitost všech zemědělců, ať již organisovaných nebo neorganisovaných, bezzemků, středních rolníků a všech poctivých členů bývalé strany agrární, zemědělců, ať již katolíků nebo komunistických příslušníků. Proto tento společný zájem spojuje jak rolníky, tak dělníky a tento společný zájem republiky, národa a lidu žádá trvalou a důslednou spolupráci všech čtyř politických stran i v této otázce.

Toto sjednocení všech zemědělců v jednotné národní frontě našich národů jest státní — národní nutností. Minulou neděli při rozdělení Beranova zbytkového velkostatku jsem řekl jasně, že diferencujeme mezi poctivými členy bývalé agrámí strany a touto velkostatkářskou stranou s jejími reakčními vůdci.

Nespojujeme poctivé české zemědělce bývalé agrární strany s jejími Berany, Machníky a Hrubými. Ale nespojují se s touto stranou a s těmito zrádci ani poctiví členové bývalé agrární strany. Přes 20 let staré republiky i v posledních 6 letech netvořili čeští zemědělci jednu rodinu s Němci jako Beran, Hrubý a ostatní reakční vůdcové agrární strany.

Je zde mezi námi bývalý oposiční poslanec agrární strany Dr Suchý, který z koncentráku přišel na tuto tribunu, prohlásiv stanovisko bývalých členů agrární strany. Ano, český a slovenský rolník nekolaboroval s nepřítelem, ale bojoval proti němu, umíral na popravišti a ve společném bojí sjednoceného národa. Dnes na této osvobozené bělohorské národní půdě skláníme se před hrdinstvím a oběťmi českého a slovenského rolníka.

Stejně jako dnes na této bělohorské pláni český rolník je spojen v jednotné národní frontě, stejné končí rozbíjení jednoty našich národů i podle různých náboženských, vyznání. Právě toto místo nám připomíná tragické následky rozbití národa roku 1621 v 301eté válce a později na katolíky a protestanty Ale pamatujeme se, jak se skrývaly i ve staré republice za t. zv. „kultumí boj“ cizí vlivy a hospodářsko-politické zájmy původců tohoto kulturního boje.

Víme, jak si pomáhali maďarští a němečtí nepřátelé republiky, jmenovitě Hlinkovým dělením slovenského národa na katolíky a evangelíky. Dnes ponaučeni výsledky 20-leté politiky v ČSR a zkušenostmi posledních 6 let likvidujeme i toto tříštění sil našich národů. Přes různé politické strany, přes různá vyznání naše národy se sjednotily na jedné politice a v jednom vyznáni. Tím je naše společná devisa, bezpečnost republiky, svoboda našich národů a zájem našeho lidu.

V tomto duchu končí také nejen dělení slovenského národa na katolíky a evangelíky, ale i hnusná separatistická politika proti českému pokroku. Slovenský národ se z vlastní vůle vyslovil ve slovenském národním povstání minulého roku,za bratrský svazek našich obou národů a za společný stát, zrovnoprávnění českého a slovenského národa. Právě v příštích dnech na Cyrila a Metoděje na historickém Děvíně slovenský národ za účasti zástupců všech slovanských národů bude znovu manifestačně deklarovat tuto jednotu slovanských národů a slovanskost své víry v duchu Cyrila a Metoděje. Nová republika zajistí plnou svobodu vyznám všem občanům, ale nepřipustí v budoucnosti zneužití náboženského vyznání k rozvracení jednoty našich národů a republiky. Naše národy, náš lid, naše politické strany zůstanou věrni památce a odkazu mrtvých katolických kněží, sjednocených ve věrném bratrství s komunistickými a socialistickými bojovníky.

Dnešní vzpomínka na Bílou horu a likvidace Bílé hory, likvidace utrpení posledních 6 let nás však zavazuje v jiném směru. Komu vděčíme za odčinění Bílé hory? Komu vděčíme za osvobození české a slovenské půdy? Co by bylo bez pomoci národů SSSR a jejich proslavené Rudé armády? Zvítězili a osvobodili jsme se po boku bratrských národů SSSR a spojenecké Rudé armády. Proto z těchto bělohorských plání posílám hluboké díky těmto osvoboditelům. Vyvodíme však i jiné důsledky a tohoto osvobození. Poučili jsme se z vnitřní síly a pevnosti SSSR — budeme se z nich učiti i pro budoucnost. Poučili jsme se, jaká zahraniční politika a jaké spojenectví znamená bezpečnost naší republiky a svobodu našich národů. Proto z tohoto místa nejen děkujeme, nýbrž i slibujeme, zůstaneme věrni pevnému a věčnému spojenectví s bratrskými národy SSSR a jejich slavné Rudé armádě. Ať vzkvétá naše republika v rodina slovanských národů ke štěstí a blahu našeho lidu.

***

Dekret presidenta republiky za dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa

Vycházeje vstříc volání českých a slovenských rolníků a bezzemků po důsledném uskutečnění nové pozemkové reformy, a veden snahou především jedinou provždy vzíti českou a slovenskou půdu z rukou cizáckých německých a maďarských statkářů, jakož i z rukou zrádců republiky, a dáti ji do rukou českého a slovenského rolnictva a bezzemka, se návrhu vlády ustanovuji:

§ 1.

1. S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví:

a) všech osob německé a maďarské národností, bez ohledu na státní příslušnost,

b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krise a války v letech 1938—45.

c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelem.

2. Osobám německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnili boje za zachováni celistvosti a osvobození Československé republiky, se zemědělský majetek podle odstavce 1. nekonfiskuje.

3. O tom, lze-li připustiti výjimku podle odstavce 2., rozhodne na návrh příslušné rolnické komise příslušný okresní Národní výbor. Pochybné případy předloží okresní Národní výbor zemskému Národní mu výboru, který je se svým dobrozdáním postoupí ke konečnému rozhodnuti ministerstvu zemědělství, které rozhodne v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 2.

1. Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti.

2. Výjimky z ustanovení odstavce 1. budou určeny zvláštním dekretem.

§ 3.

1. Za zrádce a nepřátele Československé republiky jest považovati:

a) osoby, které kolektivně nebo individuálně vyvíjely činnost, směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly a záměrně a aktivně podporovaly jakýmkoliv způsobem německé a maďarské okupanty,

b) z právnických osob ty, jejichž správa záměrně a aktivně sloužila německému nebo maďarskému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

2. O tom, zdali fysická anebo právnická osoba spadá pod ustanovení odstavce 1., písm. a), b), rozhoduje zemský Národní výbor, v jehož obvodě dotyčná nemovitost leží, podle návrhu příslušného okresního Národního výboru. Pochybné případy předloží zemský Národní výbor ke konečnému rozhodnutí ministerstvu zemědělství, které rozhodne v dohodě s ministerstvem .vnitra:

§ 4.

Zemědělským majetkem (§ 1, odst. 1) jest rozuměti zemědělskou a lesní půdu, k ní patřící budovy a zařízení, závody zemědělského průmyslu, sloužící vlastnímu zemědělskému a.lesnímu hospodářství, jakož i movité příslušenství (živý a mrtvý inventář) a všechna práva, která jsou spojena s držbou zkonfiskovaného majetku anebo jeho části.

§ 5.

1. Je-li zemědělský majetek, konfiskovaný podle § 1, v nájmu (pachtu), zrušují se všechny nájemní (pachtovní) smlouvy. Je-li však nájemcem, (pachtýřem) osoba, mající nárok na příděl půdy (§ 7, odst. 1) může jí býti nenecháno dosavadní užívání do konce hospodářského roku. Nebude-li pronajatý (pachtovaný) zemědělský majetek z jakýchkoliv důvodů přidělen, zaplatí nájemce (pachtýř) nájemné (pachtovné) Národnímu pozemkovému fondu (§ 6, odst. 1). Pokud konfiskací jsou dotčeny fysické nebo právnické osoby, jež nespadají pod § 3, poskytne jim Národní pozemkový fond náhradu na návrh místního Národního výboru za běžné náklady a investice.

2. Patronátní práva a povinnosti, váznoucí na zemědělských majetcích, konfiskovaných podle § 1, zanikají dnem konfiskace. V případech zvláštního zřetele hodných poskytne Národní pozemkový fond náhradu.

3. Otázka dluhů a nároků, váznoucích na konfiskovaných majetcích (§ 1), vyřeší se vládním nařízením.

Platy, pense, daně a jiná běžná vydání hradí prozatím, národní správce.

§ 6.

1. Zemědělský majetek, konfiskovaný podle § 1, spravuje až do odevzdání přídělcům Národní pozemkový fond při ministerstvu zemědělství, který se tímto zřizuje. Vláda se pověřuje vydati statut tohoto fondu.

2. Souvislé lesní plochy ve výměře nad 50 ha, konfiskované podle § 1, převezme stát. Pokud konfiskované lesní plochy nelze spojiti v souvislý celek se státní lesní půdou a pokud nepřesahují 100 ha, odevzdá je Národní pozemkový fond příslušnému Národnímu výboru.

§ 7.

1. Ze zemědělského majetku, spravovaného Národním pozemkovým fondem; bude se přidělovati půda do vlastnictví osob slovanské národnosti:

a) deputátníkovi a zemědělskému dělníkovi ve výměře až do 8 ha orné anebo až do 12 ha zemědělské půdy vzhledem na její bonitu.

b) malozemědělci ve výměře, doplňující jím dosud vlastněný pozemkový majetek nejvýše do 8 ha orné anebo až do 12 ha zemědělské půdy vzhledem na její bonitu,

c) mnohočlenné zemědělské rodině ve výměře, doplňující jí dosud vlastněný pozemkový majetek nejvýše až do 10 ha orné anebo až do 13 ha zemědělské půdy vzhledem na její bonitu,

d) obcím a okresům k veřejným účelům,

e) stavebním, zemědělským a jiným družstvům, složeným z oprávněných uchazečů podle písm. a), b), c) a f),

f) dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům pro stavbu vlastního domu anebo na zřízení zahrady ve výměře nejvýše do 0.5 ha.

2. V okresích s převážnou většinou obyvatelstva německé národnosti, není-li uchazečů české nebo jiné slovanské národnosti, kvalifikovaných podle odst 1, písm. a) až f), zůstává půda ve správě Národního pozemkového fondu.pro potřeby vnitřního osídlení.

3. Lesní půda do 50 ha, resp. do 100 ha (§ 6, odstavec 2) se může přiděliti obcím a lesním družstvům. Tato půda podléhá státnímu dozoru.

4. Konfiskované budovy, zařízení, sloužící vlastní mu zemědělskému nebo lesnímu hospodářství, závody zemědělského průmyslu, sady, památnosti, archivy a pod., jakož i všechny konfiskované nemovitosti, pokud nebudou přiděleny veřejnoprávním subjektům, mohou se přiděliti do vlastnictví:

a) družstev, utvořených z oprávněných uchazečů za účelem společného užívání,

b) výjimečně jednotlivcům (přídělcům), uvedeným v odstavci 1, písm. a) až c).

5. O tom, zda konfiskovaný majetek se přidělí družstvům nebo jednotlivcům, se rozhodne obdobně podle § 9.

6. Přednostní právo na příděl mají osoby, které se vyznamenaly a zasloužily v národně-osvobozovacím boji, zejména vojáci a partyzáni, bývalí političtí vězňové a deportovani a jejich rodinní příslušníci i zákonní dědicové, jakož i rolníci, poškození válkou. Přednostní právo jest náležitě prokázati.

§ 8. Zciziti, pronajmouti nebo zatížiti majetek přidělený podle § 7 lze jen s předcházejícím schválením Národního pozemkového fondu.

§ 9.

1. Při místním Národním výboru, v jehož obvodu se nachází konfiskovaný majetek, zvolí si uchazeči, příslušní podle § 7, odst. 1, písm. a), b), c), d) a f) místní rolnickou komisi, skládající se nejvíce z 10 členů.

2. Zástupci místních rolnických komisí zvolí na schůzi okresní rolnickou komisi při okresním Národním výboru, která může míti nejvýše 10 členů.

3. Místní rolnická komise vypracuje přídělový plán s návrhem na úhradu (§ 10) za přidělený majetek, a předloží jej ke schválení okresní rolnické komisi.

4. Okresní rolnická komise prozkoumá předložené přídělové plány a návrhy na úhradu a na jejich základě vypracuje přídělový plán a rozvrh úhrad pro celý okres. Není-li rozporu mezi přídělovými plány a návrhy na úhradu, předloženými jednotlivými místními rolnickými komisemi, anebo dojde-li mezi nimi k dohodě, jest okresní přídělový plán a rozvrh úhrad po schválení podle odstavce 5 pravoplatný.

5. Přídělový plán okresní rolnické komise s rozvrhem úhrad předloží se ihned zemskému Národnímu výboru, který jej se svým dobrozdáním postoupí ministerstvu zemědělství, které může. přídělový plán s rozvrhem úhrad změniti, kdyby byly ohroženy důležité veřejné nebo národní zájmy anebo nebylo-li dbáno ustanovení § 7, odst. 1, písm. a) až f).

Pokud jde o závody zemědělského průmyslu (§7, odst. 4), učiní ministerstvo zemědělství, pokud by šlo o příděl podle § 7, odst. 4, písm, b), příslušné rozhodnutí v dohodě s ministerstvem výživy.

6. Nemůže-li okresní rolnická komise překonati rozpory mezi přídělovými plány a návrhy na.úhradu místních rolnických komisí, a nedojde-li k dohodě, anebo vznikne-li rozpor mezi okresními rolnickými komisemi sousedících okresů, předloží okresní rolnická komise věc zemskému Národnímu výboru, který ji se svým dobrozdáním postoupí ke konečnému rozhodnutí ministerstvu zemědělství.

7. Ministerstvo zemědělství a zemský Národní výbor vysílají k okresní rolnické komisi pomocné orgány, které pomáhají při technických přídělových pracích.

§ 10.

1. Návrh na úhradu se má určiti podle výnosnosti polohy, vzdálenosti a stavu obdělání půdy (hnojení, setba a sadba), a podle majetkových a rodinných poměrů přídělce, a to:

a) nejméně ve výši hodnoty jedné průměrné roční úrody na navrhované výměře půdy,

b) nejvýše ve výši dvou průměrných ročních úrod na navrhované výměře půdy,

c) úhrada za přidělené budovy má se určiti ve výši až 3ročního nájemného přidělované budovy. Nájemné může býti v každém případě vyjádřeno v naturáliích.

2. Úhrada za přidělený živý a mrtvý inventář a jiná zařízení bude určena podle směrnic, které vypracují zemské Národní výbory a schválí ministerstvo zemědělství.

§ 11.

1. Určená náhrada se splácí:

1. jednorázové, nejpozději do 12 měsíců od převzetí držby přídělu, v penězích nebo v naturáliích, nebo

2. ve splátkách v penězích nebo v naturáliích, a to:

a) 10% úhrady za půdu a příslušenství jest za platit při převzetí přidělené půdy. Na návrh místní rolnické komise, který jest podati již v přídělovém plánu (I 9), může Národní pozemkový fond povoliti odklad první splátky nejvýše na tři roky,

b) nedoplatek úhrady je splatný podle splátkového plánu, vyhotoveného Národním pozemkovým fondem, nejpozději do 15 let ode dne převzetí přiděleného majetku.

2. V případech zvláštního zřetele hodných a sociálně odůvodněných může Národní pozemkový fond na návrh rolnických komisí prominouti přídělci úhradu a příslušný zemědělský majetek přiděliti bezplatně především osobám, majícím přednostní právo na příděl (§ 7, odst. 6).

§ 12.

Úhradu splácejí přídělci Národnímu pozemkovému fondu podle plánu jím vydaného. Této bude použito k hrazení dluhů a závazků, váznoucích na konfiskovaných majetcích, pokud tyto dluhy a závazky budou uznány a převzaty, dále k hrazení válečných škod a škod, způsobených na majetku osob persekvovaných po čas okupace z důvodů národních, politických a rasových, ke zvelebení zemědělské produkce a pro vnitřní osídlení. Případné přebytky Národního pozemkového fondu připadají státní pokladně.

§ 13.

1. V úhradě, určené podle §. 10, zahrnuty jsou všechny výdaje a poplatky, spojené s konfiskací (§ 1), přidělením (§ 7) a knihovním převedením zkonfiskovaného majetku.

2. Zápis přídělu do pozemkových knih obstará Národní pozemkový fond na vlastní útraty.

3. Převody majetku podle tohoto dekretu jsou osvobozeny od poplatků a dávek.

§ 14.

Tento dekret nabývá účinnosti v zemích České a Moravskoslezské dnem vyhlášení, provedou jej ministři zemědělství, financí, spravedlnosti, vnitra a výživy.

Dr. Edvard Beneš, v. r.

Zdeněk Fierlinger, v. r.

Ďuriš, v. r.,

Dr. Šrobár, v. r.,

Dr. Stránský, v. r.,

Nosek, v, r.,

Majer, v. r,

Vaše reakce...

zpět

Knihovnička aktualit č. 8

Bílá Hora odčiněna: Konfiskace a rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa

Praha, v červenec 1945
Vydává Svoboda, Praha II, Na Florenci 13
Rediguje Gustav Bareš
Za 1 - K

***

Knihovnička aktualit č. 1

Náměstek předsedy vlády Klement Gottwald O činnosti vlády

***

Knihovnička aktualit č. 2

Dohoda o společném postupu stran Národního bloku pracujícího lidu měst i venkova

Rudolf Slánský: Vedoucí silou ve státě musí být pracující lid

***

Knihovnička aktualit č. 3

S. Kovalev: Veliká zásluha sovětského lidu před dějinami lidstva

***

Knihovnička aktualit č. 4

Dohoda mezi Čechy a Slováky o naléhavých vnitropolitických problémech republiky

Viliam Široký, námestník predsedu vlády a člen Sovenskej národnej rady: Na okraj dohody medzi Čechmi a Slovákmi

***

Knihovnička aktualit č. 5

Zdeněk Nejedlý: Maršál Stalin

***

Knihovnička aktualit č. 6

Maršál Tito: Cesta nové Jugoslávie

***

Knihovnička aktualit č. 7

Rozhlasový projev předsedy vlády Zdeňka Fierlingera k dekretu o lidových soudech: Zločiny proti republice a lidu nezůstanou beztrestné

Gustav Bareš: Na soud lidu s válečnými zločinci a zrádci!

Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech

***

Knihovnička aktualit č. 8

Bílá Hora odčiněna: Konfiskace a rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa

Dekret presidenta republiky za dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa

Odčinění Bílé hory je vítězstvím republiky: Řeč ministra zemědělství J. Ďuriše při manifestací na bělohorské pláni 1. července 1945.

***

Knihovnička aktualit č. 9

Poslední dnové Berlína. Zápisky ze štábu maršála Žukova
Napsal válečný dopisovatel „Rudé hvězdy“ podplukovník P. Trojanovskij

***

Knihovnička aktualit č. 10

Gottwald – Slánský k palčivým otázkám dne
Jak mají pracovat Národní výbory.
O svolání Prozatímního Národního shromáždění.
Rozšíření Národní fronty.
Zestátnění klíčových hospodářských posic a znárodněni našeho hospodářství.
Zvýšení přídělů potravin a úprava zásobování.

***

Knihovnička aktualit č. 11

Předseda Ústřední rady odborů Antonín Zápotocký: Vyhrát bitvu o výstavbu republiky. Pět projevů do čsl. rozhlasu

***

Knihovnička aktualit č. 12

Berlínská konference tří mocností

***

Knihovnička aktualit č. 13

Klement Gottwald, náměstek předsedy vlády: Upřímné slovo rolníkům

***

Knihovnička aktualit č. 14

Náměstek předsedy vlády Klement Gottwald o další cestě národní revoluce

***

copyright © Pražský web pro studenou válku 2002-2006

CNW:Counter